Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
1 C 135/2021-75
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa, obec,
právně zastoupený: Mgr. jméno jméno,
advokát se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa,
o zaplacení 49 804,57 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38 495,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 495,05 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení 49 804,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 804,57 Kč za dobu od 17. 1. 2021 do 22. 2. 2021 a z částky 11 309,52 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v částce 2 169 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38 495,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 495,05 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení 49 804,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 804,57 Kč za dobu od 17. 1. 2021 do 22. 2. 2021 a z částky 11 309,52 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v částce 2 169 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí 49 804,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 49 804,57 Kč od 17. 1. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že původní věřitel právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země (dále jen právní předchůdce žalobkyně) uzavřel s žalovanou dne 18. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 49 804,57 Kč, který měla splatit nejpozději dne 16. 1. 2021. Žalovaná tak neučinila. Úvěryschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKL,EUCB. Na základě výše uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno její žádosti o úvěr. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla na základě Smlouvy postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 postoupena žalobkyni. Přestože byla žalovaná upomínána předchůdkyní žalobkyně i právním zástupcem žalobkyně, k úhradě nedošlo a žalovaná je v prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ač řádně a včas předvolána. Žalobkyně souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti a soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru z 18. 3. 2020 soud zjistil, že byla předložena bez připojených podpisů, obsahuje dohodu o neúčelovém, bezhotovostním nezjištěném úvěru s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Úvěrový limit může činit až 80 000 Kč. Úroková sazba bude činit 5,75 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů na úvěr 95,57 % Smlouva bude uzavřena a úvěr bude vyčerpán v plné výši úvěrového limitu dne 18. 3. 2020. Klient je povinen splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání z bankovního účtu klienta pravidelnými měsíčními splátkami dle obchodních podmínek tj. ve výši 6,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na jeho bankovní účet. Celkový počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Bližší podmínky splácení úvěru obsahují obchodní podmínky. V případě prodlení má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení.
4. Z výzvy k úhradě ze 17. 2. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě před podáním žaloby a upozornil jí na možnost soudního řízení, exekučního řízení a vznik dalších nákladů. Podle předloženého podacího lístku byla výzva předána jako doporučený dopis na poště dne 17. 2. 2021 pro žalovanou.
5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze 17. 2. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně sepsala pro žalovanou oznámení o tom, že a komu byla postoupena pohledávka a v tomto oznámení byla vyzvána k zaplacení 49 659,05 Kč do třiceti dnů na tam uvedený účet.
6. Z„ platební informace“ k 16. 1.2021 soud zjistil, že k 17. 8. 2020 činil zůstatek po poslední platbě 38 495,05 Kč, k 23. 10. 2020 náhrada účelně vynaložených nákladů činila 250 Kč, k 16. 1. 2021 činily úroky za období čerpání 11 059,52 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 49 804,57 Kč, neuhrazené částky z minulého období 8 835,02 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 3 237,30 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 12 072,32 Kč, datum splatnosti 16. 1. 2021. Dále soud zjistil, že žalobkyně disponuje údaji o žalované v podobě její adresy, e-mailu, telefonního kontaktu.
7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovanou.
8. Soud provedl důkaz obchodními podmínkami předchůdce žalobkyně a standartními informacemi o úvěru na čl. 33 – 39 spisu.
9. Z kopie občanského průkazu žalované – obou stran se souhlasem o pořízení této kopie pro účely identifikace osoby žalované z 16. 3. 2020 podepsanou žalovanou soud zjistil, že žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalované se souhlasem k pořízení kopie, který byl dán 16. 3. 2020 (jestliže k uzavření smlouvy mělo dojít 18. 3. 2020, soud vzal za zjištěné, že dva dny předtím pro tyto účely žalovaná poskytla tyto kopie kvůli její identifikaci před schválením úvěru).
