Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
8 C 39/2022-63
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 387 682,13 Kč s přísl.- úvěr,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 357 387,17 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 853,07 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 357 387,17 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 30 294,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 30 511,77 Kč od datum do datum, úroku 13,9 % ročně z částky 386 968,13 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 29 580,96 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 %.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 46 423,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 357 387,17 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 853,07 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 357 387,17 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 30 294,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 30 511,77 Kč od [datum] do [datum], úroku 13,9 % ročně z částky 386 968,13 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 29 580,96 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 46 423,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 387 682,13 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobkyně právnická osoba (dále jen„ banka“) dne datum smlouvu o půjčce na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 90 měsíčních splátkách ve výši 7 180,02 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % p.a. a s dalšími poplatky. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 386 968,13 Kč, z dlužných poplatků ve výši 714 Kč, z dlužného smluvního úroku ve výši 30 511,77 Kč a z dlužného úroku z prodlení ve výši 853,07 Kč za dobu od datum do datum. K procesu zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že ověřila bankovní a nebankovní registry klientských informací, předložila mimořádný výpis u účtu klienta a vyjádření banky k bonitě klienta a oznámení o žalovaném ze dne datum, že nebyla nalezena negativní informace. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, předvolání k jednání a žaloba mu byly doručeny řádně a včas na adresu trvalého pobytu uvedenou v informačním systému evidence obyvatel. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
3. Soud má za prokázáno z rámcové smlouvy o postupování pohledávek, ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a právnická osoba a.s. ze dne datum, kde jsou konkrétní pohledávky specifikovány v příloze číslo (pohledávka za žalovaným je zde uvedena), potvrzením banky o přijetí úplaty za postoupení a Smlouvou o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a.s. a žalobkyní jako postupníkem, ze dne datum včetně přílohy číslo oznámeními o postoupení pohledávky z právnická osoba na I- právnická osoba, a oznámením o postoupení pohledávky z I- právnická osoba žalobkyni, jejichž odeslání je prokázáno poštovními podacími archy, že žalobkyně je novým věřitelem pohledávky za žalovaným a je v řízení aktivně legitimována.
4. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o Půjčce na kliknutí číslo, podpisovými certifikáty, žádostí o GSM banking ze dne datum a oznámením o schválení úvěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč vyplacením na účet. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnuté půjčky celkem 652 599,66 Kč podle smlouvy v 90 měsíčních splátkách s měsíčnímu poplatky za pojištění varianta C ve výši 119 Kč, ve výši 7 180,02 Kč spolu s úrokovou smluvní sazbou ve výši 13,90 % p.a. splatných vždy 15. dne každého kalendářního měsíce, RPSN 14,8 %. Půjčka na kliknutí je poskytována za účelem úhrady dluhu z úvěru, který příjmení poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a to ve výši, která je potřebná pro to, aby byla pohledávka příjmení z původního úvěru splněna. Podle čl. XI.1. V případě prodlení s plněním platebních povinností je Klient povinen platit úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem. Klient je povinen platit úrok z prodlení ze sjednaných úroků, které řádně a včas neuhradil. V souvislosti se stanovením výše úroků z prodlení je příjmení oprávněna přičítat částky řádně a včas nesplněných platebních povinností, zejména úrok, poplatky a smluvní pokuty k řádně a včas nezaplacené jistině úvěru. Výše úroku z prodlení je závislá na výši příjmení sazby, která je vyhlašována Českou národní bankou. Informace o výši příjmení sazby je dostupná prostřednictvím internetových stránek obec národní banky webová adresa Elektronický dokument je opatřen podpisem žalovaného ze dne datum, s uvedením klientského čísla, ID dokumentu a certifikačního kódu. Za banku je elektronicky podepsána datum a opatřena podpisovým certifikátem.
