Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 91/2019-99
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ;
celé jméno žalobce, narozený dne datum
úředně pod adresou adresa žalobce
adresa pro doručování adresa žalobce
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného, země
o zaplacení částky 60.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 60.000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 60.000 Kč od 15. 7. 2017 do zaplacení, vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na znalečném částku 6.200 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 60.000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 60.000 Kč od 15. 7. 2017 do zaplacení, vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na znalečném částku 6.200 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se původně žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 60.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Následně, po připuštění změny žaloby, soud rozhodoval o nároku, jak je uvedený ve výroku I. rozsudku. Žalobce v rámci svých žalobních tvrzení uvedl, že si u něj žalovaný objednal výrobu a kompletaci flakonu ze zlata o velikosti do 8 cm a váze nad 40 g s tím, že vizuálně mělo jít o láhev koňaku ze žlutého a bílého zlata o ryzosti 585/1000, osazeného černými diamanty briliantového brusu a výrobu řetězu ze žlutého zlata o ryzosti 585/1000. Žalobce dále uvedl, že práce měly být hotové do 14. 2. 2017, kdy skutečně předmět díla žalovanému odevzdal. Ovšem žalovaný již domluvenou částku doplatku na sjednanou cenu ve výši 60.000 Kč žalobci nezaplatil. Nestalo se tak ani přes urgence. Zjevné je, že je žalovaný v prodlení a jakékoliv jeho výmluvy spočívající v tom, že nebylo kontrahováno mezi žalobcem a žalovaným, ale mezi společností právnická osoba a právnická osoba, pravdivé nejsou, neboť pokud spolu v minulosti obchodovali, vždy šlo o vztahy mezi žalobcem a žalovaným, který smluvní vztah sám doznal prostřednictvím sociální sítě. I Policií ČR, ke které žalobce podal na žalovaného trestní oznámení, bylo postavené na jisto, že se žalovaný k závazku hlásí. Ovšem s ohledem na výmluvy na provedené reklamace, které se ale nezakládaly na pravdě, prý úhradu dluhu neprovedl. V rámci dalšího doplnění skutkových tvrzení žalobce uvedl, že mu bylo ze strany žalovaného na zakoupení materiálu poskytnuto 100.000 Kč. Ovšem uvedená částka nebyla schopná vykrýt veškerou cenu celého výrobku, tedy jak zakoupeného a použitého zlata na výrobu flakonu, resp. na jeho opracování, zasazení očka, broušení, lakování, nýtování, osazení černými brilianty a výrobu zlatého řetězu o gramáži cca do 150 g. Žádná písemná smlouva o předmětu zakázky nikdy mezi stranami uzavřená nebyla. Nebyly podepisovány ani žádné předávací protokoly, anebo potvrzení o předání finančních prostředků. O ústně sjednané zakázce a její realizaci věděli jak pan příjmení, tak pan jméno příjmení, kteří ji dílem prováděli.
2. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhnul, aby byla jeho nedůvodná zamítnuta. Dále namítnul nepříslušnost zdejšího soudu, nedostatek pasivní legitimace žalovaného, ale i žalobce. Žalovaný popřel, že by si on sám u žalobce cokoliv objednal, byť je pravdou, že s žalobcem spolupracovali. Pokud byla žalobcem popsaná zakázka realizována, tak se ve skutečnosti netýkala účastníků řízení, ale jeho klienta a žalobce či společnost právnická osoba, a to proto, že žalovaného společnost právnická osoba nebyla schopná celou zakázku sama zrealizovat. Obecně platí, že v mnoha jiných obchodních případech účastníků řízení žalovaný fungoval jen jako prostředník. Dále žalovaný uvedl, že pokud žalobci nebylo něco v minulosti uhrazené, tak se tak stalo jen z toho důvodu, že ve vztahu k němu existovaly mnohé další reklamace. Žalovaný ve svém dalším vyjádření uvedl, že právnická osoba pouze dokončovaly výrobu, a že žalobce právnická osoba jen zastupoval. Žalovaný jim odevzdal zálohu na výrobu zlatého přívěsku proti potvrzení za jeho klienta. Zbytek finančních prostředků doplacený skutečně nebyl, neboť vůči žalobci existovaly reklamace z předchozích obchodních vztahů. Nadto žalovaný zmínil, že poslední doplatek ve výší asi 350 EUR byl žalovaným řádně zaplacený. Celkově na zakázku bylo uhrazené asi 1.800 EUR Žalovaný tak má za to, že byla řádně uhrazená celá její cena, a že žaloba důvodná není.
