Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
94 C 249/2021-48
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 33 561 Kč s příslušenstvím - zápůjčka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 995 Kč s úrokem ve výši 20,08 % ročně od 26. 9. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 23. 12. 2016 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky 17 566 Kč s úrokem ve výši 20,08 % ročně z částky 4 656,41 Kč od 26. 9. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 656,41 Kč od 23. 12. 2016 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 995 Kč s úrokem ve výši 20,08 % ročně od 26. 9. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 23. 12. 2016 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky 17 566 Kč s úrokem ve výši 20,08 % ročně z částky 4 656,41 Kč od 26. 9. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 656,41 Kč od 23. 12. 2016 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou k Obvodnímu osudu pro Prahu 1 18. 11. 2019 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 33 561 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 11. 2015 uzavřené mezi žalovaným a právnická osoba (dále jen anonymizováno). Žalovanému byla poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou měl společně s poplatkem ve výši 26 566 Kč vrátit v měsíčních splátkách po 2 572 Kč. Žalovaný však zaplatil toliko 23 005 Kč. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky, a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):
4. Dne 25. 11. 2015 podepsal žalovaný se právnická osoba smlouvu o zápůjčce s tím, že mu anonymizováno poskytl částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit společně s „ poplatkem“ (úrok, administrativní poplatek a poplatek za„ hotovostní režim“) ve výši 26 566 Kč v měsíčních splátkách po 2 572 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena porovnáním tvrzených příjmů, a tvrzených výdajů po nahlédnutí do pracovní smlouvy žalovaného, výplatních pásek, listu vlastnictví a složenek SIPO (zákaznická karta). Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný obdržel dne 25. 11. 2015 částku 30 000 Kč a celkem zaplatil anonymizováno 23 005 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni dne 18. 12. 2020 (smlouva, seznam pohledávek, oznámení žalovanému, podací lístek). Předžalobní výzva byla adresována žalovanému dne 8. 10. 2019 (výzva, podací lístek z 9. 10. 2019).
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi žalovaným a anonymizováno byla platně sjednána smlouva o zápůjčce (§ 2390 a násl. občanského zákoníku), anonymizováno prověřil úvěruschopnost žalovaného dostatečným způsobem. Pohledávka byla uhrazena toliko do výše 23 005 Kč a platně postoupena žalobkyni. Ujednání o„ poplatcích“ v souhrnné výši 26 566 Kč, tj. téměř 89 % jistiny, je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady, soud proto rozhodl tuto výši odměny úvěrujícího nepřipustit pro rozpor s dobrými mravy. Soud se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího ve výši 89 % jistiny za rok je zcela nemravné. Soud však musel podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikovat neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran tak, že úvěrující zcela jistě neměl v úmyslu uzavírat tyto smlouvy bezplatně. Ujednání o odměně ve výši zcela zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % jistiny. Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako„ poplatek za poskytnutí úvěru“,„ obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky (zde úrok a poplatky), dokonce ani to, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci).
6. Soud tak připouští, že žalovaný byl z titulu smlouvy o zápůjčce povinen zaplatit jistinu ve výši 30 000 Kč a úroky ve výši 9 000 Kč. Ve zbývající části byl„ poplatek“ sjednán neplatně pro rozpor s dobrými mravy. S ohledem na to, že žalovaný zaplatil 23 005 Kč, po započtení na celou výši platných poplatků zbývá na jistině uhradit částku 15 995 Kč, v této části proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 995 Kč. Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud jde o příslušenství, žalovaný se zavázal po splatnosti dále platit úrok ve výši 20,08 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši (§ 2395 a § 1970 občanského zákoníku). Soud jí proto uložil i povinnost zaplatit žalobkyni příslušenství z přiznané částky od těch dní, od nichž žalobkyně příslušenství (byť částečně kapitalizované) žádala.
7. Žaloba však musela být zamítnuta v části 17 566 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, neboť v této míře byl nárok žalobkyně pro rozpor sjednaných poplatků s dobrými mravy neopodstatněný.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle poměru úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř.).