5. Mimořádným výpisem z účtu a výpisem spotřebitelského úvěru má soud za prokázáno, že dne datum byla na účet žalovaného u právnická osoba poukázána částka ve výši 400 000 Kč, a stejný den byla uhrazena splátka jiného úvěru bankovní účet ve výši 376 538,19 Kč. Od datum do datum bylo uhrazeno z běžného účtu žalovaného na úvěr celkem 42 612,83 Kč, z toho na jistinu 13 031,87 Kč, výsledkem je jistina 386 968,13 Kč. Dále soud z těchto výpisů zjistil, že žalovaný byl za období od datum - datum – záporném zůstatku 113 084,76 Kč, splácel další úvěry 6 186 Kč měsíčně, u věřitele platil za prodloužení smlouvy, název název hradil dalších 3 413 Kč měsíčně, splácel kreditní kartu a úvěr u název peněžního ústavu, z účtu hradil pravidelné sázky u právnická osoba a webová adresa a.s. a webová adresa, právnická osoba (v únoru 2018 před uzavřením smlouvy vsadil 27 500 Kč), v únoru 2018 čerpal další úvěr u právnická osoba, jeho mzda činila 27 000 Kč - 28 970 Kč. V březnu 2018 čerpal další extra půjčku 30 000 Kč a půjčky u název věřitele název věřitele, název věřitele název věřitele s.r.o. a právnická osoba. V dubnu 2018 pak vedle předmětného úvěru čerpal další úvěr 480 000 Kč u právnická osoba. Z výpisu jsou zřejmé platby kartou, splátky stavebního spoření, nejsou zde pravidelné výdaje na nájemné a inkaso,
6. Výzvou ze dne datum bylo prokázáno, že banka žalovaného již několikrát informovala o porušování ustanovení Smlouvy a k nápravě nedošlo, vzhledem k těmto skutečnostem příjmení prohlásila, dle čl.12, písm. b) Produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné. Výzva byla žalovanému odeslána datum podle poštovního podacího archu. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě vzniklého dluhu z úvěrové smlouvy do 15 dnů, poštovním podacím archem má soud za prokázáno, že výzva byla odeslaná žalovanému dne datum.
7. K prokázání úvěruschopnosti žalobkyně předložila vyjádření banky nedatované, v němž banka uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti klienta kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd., hodnocení úvěruschopnosti klienta je vždy individuální, v tomto případě klient dostal nabídku na základě průměrných obratů na účtu ve výši 241 874 Kč, při hodnocení úvěruschopnosti klienta porovnávali jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, výpočtem získali částku disponibilních zdrojů klienta, z interních/externích zdrojů zjistili, že klient měl v době podání žádosti další závazky, ale kapacita splácet byla pořád dostatečná. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je popsáno výše, žádosti klienta vyhověli, schválili půjčku ve výši 400 000 Kč s měsíční splátkou 7 180 Kč.
8. Z oznámení banky ze systému CBL ze dne datum pak vyplývá, že banka nezjistila o žalovaném negativní informace, a žalovaný nebyl nalezen v interním blacklistu.
9. Z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Přerově sp.zn. spisová značka soud zjistil, že stejná žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč, úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 100 000 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 100 000 Kč od datum do zaplacení s tím, že předchůdkyně žalobkyně právnická osoba s žalovaným uzavřela smlouvu o povoleném debetu ze dne datum, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 100 000 Kč. Podle seznamu věci vedených u zdejšího soud pak žalovaný v době uzavření smlouvy měl minimálně další tři úvěry u věřitele věřitele (sp.zn. spisová značka a spisová značka, spisová značka) u právnická osoba (spisová značka), věřitel věřitel (spisová značka) a právnická osoba (spisová značka) s nimiž byl v prodlení. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.
10. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč, přičemž dosud uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 42 612,83 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem odeslaným dne datum k okamžité úhradě dlužné částky. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.
11. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).
12. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako spotřebitelkou nebyly platně uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru.
21. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZosÚ, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný z webová adresa). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
22. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila mimořádný výpis z běžného účtu žalovaného a vyjádření banky o bonitě klienta, a data CBL ze systému banky, z nichž vyplývá, že žalovaný, nebyl nalezen v interním blacklistu, nebyly o něm zjištěna negativní informace, byl době poskytnutí úvěru zaměstnán. příjmení dokonce žalovanému dala nabídku na základě průměrných obratů na účtu ve výši 241 874 Kč a porovnávala jeho příjem a jeho výdaje
23. odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, z interních/externích zdrojů zjistili, že klient měl v době podání žádosti další závazky, aniž uvedli v jaké výši a přesto vyhodnotili, že kapacita splácet byla pořád dostatečná. Žalobkyně neuvedla, z jakých konkrétních příjmů a výdajů žalovaného pro účely vyhodnocení bonity vycházeli. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že sice měl příjmy ze zaměstnání, ale současně čerpal a splácel celou řadu úvěrů, půjček a také pravidelně a často sázel, konkrétně před poskytnutím předmětného úvěru částku 27 500 Kč měsíčně. Také předmětný úvěr sloužil k refinancování dluhu z úvěru, který příjmení poskytla žalovanému dne datum. Z provedených důkazů je zřejmé, že banka zkoumala pouze obraty na účtu, aniž by ověřila příjmy, skutečné výdaje a poměry žalovaného. Žalobkyně výsledek šetření v registru příjmení a v nebankovním registru klientských informací (NRKI) ,tedy v databázi dlužníků k důkazu nepředložila. K uvedeným zjištěním uzavírá soud, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, když se vycházelo pouze z průměrných obratů na účtu.
24. V souzené věci soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 ZosÚ řádně neprovedla. Uvedený proces zkoumání úvěruschopnosti byl zcela nedostatečný, neboť již z mimořádného výpisu je zjevné, že výdaje žalovaného pouze na splátky úvěrů, půjček a sázky přesahovaly jeho mzdu přicházející na účet, přičemž ve výdajích účtu nebyly zahrnuty náklady na bydlení. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdkyně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaný úvěr řádně nesplácel. O této povinnosti tvrdit a prokázat splnění povinnosti podle ZosÚ však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.
25. Z výše uvedeného je patrné, že žalobkyně neprokázala, zda její předchůdkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, když musela mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr o daných parametrech splácet. Úvěr tak byl poskytnut v rozporu s ust. § 86 odst. 1 ZosÚ, což způsobilo jeho absolutní neplatnost (§ 87 odst. 1 ZoSÚ), k čemuž soud přihlédl z úřední povinnosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. GK).
26. Rovněž Krajský soud v Ostravě uvedl ve svém rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka,„ Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.“
27. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost obou smluv, plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku celkem 400 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku 42 612,83 Kč, tedy dosud nevrátil částku 357 387,17 Kč. Pouze o tuto částku, která představuje kvantifikaci bezdůvodného obohacení se žalovaný obohatil a žalobkyně byla ochuzena a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni podle § 2993 o.z. vydat.
28. Soud proto uložil žalovanému, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku 357 387,17 Kč, s úrokem z prodlení ode dne datum do zaplacení, které byly kapitalizovány do datum. Výzva k plnění byla odeslána žalovanému dne datum a doručena datum třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.). Dne datum měl plnit a od datum byl žalovaný v prodlení. Žalobkyně požaduje úrok ve výši 853,07 Kč za stejné období, podle výpočtu soudu jde o částku vyšší, proto bylo žalobě v této části vyhověno. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 o.z. a požadovaná výše úroku z prodlení 9,75 % je v souladu s vládním nařízením číslo Sb.
29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a podle míry úspěchu ve věci přiznal částečně úspěšné žalobkyni s ohledem na poměr jejího úspěchu ve věci 92 % a neúspěchu 8 %, nárok na náhradu 84 % nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši 15 508 Kč, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 a § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna v celkové hodnotě 24 650 Kč (2,5 x 9 860 Kč za převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání, předžalobní upomínky jako ½ úkon) a náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony ve výši 900 Kč dle ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna a náhrady zvýšené o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 5 365,50 Kč, celkem 46 423,50 Kč. Odměna za podání, kterým žalobkyně doplňovala žalobu na výzvu soudu nebyla žalobkyni přiznána, žalobkyně měla potřebná tvrzení uvést již v podané žalobě, za niž jí byla přiznána náhrada v plné výši. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.