10. Z vyjádření původní žalobkyně k ověřování úvěryschopnosti klienta z 24. 11. 2021 soud zjistil, že obecně při podání žádosti o úvěrový produkt anonymizována dvě slova byla solventnost žadatele ověřena dle interních kritérií: maximální počet závazků 3 u jiných věřitelů, 0 vedených exekucí, nulový záznam v ISIRu. Při podané žádosti požadují uvedení příjmů, výdajů, interními systémy se prověřují případné závazky žadatele u jiných věřitelů. Žadatel byl ověřen v ISIRu, CEE, DB inkasních agentur. Kontakt a prověřování bonity se provádí u nových žadatelů, u opakovaných jen v případě doplnění údajů do žádosti. Při opakovaných žádostech stávajících klientů se posuzuje zejména platební morálka vůči právnická osoba. Při schválení úvěru má klient nastaven maximální částkou, kterou nelze překročit. Při posuzování úvěryschopnosti je žadatel povinen vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů.
11. Ze sdělení právnická osoba obec soud zjistil, že pokud jde o číslo účtu uvedené žalobkyní v žalobě, na který poskytla žalované úvěr, jde o účet u banka anonymizováno, který náležel dne 18. 3. 2020, kdy byl úvěr poskytnut žalované, žalované, která byla i disponentem tohoto účtu.
12. Z platebních informací na čl. 63-72 spisu soud zjistil, že k 18. 3. 2020 činil výběr 12 000 Kč a povinná měsíční splátka 1 000 Kč, takže celkový dluh k 16. 4. 2020 činil 1 000 Kč, aktuálně pak zbývá k čerpání 28 000 Kč. Dne 7. 4. 2020 činil zůstatek po poslední platbě 11 000 Kč, výběr činil 20 000 Kč dne 20. 4. 2020, úroky za období čerpání 1 644,30 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 32 644,30 Kč, z minula žádný dluh k úhradě, povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 2 121,88 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 2 121,88 Kč, datum splatnosti 16. 5.2020. K 19. 5. 2020 zůstatek po poslední platbě činil 30 639,60 Kč, úroky z období čerpání 1 679,39 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 32 318,99 Kč, žádné neuhrazené částky z minulého období, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 2 100,73 Kč, datum splatnosti 16. 6. 2020. K 24. 6. 2020 zůstatek po poslední platbě činil 40 128,78 Kč , úroky za období čerpání 1 723,16 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 41 6901,94 Kč, aktuální povinná celková dlužná částka k úhradě k datu splatnosti 2 704,13 Kč, datum splatnosti 16. 7. 2020, žádné neuhrazené částky z minulého období. K 16. 7. 2020 zůstatek po poslední platbě 38 823,02 Kč, úroky za období čerpání 2 348,16 Kč, neuhrazené částky z minulého období 0,13 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 2 676,26 Kč, datum splatnosti 16. 8. 2020. K 17. 8. 2020 zůstatek po poslední platbě 38 495,05 Kč, úroky za období čerpání 2 255,56 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 40 750,61 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 0,13 Kč, datum splatnosti 16. 9. 2020, k čerpání zbývá 1 504,95 Kč. K 17. 8. 2020 zůstatek po poslední platbě 38 495,05 Kč, úroky za období čerpání 4 438,36 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 42 933,41 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 2 790,80 Kč, datum splatnosti 16. 10. 2020, aktuálně zbývá k čerpání 1 504,95 Kč. Z platební informace z 16. 11. 2020 pak zjistil, že zůstatek po poslední platbě k 17. 8. 2020 činil 38 495,05 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, úroky za období čerpání 6 693, 921 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 5 744,33 Kč a datum splatnosti 16. 11. 2020. Z platební informace k 16. 12. 2020 soud zjistil, že zůstatek k 17. 8. 2020 po poslední platbě činil 38 495,05 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, úroky za období čerpání 8 803,96 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 47 549, 012 Kč, neuhrazené částky z minulého období 5 744,33 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 3 090,69 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 8 835,02 Kč, datum splatnosti 16. 12. 2020. Z platební informace k 16. 1. 2021 soud zjistil, že zůstatek k 17. 8. 2020 po poslední platbě činil 38 495,05 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, úroky za období čerpání 11 059,52 Kč, celková dlužná částka z minulého období 49 804,57 Kč, neuhrazené částky z minulého období 8 835,02 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 3 237,30 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 12 072,32 Kč, datum splatnosti 16. 1. 2021.
