Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 49/2022-47

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 7 634 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 026 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 026 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 3 608 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 11. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v částce 89,34 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 026 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 026 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 3 608 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 11. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v částce 89,34 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 7 634 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 33,77 Kč od 1. 11. 2021 do 19. 11.2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 634 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %. Podle odůvodnění žaloby žalovanému byla na základě úvěrové smlouvy (dále jen Smlouva) uzavřené dne 29. 1. 2020 s žalobkyní (bezúčelový spotřebitelský úvěr) částka 10 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí 330 Kč. Splatnost úvěru byla do 30 dnů od jeho poskytnutí. S žalovaným měly být sjednány poplatky: za expres výplatu 199 Kč za urychlené poskytnutí úvěru na účet klienta, když žalovaný v daném případě obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity. Poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč umožňuje v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dnů a to z důvodů uvedených ve Smlouvě a bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za dobu trávní smlouvy. Poplatek se platí měsíčně po celou dobu trvání smlouvy a je možno tuto službu ze strany klienta zrušit. Poplatek za SMS servis –při hrazení poplatku ve výši 49 Kč se zavázala žalobkyně zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMSM na telefonní číslo uvedené žalovaným a tento poplatek se platí měsíčně po celou dobu trvání smlouvy a je možné kdykoliv ze strany klienta tuto službu zrušit. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru od 30 dnů tzv.desetiprocentním odkladem. Za toto prodloužení je povinnost hradit poplatek 490 Kč. K odkladu došlo v následujících datech: dne 15. 1. 2021 byla uhrazena částka 1 504 Kč, dne 1. 3. 2021 byla uhrazena částka 1 490 Kč, dne 26. 3. 2021 částka 1 490 Kč a dne 26. 4. 2021 částka 1 490 Kč. Žalovaný v následujících datech hradil (součástí plateb jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti, pokud tak žalovaný v průběhu trvání Smlouvy činil): dne 15. 1. 2021 byla uhrazena částka 1 504 Kč, dne 1. 3. 2021 částka 1 490 Kč stejně jako 26. 3. 2021 a 26. 4. 2021. Jednotlivé platby byly započteny v následujícím pořadí: poplatek za online platbu, poplatek za desetiprocentní odklad, poplatek za odklad splatnosti korunovým odkladem, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta a jiné závazky, které vůči žalobkyni má. V případě, že jakoukoliv platbu zašle klient prostřednictvím platební brány anonymizováno, tzv.online platba, je mu účtován dle Smlouvy poplatek ve výši 1 % převáděné finanční částky, která je splatný ihned. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavření Smlouvy k jeho úhradě. Dne 7. 6. 2021 mu byly vyúčtovány účelně vynaložené náklady 100 Kč a dne 2. 9. 2021 100 Kč. Ty vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky žalobkyní. Pohledávka za žalovaným představuje: neuhrazenou jistinu 5 510 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 495 Kč, poplatek za SMS servis 245 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem 490 Kč, účelně vynaložené náklady v celkové výši 200 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 165 Kč. Pokud jde o jistinu, od načerpané jistiny 10 000 Kč odečetl částky započtené na jistinu, tedy 4 490 Kč, jež byly v souladu částí Smlouvy„ Jak budete splácet“ započteny na jistinu. Poplatky za bezpečnou splátku byly účtovány: 29. 12. 2020 ve výši 99 Kč, 28. 1. 2021 ve stejné výši obdobně jako 1. 3., 31. 3. a 30. 4. 2021. Poplatky za SMS servis pak 29. 12. 2020, 28. 1., 1. 3., 31. 3. a 30. 4. 2021 vždy ve výši 49 Kč. Žalovaný byl vyzýván předžalobní výzvou k úhradě. Podle žalobkyně tato hodnotila schopnost žadatele splácet úvěr a zkoumala, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již klient nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru SOLUS v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Podrobuje dále klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jich příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumává věk rodinný stav splátky u jiných společností a jiné ukazatele.