3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci.:
4. Z podaného trestního oznámení je zjevné, že žalobce podal u Policie ČR trestní oznámení na žalovaného za trestný čin podvodu. Věc byla šetřena Městským ředitelstvím policie Brno pod č. j.: KRPB -201589-2/ČJ-2019-060213. V trestním oznámení žalobce popsal, co vyráběl, v jaké přibližné gramáži a kdo o uvedeném kontraktu věděl s tím, že mu má být žalovaným ještě doplacená částka 60.000 Kč. Ze sdělení Policie ČR bylo zjištěno, že se zkontaktovala telefonicky s žalovaným, který uvedl, že s žalobcem spolupracovali. Měli spolu více obchodních případů, které byly zcela bez komplikací. Žalobci skutečně nezaplatil částku 60.000 Kč, když v úmyslu neměl žalobci peníze neodevzdat. Ovšem nepříjemné okolnosti spojené s předchozími reklamacemi koncových zákazníků žalovaného, jej přiměly neuhradit žalobci posledně uvedenou částku. Žalovaný Policii ČR potvrdil, že o zakázce nebyla sepsaná žádná písemná smlouva.
5. Z printscreenů telefonu žalobce vyplývá (č. l. 12 – 16 spisu), že mezi účastníky řízení bylo komunikováno telefonicky, resp. na sociálních sítích. V únoru 2017 se žalobce žalovaného dotazoval na možnou úhradu zbytku ceny za provedenou zakázku. Naopak žalovaný popisoval svůj špatný psychický stav, když sděloval, že vše napraví a vše žalobci uhradí jen, co se dá dohromady. Z fotografie založené na č. l. 10 je zřejmé, jak měl zlatý přívěsek vypadat.
6. Z listinné fotodokumentace žalobce se podává, jak zlatý přívěšek vypadal, jak byl postupně opracováván, jaké byly jeho rozměry, váha a ryzost zlata, do kterého byly zasazené černé diamanty. Také z výkresové dokumentace je zjevná i váha a rozměry předmětu díla.
7. Z výslechu žalobce soud zjistil, že částka 100.000 Kč na nákup zlata a na výrobu zlatého řetězu a zlatého přívěsku/flakonu mu byla postupně ze strany žalovaného uhrazená. O tom mezi účastníky řízení nebyl nikdy žádný spor. Za uvedené finanční prostředky bylo zakoupené zlato na výrobu předmětu díla. Částka 100.000 Kč však nemohla pokrýt cenu výroby celého zlatého řetězu a zlatého přívěsku/flakonu, neboť flakon vážil cca 80 g a řetěz měl být 1,5 krát těžší. Proto v řízení požaduje právě částku 60.000 Kč, když uvedená částka je tvořená částkou 15.000 Kč určenou na doplatek za provedené práce, částkou 20.000 Kč nezbytnou na nákup briliantů a částkou 25.000 Kč představující zbylou cenu zlata nezbytnou k výrobě předmětu díla. Žalobce vypověděl, že rozhodně bylo v žalované věci jednáno a kontrahováno mezi stranami sporu a nikoliv mezi nějakými společnostmi. Dlužná částka mu po právu náleží.
