Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
118 C 7/2021-96
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Hubeňákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 18 416 Kč s příslušenstvím a 4 162,92 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá, tedy co do částky ve výši 8 336 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 416 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky 8 336 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, dále co do částky 4 162,92 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 95,95 % ročně z částky 14 861,91 Kč za dobu od datum do datum ve výši 903,12 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 14 861,91 Kč za dobu od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky ve výši 70 848 Kč.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá, tedy co do částky ve výši 8 336 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 416 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky 8 336 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, dále co do částky 4 162,92 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 95,95 % ročně z částky 14 861,91 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 903,12 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 14 861,91 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky ve výši 70 848 Kč. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky ve výši 22 578 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z žalobkyní tvrzeného titulu, jímž má být smlouva o úvěru číslo uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne datum, kdy žalobkyně měla po uzavření smlouvy zaslat žalované částku ve výši 15 000 Kč, kterou měla žalovaná následně vrátit, spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách po 1 230 Kč. Podle žalobních tvrzení žalobkyně zaslala na účet žalované částku 15 000 Kč, žalovaná uhradila žalobkyni celkem toliko 4 920 Kč, žalobkyně z důvodu porušení povinností na straně žalované zesplatnila svou pohledávku vůči žalované a před podáním žaloby jí vyzvala k úhradě dluhu.
2. Žalovaná se ani k výzvě soudu k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr soud k důkazu provedl listin y Hodnocení klienta, Výpisy z registrů SOLUS, NRKI, ISZR, 2 Výplatní pásky, 3 Výpisy z účtů, Pracovní smlouvu, Rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku a Prohlášení klienta. Z Hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil a má za prokázáno, že žalovaná uvedla výši pravidelného čistého měsíčního příjmu, který činí 15 500 Kč, přičemž 12 000 Kč činí mzda a 3 500 Kč výživné na dítě; co se výdajů týče, je v něm uvedeno, že s žalovanou v domácnosti bydlí dvě vyživované osoby (děti žalované), celkem výdaje žalované činí částku 9 910 Kč, výdaje žalované nebyly doloženy žádnými doklady, jako výdaje na bydlení uvedla částku 3 000 Kč, formu bydlení uvedla pronájem. Z listin y označené Pracovní smlouva soud zjistil a má za prokázáno, že žalovaná nastoupila do zaměstnání dne datum, jejím zaměstnavatelem byla společnost právnická osoba, přičemž Pracovní smlouva byla uzavřená na dobu určitou do datum, mzda za práci podle Pracovní smlouvy byla doložena dvěma výplatními páskami a činila 12 063 Kč za měsíc prosinec rok a 12 535 Kč za měsíc leden rok. Z Výpisů z účtů za měsíce prosinec rok, leden rok a únor rok soud zjistil a má za prokázáno, že se v něm nacházejí zejména výdajové položky (především výběry z bankomatu), dále se v nich nacházejí platby výživného od osoby příjmení jméno, což koresponduje s obsahem Rozsudku, viz dále; celkové počáteční i konečné zůstatky na účtu se nacházejí v záporných hodnotách, ve Výpisu za měsíc prosinec rok je uvedena příchozí platba od zaměstnavatele za měsíc listopad rok ve výši 11 354 Kč. Z Rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, soud zjistil a má za prokázáno, že se pan jméno příjmení jako otec společných nezletilých dětí dohodl s žalovanou jako matkou těchto nezletilých dětí (soud v této souvislosti provedl Výpis z informačního systému základních registrů, kde ověřil, že žalovaná je matkou celkem tří dětí, z toho dvou nezletilých, ve vztahu ke kterým byl vydán předmětný rozsudek) ohledně platby výživného ve výši 1 500 Kč a 2 000 Kč, provedené platby výživného za dané měsíce jsou potvrzeny ve Výpisech z účtu za měsíce prosinec rok, leden rok a únor rok. Z Výpisu SOLUS soud zjistil toliko skutečnost, že v něm není žalovaná evidována jako dlužník. Z Výpisu z registru NRKI soud zjistil pouze skutečnost, že je v něm žalovaná zařazena s kódem příznaku 16, což odpovídá definice: klientova smlouva je hodnocena jako špatná (negativní příznak). Konečně pak z Prohlášení klienta soud zjistil a má za prokázáno, že žalovaná žalobkyni mj. prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba, nebyl vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není vůči ní zahájeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí ani není účastníkem dohodo či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle úvěrové smlouvy číslo konečně pak prohlásila, že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti ní podán insolvenční návrh, ani v posledních letech nebyl zamítnut insolvenční návrh proti žalované pro nedostatek majetku.