2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 12. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla téhož dne zalsáním částky na účet žalvaného ve výši 10 000 kč. Žlavoaný měl úvěr zpaltit do 30 dnů od jeho spokytnutí včetně dalších poplatků. Pohledávka žalobyně podle ní představovala neuhrazenou jistinu 5 510 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 495 Kč, poplatek za SMS servis 245 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem 490 Kč, účelně vynaložené náklady v celkové výši 200 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 165 Kč. Pokud jde o jistinu, od načerpané jistiny 10 000 Kč odečetl částky započtené na jistinu, tedy 4 490 Kč, jež byly v souladu částí Smlouvy„ Jak budete splácet“ započteny na jistinu. Poplatky za bezpečnou splátku byly žalovanému účtovány: 29. 12. 2020 ve výši 99 Kč, 28. 1. 2021 ve stejné výši obdobně jako 1. 3., 31. 3. a 30. 4. 2021. Poplatky za SMS servis pak 29. 12. 2020, 28. 1., 1. 3., 31. 3. a 30. 4. 2021 vždy ve výši 49 Kč. Žalovaný však dlužnou částkuneurahdil ani po předžalobní výzvě.

4. Dle , , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle , (dále jen „ “), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

6. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Žalovaný obdržel 10 000 Kč na základě jím uzavřené smlouvy s žalobkyní. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

Žalobkyně neprokázala svá tvrzení o zkoumání úvěryschopnosti žalovaného a zejména pak tvrzení o zkoumání jeho výdajové stránky před poskytnutím úvěru. Žalobkyně měla vycházet z posouzení příjmové a výdajové stránky, to nikterak nekonkretizovala, pouze obecně konstatovala a ničím ani nedoložila a neprokázala. Nebyly předloženy důkazy, z nichž by bylo mj. patrno, jaké má žalovaný měsíční výdaje a jak a zda je plní a jak je řeší. Svou neúčastí při jednání soudu se žalobkyně vzdala možnosti být vyzvána k případnému dotvrzení a doplnění důkazů ( ). Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Z výše uvedeného nelze tedy shledat, že se žalobkyně odpovídajícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného jako spotřebitele. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Vycházeje z popsaných závěrů, nelze než učinit závěr, že ze strany žalobkyně došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2020, č.j.  – 119). Je pravdou, že zákon o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( zákona o spotřebitelském úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle ). Ostatně k výkladu zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

10. Jelikož však soud shledal spotřebitelskou smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného 10 000 Kč, žalovaný měl uhradit 5 974 Kč, takže k úhradě zbývá 4 026 Kč a je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť jemu bylo plněno bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobkyni vydat ( , odst. 2 ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Za kvalifikovanou výzvu k plnění soud považuje výzvu k úrhadě z 1. 10. 2021, která byla dána na poštu dne 4. 10. 2021 a ve smyslu domněnky doby dojití upravené dle , tak došla do sféry žalovaného dne třetí pracovní den tj. 7. 10. 2021 a od 8. 10. 2021 je tak žalovaný v prodlení ( ). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobkyně od shora uvedeného dne rovněž nárok na úroky z prodlení ( ), a to v zákonné výši dle Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do zbývající částky s příslušenstvím, jak jsou shora specifikováno, ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, když žalobkyně zároveň doložila splnění podmínky dané ust. , tedy zaslání předžalobní upomínky. Soud na daný případ aplikoval , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Celkem tak činí náklady řízení 1 489 Kč. Žalobkyně požadovala do vyhlášení rozsudku 7 977,10 Kč, bylo jí přiznáno do vyhlášení rozsudku 4 206,95 Kč, její úspěch tak představuje 53 %, neúspěch 47 %, rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 6 % a uvedených 6 % ze vzniklých nákladů řízení 1 489 Kč přestavuje částku 89,34 Kč (když žalovanému žádné náklady nevznikly) a tuto částku soud podle výsledku řízení žalobkyni přiznal.

12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.