Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 23/2022-24
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka
od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám JUDr. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s odůvodněním, že žalovaný dne datum použil vozu MHD žalobkyně (dále jen„ dopravní podnik“) bez platné jízdenky, aniž by doposud zaplatil žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši částka.
Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění.
Zápisem o provedené přepravní kontrole číslo ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný uvedeného dne v 11:03 hodin cestoval vozem městské hromadné dopravy žalobkyně – linkou číslo byl kontrolován a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Proto byla žalovanému v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně ve spojení s tarifem integrované dopravy žalobkyně uložena povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši částka za každou jízdu. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.
Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) , odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, v platném znění, zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami integrované dopravního systému města Brno ve spojení s tarifem žalobkyně.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaný přesto cestoval vozem dopravního podniku bez platné jízdenky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši částka.
Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnici ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku částka. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí částka. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši částka. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, po částka ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) Celkem tedy náklady řízení činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.