4. Z listin označených – Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru číslo ze dne datum, ve spojení s Předsmluvním formulářem soud zjistil a má za prokázáno, že žalobkyně (jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, což soud zjistil z Výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu) a žalovaná spolu uzavřely smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na účet žalovanou uvedený, přičemž žalovaná se zavázala splácet takto vyčerpané peněžní prostředky, spolu s úroky při úrokové sazbě 95,95 % ročně, a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 230 Kč, a to vždy nejpozději k 17. kalendářnímu dni každého měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Z listin y označené Doklad o vyplacení soud zjistil a má za prokázáno, že na účet žalované byla dne datum připsána částka 15 000 Kč. Z listin y označené Oznámení o schválení úvěru ze dne datum, ve spojení s Kopií dodejky, soud zjistil a má za prokázáno, že žalované bylo na její adresu odesláno a doručeno oznámení o schválení úvěru, spolu se splátkovým kalendářem. Z listin y označené Karta klienta soud zjistil a má za prokázáno, že žalovaná celkem uhradila žalované částku ve výši 4 920 Kč, poslední částka byla uhrazena dne datum. Dále byly k důkazu provedeny Výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum, datum, datum a Předžalobní výzva ze dne datum, ačkoli k nim žalobkyně nedoložila doklad o doručení, resp. odeslání žalované, u druhého jednání soud k důkazu provedl Čestné prohlášení, podle kterého pověřený pracovník žalobkyně prohlásil, že k vygenerování a k odeslání přiložených dokumentů formou obyčejného psaní došlo prostřednictvím Hybridní pošty – služby České pošty, s.p., ačkoli však neuvedl, resp. v tomto Prohlášení se nenachází informace, o doručení jakých dokumentů se má jednat, nebyly k tomuto prohlášení přiloženy žádné dokumenty, nadto Prohlášení je vystaveno dne datum a pokud by se mělo jednat o předmětné Výzvy, pak toto Prohlášení bylo vydáno poměrně dlouhou dobu před tvrzeným doručením první Výzvy. Žalobkyně chybně uvedla, že doložila k žalobě podací arch k Předžalobní výzvě ze dne datum, ten nebyl k žalobě přiložen, ani k doplnění podání žalobkyně. Žalobkyně po žalované požaduje částku ve výši 22 578 Kč, spolu s příslušenstvím podrobně specifikovaným v bodě III. žaloby, skládající se z jistiny úvěru 18 416,58 Kč, odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 14 861,91 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 554,67 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 416 Kč za dobu od datum do zaplacení; smluvní pokuty ve výši 4 162 Kč dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru a úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 14 861,91 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 95,95% ročně.
5. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalobkyně a žalovaná, aniž by byla s odbornou péčí prověřena úvěruschopnost žalované, uzavřely úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout na účet žalobkyně částku 15 000 Kč, platba byla dne datum žalované odeslána, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet, spolu s úroky, formou pravidelných měsíčních splátek, uhradila celkem částku 4 920 Kč.
6. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalované podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb. , o s .
7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. ZoSÚ sice stanoví sankci relativní neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, ovšem soud uzavírá, že se v takovém případě jedná o absolutní neplatnost dle § 588 OZ , k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. Podle § 588 OZ soud k neplatnosti daného právního jednání přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, tedy pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.
