Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 50/2022-18
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 1 485 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 485 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 84,38 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 485 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 84,38 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku představující dlužný televizní poplatek za televizní přijímač v období od ledna 2021 do listopadu 2021. Žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku na základě své přihlášky ze dne datum a byla povinna platit televizní poplatek za jeden přijímač ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná však svůj dluh na poplatku za výše uvedené období nezaplatila ani přes písemné výzvy žalobkyně.
2. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).
3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná se datum přihlásila jako poplatník televizních poplatků. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek ve výši 135 Kč za měsíce leden až listopad 2021, splatný vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Celkem tak žalovaná nezaplatila televizní poplatek za 11 měsíců v celkové výši 1 485 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za jednotlivé dlužné měsíční televizní poplatky do dne vyhotovení žaloby, tj. ke dni datum představuje celkem částku 84,38 Kč. Žalovaná vyčíslený dluh neuhradila ani na základě opakovaných výzev žalobkyně, včetně výzvy předžalobní.
4. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalované jako vlastníku televizního přijímače vznikla povinnost platit televizní poplatek (§ 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb.) ulice výše televizního poplatku činí 135 Kč za jeden televizní přijímač (§ 6 zákona č. 348/2005 Sb.). Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem (§ 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb.). Žalovaná však svou zákonnou povinnost platit televizní poplatek za rozhodné období nesplnila ani na základě výzvy žalobkyně v přiměřené lhůtě k úhradě a žalobkyni proto vznikl nárok domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 10 zákona č. 348/2005 Sb.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalovanou částku včetně kapitalizovaných úroků z prodlení do dne vyhotovení žaloby.
5. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Při určení výše nákladů žalobkyně soud vzhledem k příslušné judikatuře Ústavního soudu, týkající se oprávněnosti hájení zájmů žalobkyně prostřednictvím advokáta, postupoval analogicky podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., která upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen advokátem. Jak vyplývá např. z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3705/14 ze dne 6. 2. 2015 činnost anonymizováno není sice výkonem veřejné moci, nicméně, na poli svého působení se těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořeny specifické podmínky) a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž byl advokát, a pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro přiznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených. Zastoupení státu advokátem lze akceptovat pouze jako výjimku z pravidla, již nutno vykládat přísně restriktivním způsobem.
6. Soud v daném případě neshledal žádné mimořádné okolnosti pro přiznání náhrady nákladů, vzniklých v důsledku zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nebyly nutné k účelnému uplatňování práva žalobkyně, když žalovaná navíc proti své povinnosti uhradit televizní poplatek nijak nebrojila.
7. Žalobkyni proto vznikl nárok na úhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka v paušální částce 200 Kč za dva úkony po 100 Kč, spočívající v předžalobní výzvě a podání žaloby (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám jejího advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.