8. Z výslechu svědka jméno příjmení bylo zjištěné, že žalobce spolupracoval s žalovaným. Pracoval v dílně, ve které pracoval i žalobce. Svědek nevěděl, jaké obchodní vztahy měl žalobce s žalovaným. Naopak věděl, že v dílně byl vyráběn zlatý přívěšek/flakon pro žalovaného. Svědek soudu zlatý přívěšek/flakon popsal a zároveň jej specifikoval co do velikosti i postupu při jeho výrobě. Ztotožnil jej s fotodokumentací do spisu založenou. Popřel, že by nějaké reklamace ve vztahu k jejich činnosti měli, neboť pracovali velmi kvalitně a bez reklamací. Svědek uvedl, že zlatý řetěz určený pro řádné nesení poměrně těžkého flakonu, musí být cca 1,5 krát těžší, než samotný flakon. Dále vypověděl, že délka řetězu byla mezi 50 - 65 cm, a že jej vyráběli ve dvou. Konkrétně s žalobcem, neboť byl z mohutnějšího zlata. Určité činnosti prováděl i pan příjmení, který byl fasérem.
9. Ze znaleckého posudku (k objednávce soudu vypracovaného) soud zjistil, že soudem určený znalec stanovil cenu zlatého přívěsku/flakonu v cenách prosince 2016, tedy v době, kdy byl ve skutečnosti vyráběný, na částku 71.628 Kč, a to s ohledem na hmotnost flakonu o váze 68,46 g a při ceně zlata v cenách roku 2016, kdy byla nezbytná částka pro jeho výrobu stanovená na 45.003 Kč Cena 71 ks černých diamantů briliantového brusu činila v prosinci 2016 částku 11.625 Kč Cenu zlatnických a k nim přidružených prací stanovil znalec na částku 15.000 Kč Cenu zlatého řetězu, který byl ručně vyráběný o ryzosti 585/1000, tedy v 14 kt, při délce 50 cm a při váze 100 g, stanovil znalec na částku 86.000 Kč a ve variantě zlatého řetězu o délce 65 cm a o váze 150 g na částku 123.550 Kč.
10. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
11. Podle ustanovení § 2586 odst. 2 citovaného zákona cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
12. Podle ustanovení § 136 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř. “) lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.
13. K této věci soud předně uvádí, že mezi účastníky řízení nebylo sporné, že by mezi nimi v minulosti nebyly sjednávané různé zlatnické zakázky, týkající se výroby a opracování zlata a drahých kamenů. Sporné však bylo, zda v daném případě šlo o zakázku sjednanou mezi žalobcem a žalovaným a pokud tomu tak bylo, zda částka 60.000 Kč přestavuje reálný nedoplatek ceny předmětu díla.
14. Po provedeném dokazování a při hodnocení důkazů samostatně, ale i ve vzájemné souvislosti, bylo soudem postavené na jisto, že Policii ČR žalovaný nepopřel, že výroba flakonu pro něj skutečně proběhla, a že nedoplatek ceny činil částku 60.000 Kč O uvedeném nedoplatku svědčily také printscreeny z mobilního telefonu žalobce. Stejně jako výpověď žalobce a svědka jméno příjmení. Co se týká výpovědi svědka příjmení, tak tu soud hodnotil jako jasnou, určitou a srozumitelnou. Dostatečně přesvědčivou, když z průběhu poměrně obsáhlého výslechu nebylo zjištěno, že by se její obsah dostal do nějakých logických rozporů. Přesvědčivé byly i listinné důkazy, které byly žalobcem postupně soudu předkládané, a které rozhodně nesvědčily o tom, že by mělo jít o nějakou manipulaci s tvrzeními či důkazy k věci se vztahujícími. Soud proto mohl uzavřít, že mezi žalobcem a žalovaným byla před koncem roku 2016 uzavřená platná ústní smlouva o dílo podle ustanovení § 2586 a násl. občanského zákoníku , na základě které byl žalobcem pro žalovaného vyroben zlatý řetěz a zlatý přívěšek/flakon, za který žalovaný žalobci uhradil zálohu ve výši 100.000 Kč. Za uvedenou zálohu žalobce nakoupil větší část potřebného zlata. Výsledná cena díla, pohledem znaleckého posudku i při zohlednění hmotnostně lehčí varianty zlatého řetězu, ve spojení s cenou flakonu včetně zakoupených briliantů a nutných prací ke kompletaci uvedeného výrobku (který byl beze sporu co do svého odlití, odlit někde na Slovensku), žalovaného nijak nepoškodila. I znalcem stanovená cena díla dala fakticky tvrzením žalobce za pravdu.
