Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 23/2022-80
Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 490 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 690 Kč, úrok ve výši 6 832,68 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 303,19 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 690 Kč, úrok ve výši 6 832,68 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 303,19 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 200 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 490 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené smlouvy o půjčce číslo ze dne datum Smlouva byla uzavřena mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným. Dluh činí 16 490 Kč společně s úroky ve výši 6 832,68 Kč, úroky z prodlení ve výši 2 303,19 Kč, úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se právní předchůdkyni žalobkyně zavázal vedle této částky zaplatit také úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě sjednal doplňkovou službu - anonymizována dvě slova, na které se zavázal zaplatit poplatek 290 Kč. Celkovou částku ve výši 17 690 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč do datum. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil pouze částku 1 200 Kč.
2. Žalobkyně ani žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní k žalobě a zjistil následující skutkový stav:
3. Právní předchůdkyně žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které mu stejného dne poskytla v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně půjčenou částku 10 000 Kč společně s poplatkem ve výši 7 400 Kč, zahrnujícím úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje nejpozději sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k zaplacení pojištění za částku 290 Kč. Žalovaný se zavázal splátky hradit v hotovosti, přičemž po uzavření smlouvy dne datum na splátkách zaplatil částku 1 200 Kč. Žalovaný před uzavřením smlouvy rovněž podepsal zákaznickou kartu obsahující specifikaci jeho osobních a majetkových poměrů, z nichž vyplynulo, že žalovaný žije v podnájmu, nemá jiné půjčky či úvěry, pracuje na hlavní pracovní poměr v příjmení příjmení ve obec a jeho měsíční příjem činí 18 496 Kč a jeho výdaje činí 13 200 Kč, zahrnující nájemné 9 500 Kč, výdaje na domácnost 3 500 Kč a výdaje na telefon 200 Kč. Jeho použitelný příjem činí 5 296 Kč. K ověření žalovaný v dotazníku předložil občanský průkaz, výplatní pásky a nájemní smlouvu (smlouva o půjčce, zákaznická karta).
4. Žalovaný na splátkách úvěru zaplatil částku 1 200 Kč dne datum (tabulka umoření).
5. Právní nástupkyní právní předchůdkyně žalobkyně se stala společnost právnická osoba, IČO (dnes pod názvem právnická osoba), v důsledku fúze sloučením ze dne datum. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem postoupena na žalobkyni jako postupníka smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum, přičemž pohledávky, jež byly předmětem postoupení, byly specifikovány v seznamu pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v dopise ze dne datum, zaslaném doporučeně dne datum (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy v celkové výši 26 976,09 Kč do datum s upozorněním, že pokud ve stanovené lhůtě nebude dluh uhrazen, bude ve věci podána žaloba. Žalovanému byla výzva zaslána doporučeně dne datum (výzva k plnění, podací lístek).
6. Z úřední činnosti soud zjistil, že v době před uzavřením smlouvy bylo u zdejšího soudu vedeno šest exekučních řízení ohledně nesplacených finančních závazků žalovaného; konkrétně se jednalo o řízení ve věci sp. zn. spisová značka ohledně nezaplaceného pojistného v období od prosince 2013 do dubna 2014 vůči právnická osoba, část názvu právnické osoby, řízení sp. zn. spisová značka ohledně nezaplaceného pojištění ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím vůči anonymizována dvě slova země z roku 2016, řízení pod sp. zn. spisová značka ohledně nezaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím za provoz mobilního telefonu v roce 2014 vůči společnost anonymizováno právnická osoba, řízení sp. zn. spisová značka ohledně nezaplacení částky 39 967 Kč s příslušenstvím z půjčky ze dne datum vůči společnosti právnická osoba (interní rejstřík ISAS).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
10. Podle § 580 odst. 1 o.z. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o.z. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Podle § 2991 odst. 2 o.z. , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1968 o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároku v tomto řízení. Postoupení pohledávky bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena právní předchůdkyní žalobkyně v dopise ze dne datum.