13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 18. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě měla žalovaná čerpat úvěr v konečné výši 49 804,57 Kč, který žalovaná měla splatit nejpozději dne 16. 1. 2021 žalobkyně požadovala částku 49 804,57 Kč po zohlednění dílčích plateb ze strany žalované. Podle posledního výpisu z revolvingového účtu činil zůstatek 38 495,05 Kč bez úroků, poplatků, náhrady účelně vynaložených nákladů. Tuto částku soud považuje za jistinu dluhu, kterou by měla žalovaná zaplatit (vrátit) s ohledem na to, jak soud právně věc posoudil (jak bude dále uvedeno). Pohledávka za žalovanou byla smluvně převedena dle smlouvy z 20. 12. 2019 na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána doporučeným dopisem právního zástupce žalobkyně k úhradě a upozorněna na možnost soudního řešení a exekučního vymáhání. písemností odevzdanou 17. 2. 2021 České poště s.p. k přepravě. Nebylo prokázáno, jak konkrétně se žalobkyně zabývala zkoumáním úvěryschopnosti žalované před tím, než jí poskytla spotřebitelský úvěr (z jakých konkrétních zjištění ohledně žalované vycházela).
14. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
15. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
16. Dle § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Žalobkyně sice tvrdila, co bylo předmětem zkoumání na straně žalované před poskytnutím úvěru, ale kromě jakéhosi čestného prohlášení obecně, co předchůdkyně žalobkyně ověřovala u klientů před poskytnutím úvěru, nepředložila žádnou konkrétní listin u, na níž by bylo možno seznat, co uvedla žalovaná před poskytnutím úvěru, jak byly posuzovány její výdaje, zda je musela dokládat a v jaké podobě je předložila a zda byly ověřovány. Žalobkyně ani netvrdila konkrétní skutečnosti zjištěné u žalované na výdajové straně, natož jejich prokázání.. Nebyla předloženy žádné důkazy, aby bylo patrno, jaké měla žalovaná měsíční výdaje na bydlení a osobní potřeby (strava, služby) jak a zda je plní a jak je řeší, když takové výdaje se předpokládají včetně služeb v nikoliv zanedbatelné výši. Svou neúčastí při jednání soudu se žalobkyně vzdala možnosti být vyzvána k případnému dotvrzení a doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř. ). Není dle soudu prokázáno, jak zejména na výdajové stránce zjišťovala další potřebné skutečnosti žalobkyně a tyto v souladu se zákonnými pravidly vyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že žalobkyně v otázce výdajů žalované neučinila odpovídající zjištění, nelze tedy shledat, že se žalobkyně odpovídajícím způsobem zabývala úvěruschopností žalované jako spotřebitelky. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Vycházeje z popsaných závěrů, nelze než učinit závěr, že ze strany žalobkyně došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2020, č.j. 9 Co 109/2020 – 119). Je pravdou, že zákon o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku ). Ostatně k výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.
23. Jelikož však soud shledal spotřebitelskou smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Pokud pak bylo prokázáno, že žalovaná by měla žalobkyni vrátit jistinu 38 495,05 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Za kvalifikovanou výzvu k plnění soud považuje předžalobní upomínku advokáta s výzvou k úhradě ze dne 17. 2. 2021, která byla dána na poštu dne 17. 2. 2021 a ve smyslu domněnky doby dojití upravené dle § 573 občanského zákoníku , tak došla do sféry žalované dne třetí pracovní den tj. 22. 2. 2021 a od 23. 2. 2021 je tak žalovaná v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ). S ohledem na prodlení žalované má pak žalobkyně od shora uvedeného dne rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do částky 38 495,05 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
24. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná byla v řízení většinově úspěšná a měla by tak vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalované, když žalobkyně zároveň doložila splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř. , tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 993 Kč a nákladů na právní zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, (dále jen AT) představující 3 úkony právní služby po 500 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, dále za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním základem a podání žaloby, dále dle § 13 odst. 1 , 3 AT tři režijní paušály po 100 Kč a DPH 21 % ze součtu nákladů za právní služby a režijních paušálů v částce 378 Kč Celkem tak činí náklady řízení 4 171 Kč. Žalobkyně požadovala do vyhlášení rozsudku 55 196,77 Kč, bylo jí přiznáno do vyhlášení rozsudku 42 340,86 Kč Kč, její úspěch tak představuje 76 %, neúspěch 24 %, rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 52 % a uvedených 52 % ze vzniklých nákladů řízení 4 171 Kč přestavuje částku 2 169 Kč (když žalované žádné náklady nevznikly) a tuto částku soud podle výsledku řízení žalobkyni přiznal.
25. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.