15. Soud neuvěřil tvrzením strany žalované, že zakázka probíhala mezi jinými subjekty, či mezi zákazníky žalovaného a žalobcem, anebo právnická osoba, neboť žalovaný o tom soudu nepodal žádný důkaz, byť jej ve vztahu k uvedeným tvrzením tížilo důkazní břemeno. Svá tvrzení žalovaný nedoložil žádným důkazem, a to přestože byl o své povinnosti ze strany soudu ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. poučený, jakož i o případných procesních důsledcích v případě neprokázání svých tvrzení (své procesní obrany). Z ničeho tak nebylo možné dovodit, že mezi žalobcem a žalovaným žádný smluvní vztah vzniknout nemohl, anebo že vzniknul mezi jinými subjekty (jak tvrdil žalovaný). S ohledem na skutečnost, že žalovaný také nedoložil, že by žalobci částku 60.000 Kč kdy uhradil, když v průběhu celého řízení soudu nepřeložil ani žádné další potvrzení o úhradě, na které ve svém posledním podání odkazoval, nemohlo být dovozené, že svoji povinnost vůči žalobci řádně splnil. Dále platí, že se skutková tvrzení žalobce nedostala do rozporu s důkazy, které byly v průběhu řízení soudem provedené. Proto lze konstatovat, že žalobce břemeno tvrzení i břemeno důkazní unesl. Obsah přesvědčivé výpovědi svědka příjmení jednoznačně podpořil skutková tvrzení žalobce o předmětu zakázky, přibližné hmotnosti předmětu díla, ale i technologii a postupu při výrobě předmětu díla.
16. Protože zlatý přívěšek/flakon byl řádně zdokumentován co do rozměrů, váhy, počtu briliantů a jejich velikosti a v průběhu řízení nedošlo ke shodě účastníků řízení ohledně ceny či výše nedoplatku ceny díla, stanovil soud obecnou cenu, nejen flakonu, zlata a prací, ale i zlatého řetězu o příslušné nosnosti a hmotnosti (při délce 55 cm a gramáži 100 g), ale i při délce 65 cm o váze 150 g, prostřednictvím znalce. Pohledem provedeného znaleckého ocenění je jasné, že obecná cena za kratší a váhově lehčí řetěz včetně flakonu činila 86.000 Kč + 71.628 Kč, tedy obecná cena předmětu díla by dosáhla částky 157.628 Kč. Při zohlednění vyšší váhy a délky řetězu by jeho obecná dosáhla částky 123.550 Kč a cena zlatého přívěsku opět částky 71.628 Kč Celkem tedy na částku 195.178 Kč.