16. Přesto, že na smlouvě o půjčce, jež soud právně kvalifikoval jako smlouvu o úvěru, je podpis obou smluvních stran, soud s ohledem na shora popsaný stav shledal smlouvu neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak shora citovaný zákon o spotřebitelském úvěru vyžaduje. Právní předchůdkyně žalobkyně, jak sama žalobkyně uvedla ve svém tvrzení, vycházela z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě, přičemž měla tyto informace ověřit proti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě ze dne datum uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši 18 496 Kč čistého měsíčně, přičemž výše tohoto příjmu měla být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřována pomocí výplatní pásky, nicméně tato soudu doložena nebyla, tedy nelze nijak ověřit, zda deklarovaná výše příjmů žalovaného odpovídá reálnému stavu věci. Žalovaný dále uvedl, že jeho odhadované výdaje na domácnost činí 3 500 Kč a jeho výdaje za bydlení činí 9 500 Kč měsíčně, přičemž výše tohoto výdaje měla být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřena pomocí nájemní smlouvy, nicméně ta soudu nebyla doložena, tedy rovněž ohledně tohoto výdaje nelze nijak ověřit, zda deklarovaná výše výdajů za bydlení žalovaného odpovídá reálnému stavu věci. Rovněž žalovaný měl uvést, že nemá jiné půjčky či úvěry, což se ukázalo být jako nepravdivé tvrzení, když z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že nejméně ohledně jednoho závazku ze spotřebitelského úvěru vůči právnická osoba anonymizováno žalovaný dlužil na jistině 39 967 Kč s příslušenstvím z půjčky ze dne datum. Kromě tohoto dluhu jsou vůči žalovanému vymáhány další závazky finančního charakteru, jež žalovaný dobrovolně nesplatil a jež se dostaly do exekuce. Soud považuje za vysoce nepravděpodobné, že by výdaje žalovaného na domácnost činily pouze deklarovanou částku 3 500 Kč plus 200 Kč za telefon, když žalovaný evidentně byl již v době uzavírání předmětné smlouvy ve finanční tísni, protože vedle sjednaného závazku s právní předchůdkyní žalobkyně měl minimálně několik dalších splatných závazků ve formě vymáhání. Z tohoto důvodu mu rozhodně částka, jež činila rozdíl mezi příjmy a výdaji, které nelze navíc hodnověrně ověřit, nemohla stačit na pokrytí základních lidských potřeb na jídlo, bydlení včetně energií, dopravu, ošacení apod. Soudu nezbývá než konstatovat, že žalovaným uvedená částka je velmi podhodnocená a zcela zjevně neodpovídá reálnému stavu. Za těchto okolností, při řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně shledat, že je žalovaný schopen půjčku řádně zaplatit. Navíc výše výdajů nebyla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nijak ověřována. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně výdajů žalovaného vycházela víceméně pouze z tvrzení žalovaného, tedy osoby žádající o úvěr, jež může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci i s cílem úvěr získat„ za každou cenu“, proto bylo na poskytovateli úvěru poměry žalovaného řádně prověřit na základě spolehlivých a dostatečných informací, za které lze považovat nejméně v daném případě výplatní pásky, nájemní smlouvu a výpis z účtu žalovaného. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listin y, tedy ani ty, jež byly uvedeny v zákaznické kartě v části„ dokumenty k ověření“. Navíc k obezřetnosti v rámci posuzování bonity žalovaného měla právní předchůdkyně žalobkyně vést skutečnost, že na žalovaného bylo v té době vedeno několik exekučních řízení, jež svědčí o špatné platební morálce žalovaného, kterou právní předchůdkyně žalobkyně lustrací ve veřejných rejstřících, například SOLUS, NRKI, BRKI, REPI a dalších, vědět mohla a měla. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný měl finanční problémy a už před vznikem tohoto finančního závazku nebyl schopen dostát svým finančním závazkům předchozím. Lze se tedy jen domnívat, zda by při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla.
17. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučiní. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný v tomto případě však na základě výše uvedeného schopnost splácet úvěr neměl, o čemž také svědčí i skutečnost, že na splátkách uhradil pouze částku 1 200 Kč a další splátky nehradil, což svědčí o tom, že žalovaný měl záměr závazek splatit, ale s největší pravděpodobností na to neměl finanční prostředky.
18. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně ověřena a zanalyzována. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení„ s odbornou péčí na základě dostatečných informací“. Navíc ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebylo učiněno nic za účelem zjištění bonity žalovaného lustrací v příslušných veřejných rejstřících. S ohledem na shora popsané má soud za to, že nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně, s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru navíc má být úvěr poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný na svůj dluh uhradil část ve výši 1 200 Kč.
19. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele bylo podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru zatíženo sankcí neplatnosti právního jednání, kdy je třeba vyvodit, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti v daném případě způsobí neplatnost smlouvy o půjčce v celém rozsahu, protože zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká pouze části právního jednání, kterou by bylo možné oddělit od ostatního obsahu. Pokud je smlouva o půjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné žalobkyni přiznat jakékoliv plnění, které by žalobkyně z neplatné smlouvy odvozovala. Z tohoto důvodu žalobkyni nevznikl nárok na úroky, poplatky a pojištění ujednané ve smlouvě o půjčce.
20. Žalobkyně však prokázala, že žalovanému poskytla na plnění prostředky ve výši 10 000 Kč. Soud proto nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni uhradil částku 1 200 Kč, rozhodl soud o povinnosti žalovaného uhradit z částky 10 000 Kč částku 8 800 Kč k uhrazení jistiny ze smlouvy o půjčce (výrok I.). Žalovaný je tak povinen tuto částku žalobkyni jako vlastnici pohledávky vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost této pohledávky není stanovena zákonem, ale za den splatnosti je považován den, kdy uplynula lhůta„ bez zbytečného odkladu“ poté, kdy byl žalovaný jako dlužník žalobkyní jako věřitelem prokazatelně požádán o plnění. Tímto dnem je den datum jako den doručení žaloby obsahující výzvu k zaplacení, když doručení předchozích zásilek nebylo prokázáno. Informace o doručení vyplynula ze stránky webová adresa při doručování zásilky anonymizováno. Dnem doručení je tedy den datum, přičemž následujícího dne došlo k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Žalovaného tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky byla uložena nově povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 8,05 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 8 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. (výrok I.).
21. Ohledně zbývajících částek uplatněných v rámci nároku byla žaloba zamítnuta, jak je specifikováno ve výroku II., a to s ohledem na absolutní neplatnost výše specifikované smlouvy o půjčce.
22. Žalobkyně byla v převážné části řízení neúspěšná, proto jí soud nemohl přiznat náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný byl v řízení pasivní, proto ani žalovanému nemohly žádné náklady vzniknout. Soud proto rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, jak vyplývá z výroku III., a to podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.