10. Soud tedy zkoumal, zda žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se odkazovala především na Hodnocení klienta, v němž byly uvedeny příjmy a výdaje žalované. Co se týče příjmů, žalobkyně vycházela z příjmu žalované, dosahovaného v zaměstnání, ačkoli žalobkyně nezvažovala tu skutečnost, že Pracovní smlouva, uzavřená mezi žalovanou a jejím tehdejším zaměstnavatelem byla uzavřena toliko na dobu určitou, což je podstatné zvláště v tomto případě, kdy se žalovaná zavázala splácet dluh žalobkyni v pravidelných 48 měsíčních splátkách, počínaje měsícem dubnem rok, ovšem pracovní poměr byl sjednán jen do datum, žalobkyně dostatečně neprověřovala finanční možnosti žalované, zda žalovaná následně po skončení pracovního poměru bude mít možnost splácet úvěr, např. formou využití úspor apod. V Hodnocení klienta byly uvedeny minimální měsíční výdaje žalované, avšak bez jakýchkoli podkladů prokazujících tyto výdaje, lze totiž jen stěží, bez uvedení bližších konkrétních údajů (zda žalovaná hradí nájemné nebo jen služby spojené s užíváním nemovitosti či jiné výdaje související s bydlením), věřit, že výdaje na bydlení žalované činí tak nízkou částku ve výši 3 000 Kč, jak žalovaná uvedla, rovněž nelze uvěřit ani uvedení žalované o celkové skladbě výdajů. Pokud žalovaná doložila, že je jí na účet vypláceno výživné na dvě nezletilé děti ve výši 3 500 Kč dle Rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku, pak žalobkyně absolutně nezohledňovala, že žalovaná má dvě vyživovací povinnosti, uvedená částka výživného nemá připadnout žalované k úhradě jejích výdajů, ale má být použita pro potřeby těchto nezletilých dětí, přičemž je evidentní, že výše výživného je poměrně nízká, takže nemůže tato celková částka 3 500 Kč měsíčně pokrýt veškeré potřeby těchto nezletilých dětí (strava, pitný režim, ošacení, obutí, školské instituce, záliby, volný čas, běžné léky, doprava apod.). Nedostatečné prověřování schopnosti žalované splácet úvěr je doloženo i Výpisy z účtů žalované, na nichž se nachází převážně záporné částky (výdaje formou výběrů z bankomatu), počáteční a konečné zůstatky na účtu jsou ve všech třech doložených případech Výpisů záporné. Nic na tomto závěru nemohly zvrátit ani Výpisy z žalobkyní předložených registrů, neboť soud z nich zjistil jen obecné informace, viz výše. Lze uzavřít, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, nikoli však v daném případě dostačující, neboť na základě vyjmenovaných podkladů nemohla získat reálný přehled o aktuálních sociálních poměrech žalované, o jejích výdělkových, majetkových a osobních poměrech tak, aby splnila požadavek odborné péče. Z uvedených důvodů proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ , neboť absolutní neplatnost smlouvy vyžaduje smysl a účel ochrany spotřebitele.
11. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalované celkem částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ . Žalovaná obdržela od žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč (částka zaslaná na účet žalovanou uvedený), přičemž již uhradila částku ve výši 4 920 Kč, proto soud zavázal žalovanou k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 10 080 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovanou dosud zaplacenou částkou, a to dle § 2993 OZ bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 10 080 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, určená výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Prodlení žalované se odvíjí od doručení žaloby žalované, k tomu došlo dne datum (žalobkyně neprokázala doručení žádné z výzev žalované, viz výše), následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky ve výši 10 080 Kč vůči žalobkyni. Výše zákonného úroku z prodlení by tak byla ve výši 8,5 % ročně, ovšem žalobkyně v žalobě uvedla nižší sazbu, soud je tímto žalobním návrhem v souladu s § 153 odst. 2 o.s.ř. vázán.
12. Dlužnou částku včetně příslušenství, byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni v třídenní lhůtě k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , když pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách, soud neshledal žádný důvod.
13. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do částky ve výši 8 336 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 416 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky 8 336 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, dále co do částky 4 162,92 Kč, představující smluvní pokutu, dále co do úroku z prodlení ve výši 95,95 % ročně z částky 14 861,91 Kč za dobu od datum do datum ve výši 903,12 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 14 861,91 Kč za dobu od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky ve výši 70 848 Kč.
14. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 při rozhodování o náhradě nákladů řízení posuzoval míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně jistiny pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství, které pro tyto účely ke dni rozhodnutí kapitalizoval. V tomto řízení měla podle § 142 odst. 2 o.s.ř. převážný procesní úspěch žalovaná, té však podle obsahu spisu v řízení žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že se žalované náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.