17. Lze jen zopakovat, že žalovaný v průběhu řízení nepředložil žádné doklady týkající se úhrady ceny zakázky, přestože na údajnou existenci dokladů odkazoval a byl poučený o případných procesních následcích v případě, že svoje skutková tvrzení (procesní obranu) nedoloží. V řízení bylo dostatečně prokázané, že účastníci řízení spolu běžně spolupracovali, a že žalobce pro žalovaného prováděl zlatnické práce. Nesporným se fakticky stalo i to, že žalovaný flakon převzal, což bylo v souladu s výpovědí žalobce a svědka příjmení ve spojení s obsahem tvrzení žalobce tak, jak byly zjištěné ze strany Policie ČR po„ vytěžení“ žalovaného. Rovněž i printscreeny z telefonu nedávají za pravdu straně žalované, ale žalobci, když v kontextu celého soudního řízení není na místě je považovat za nějakou fotomontáž či nepravdivý důkaz. Naopak plně zapadají do časového kontextu a obsahové nerozpornosti všech v řízení provedených důkazů, které soudu navrhl žalobce. Pravdivost, byť postupně doplňovaných skutkových tvrzení podtrhuje i obsah znaleckého posudku znalce Vladimíra Inka, který na základě rozměrů, ryzosti, hmotnosti apod. stanovil cenu zlatého přívěsku/flakonu a zlatého řetězu. I tím bylo dáno žalobci zcela za pravdu, tedy co do obecné ceny za zlatnické práce (ve výši 15.000 Kč a ceny za černé diamanty cca 12.000 Kč).
18. Pokud byla obecná cena předmětu smlouvy o dílo stanovená znaleckým posudkem, tak jeho závěry soud považuje za správné a logické, se kterými se plně ztotožňuje, když i za využití úvahy podle ustanovení § 136 o. s. ř. o. s. ř. a s přihlédnutím k tomu, že nebylo žádným přímým důkazem stoprocentně postavené na jisto, jak přesně byl zlatý řetěz dlouhý a kolik přesně gramů zlata mělo být zpracováno na jeho výrobu, tak obecná úvaha žalobce a svědka příjmení o jeho délce a váze se zdála být soudu logická a přesvědčivá. Soud tak v řízení další dokazování k předmětu díla již neprováděl a rozhodl na základě obsahu výpovědí, fotodokumentace předmětu díla i znaleckého posudku, který (jak bylo konstatováno) dal stran stanovení obvyklé ceny prací, hodnoty zlata a diamatů žalobci za pravdu. Drobný rozdíl mezi částkou 160.000 Kč za celý výrobek a částkou 157.628 Kč znalcem stanovené, jako obecné ceny díla stojící na spodní hranicí ocenění předmětu díla soud překryl úvahou podle ustanovení § 136 o. s. ř. o. s. ř. , ale i reálným závěrem, že horní hranice obecné ceny díla při váze zlatého řetězu představující cca 2 násobek váhy zlatého přívěsku, dosáhla částky přesahující 195.000 Kč. Nárok tak mohl soud v plném rozsahu považovat za prokázaný a žalobci jej mohl v plném rozsahu přisoudit, když spravedlivým způsobem uspořádal nedořešený závazek procesních stran sporu (výrok I. rozsudku). Lze dodat, že mezinárodní příslušnost zdejšího soudu byla pravomocně vyřešená usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2021, jakož i možnost na věc aplikovat právo ČR, neboť volba jiného práva než práva ČR, nebyla mezi stranami sjednaná. (Opak zjištěn nebyl.)
19. Protože se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , uložil mu soud povinnost uhradit žalobci také úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení má svoji oporu v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Lhůtu k úhradě žalobci přiznané částky soud uložil žalovanému v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř. jako 15 denní, neboť ta lépe odpovídá možnostem úhrady dluhu ze strany žalovaného.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že byly přiznány ve věci procesně úspěšnému žalobci. Žalobci náleží náhrada za jím uhrazený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč (položka 1, sazebníku poplatků, zákona č. 549/1991 Sb. ).
22. Protože v průběhu řízení vznikly náklady řízení ČR – Městskému soudu v Brně, neboť to byla právě ČR – Městský soud v Brně, kdo zálohově hradila náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku ve výši 6.200 Kč, tak s ohledem na to, že byl žalovaný v průběhu řízení zcela neúspěšný, mohlo být podle ustanovení § 148 o. s. ř. o. s. ř. rozhodnuto tak, že státu vzniklé náklady řízení ponese žalovaný. Tomu odpovídá výrok III. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.