Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

210 C 47/2022-40

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa, obec a číslo - část obce

zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení

se sídlem adresa, obec

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa, obec - část obce

o zaplacení 19 524 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 5. 2. 2022 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 3 240 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 240 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 5. 2. 2021 do 4. 2. 2022, a co do částky 4 284 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení 562 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 5. 2. 2022 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 3 240 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 240 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 5. 2. 2021 do 4. 2. 2022, a co do částky 4 284 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení 562 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 15 240 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 11. 11. 2020 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku, navýšenou o 3 240 Kč, představující úrok z úvěru ve výši 0,9% denně, vrátit včetně úroku z úvěru nejpozději do dne 4. 2. 2021, avšak dostala se do prodlení. Žalobkyně se žalobou domáhá kromě nesplacené částky ve výši 12 000 Kč + nesplaceného úroku z úvěru ve výši 3 240 Kč též smluvní pokuty ve výši 4 284 Kč, představující 0,1% denně z dlužné částky jistiny do zaplacení, žalobkyně ji žádá přiznat ke dni vydání předžalobní upomínky, tj. ke dni 28. 1. 2022. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 5. 2. 2021 jakožto ode dne následujícího po splatnosti úvěru.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle a jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne 11. 11. 2020 převedla na účet žalované částku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku ke dni 4. 2. 2021 vrátit, navýšenou o částku 3 240 Kč, úrok ve výši 3 240 Kč z částky 12 000 Kč představuje 27 %, tento úrok je požadován za necelé 3 měsíce poskytnutí úvěru, v přepočtu na roční úrok by se jednalo o částku 108 %. Zavázala se tak k vrácení částky 15 240 Kč z poskytnutých 12 000 Kč během doby od 11. 11. 2020 do 4. 2. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné jistiny, úroku a smluvní pokuty, ale marně. Z tvrzení žalobkyně lze vydedukovat, že žalovaná z částky 1 200 Kč nesplatila žalobkyni ničeho.

4. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o půjčce dne 11. 11. 2020, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani zy označené jako„ smlouva o půjčce“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem a pod sankcí smluvní pokuty, jak shora uvedeno. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tytoy obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.

5. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména tvrzení o uzavření smlouvy právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu.

6. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na danou věc aplikoval (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.

7. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody (smlouvy) mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsanéy, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

10. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

11. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované na účet celkem částku 12 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Prokázáno bylo, že žalovaná nesplatila žalobkyni ničeho. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného ve výši 12 000 Kč, v tomto rozsahu aktuálně existuje úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus ve vztahu k žalované. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku, o kterou je aktuálně na úkor žalobkyně obohacena, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

12. Nárok žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 28. 1. 2022 s určením data splatnosti do 4. 2. 2022. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na zákonný úrok z prodlení dle ust. o. z. ve spojení s  o. z. a od 5. 2. 2022. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , když v dané věci měla žalobkyně úspěch přibližné z 22%. Z celkových nákladů řízení ve výši 2 452 Kč (3 úkony po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, obojí dle vyhl. č. , advokátního tarifu, k tomu 21% DPH a soudní poplatek 1 000 Kč) tak žalobkyni náleží částka po zaokrouhlení 543 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení exekuce, nebo soudního výkonu rozhodnutí.