Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 4/2022-66

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa, obec,

právně zastoupený: Mgr. jméno jméno,

advokát se sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 79 805,04 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 60 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 60 000 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 19 805,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 79 805,04 Kč za dobu od 5. 7. 2021 do 3. 8. 2021 a z částky 19 805,04 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v částce 9 945,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 60 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 60 000 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 19 805,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 79 805,04 Kč za dobu od 5. 7. 2021 do 3. 8. 2021 a z částky 19 805,04 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v částce 9 945,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí 79 805,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 79 805,04 Kč od 5. 7. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že původní věřitel právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země (dále jen právní předchůdce žalobkyně) uzavřel s žalovaným dne 4. 3. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 79 805,04 Kč, který měl splatit nejpozději dne 4. 7. 2021. Žalovaný tak neučinil. Úvěryschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKL,EUCB. Na základě výše uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno jeho žádosti o úvěr. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla na základě Smlouvy postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 postoupena žalobkyni. Přestože byl žalovaný upomínán předchůdkyní žalobkyně i právním zástupcem žalobkyně, k úhradě nedošlo a žalovaný je v prodlení.

2. K výzvě soudu doplnila žalobu žalobkyně tak, že úvěryschopnost původní věřitel u žalovaného ověřoval zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž dal žalovaný uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o úvěr žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen zápůjčku splatit a řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost zápůjčku zaplatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit.

3. Žalovaný proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal odpor, který nijak neodůvodnil. Souhlasil s projednáním žaloby v jeho nepřítomnosti a v omluvě z jednání soudu sdělil, že žádá o prověření zjištění bonity dlužníka, jak ukládá zákonná povinnost a souhlasí případně s nezákonným obohacením a vrácením dlužné vypůjčené částky bez nároku na náklady řízení žalobkyně.

4. Žalobkyně rovněž souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti a soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru z 4. 3.2021 soud zjistil, že byla předložena bez připojených podpisů (jde tedy o návrh smlouvy, který žalovaný po registraci na webových stránkách předchůdce žalobkyně odsouhlasil za pomoci prostředků elektronické komunikace na dálku), obsahuje dohodu o neúčelovém, bezhotovostním nezajištěném úvěru s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Úvěrový limit může činit až 80 000 Kč. Úroková sazba bude činit 10,50 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů na úvěr 231,39 % Smlouva bude uzavřena a úvěr bude vyčerpán v plné výši úvěrového limitu dne 4. 3. 2021. Klient je povinen splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání z bankovního účtu klienta pravidelnými měsíčními splátkami dle obchodních podmínek tj. ve výši 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na jeho bankovní účet. Celkový počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Bližší podmínky splácení úvěru obsahují obchodní podmínky. V případě prodlení má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení.

6. Z výzvy k úhradě ze 29. 7. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě před podáním žaloby a upozornil jí na možnost soudního řízení, exekučního řízení a vznik dalších nákladů. Podle předloženého podacího lístku byla výzva předána jako doporučený dopis na poště dne 29. 7. 2021 pro žalovanou.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze 29. 7. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně sepsala pro žalovaného oznámení o tom, že a komu byla postoupena pohledávka a v tomto oznámení byla vyzvána k zaplacení 79597,92 Kč do tří dnů na tam uvedený účet.

8. Z„ platební informace“ k 4. 7. 2021 soud zjistil, že 4. 3. 2021 činil výběr z účtu 60 000 Kč, k 11. 4. 2021 činila náhrada účelně vynaložených nákladů činila 250 Kč, k 11. 5. 2021 tato náhrada 250 Kč a shodná i k 11. 6. 2021, úroky k 4. 7. 2021 za období čerpání činily 19 055,04 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 79 805,04 Kč, neuhrazené částky z minulého období 22 024,12 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka a k datu splatnosti 8 788,55 Kč, aktuální povinná celková částka k datu splatnosti 30 802,67 Kč, datum splatnosti 4. 7. 2021. Dále soud zjistil, že žalobkyně disponuje údaji o žalovaném v podobě jeho adresy, e-mailu, telefonního kontaktu apod..

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovaným, jak vyplývá z přílohy datované 13. 1. 2020, kde ej pod položkou číslo uveden žalovaný s rodným číslem a uvedením výše dluhu 79 597,92 Kč.

10. Soud provedl důkaz obchodními podmínkami předchůdce žalobkyně a standartními informacemi o úvěru na čl. 29 – 35 spisu.

11. Z vyjádření původní žalobkyně k ověřování úvěryschopnosti klienta z 24. 11. 2021 soud zjistil, že obecně při podání žádosti o úvěrový produkt anonymizována dvě slova byla solventnost žadatele ověřena dle interních kritérií: maximální počet závazků 3 u jiných věřitelů, 0 vedených exekucí, nulový záznam v ISIRu. Při podané žádosti požadují uvedení příjmů, výdajů, interními systémy se prověřují případné závazky žadatele u jiných věřitelů. Žadatel byl ověřen v ISIRu, CEE, DB inkasních agentur. Kontakt a prověřování bonity se provádí u nových žadatelů, u opakovaných jen v případě doplnění údajů do žádosti. Při opakovaných žádostech stávajících klientů se posuzuje zejména platební morálka vůči právnická osoba. Při schválení úvěru má klient nastaven maximální částkou, kterou nelze překročit. Při posuzování úvěryschopnosti je žadatel povinen vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů.

12. Z platebních informací na čl. 59-62 spisu soud zjistil, že k 4. 3. 2021 činil výběr 60 000 Kč a aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 6 622,78 Kč, aktuální celková dlužná částka k datu splatnosti tj. k 4. 4. 2021 60 207,12 Kč, úroky za období čerpání 207,12 Kč, aktuálně pak zbývá k čerpání 0 Kč. Ke dni splatnosti tj. 4. 5. 2021 činila aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 13 956,56Kč. Výběr k 4. 3. 2021 činil 60 000 Kč, úroky z období čerpání do 4. 5. 2021 6 420,72 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti j k 4. 5. 2021 66 670,72 Kč, neuhrazené částky z minulého období 6 622,78 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 7 333,78 Kč. K datu splatnosti 4. 6.2021 činila aktuální povinná celková částka 22 024,12 Kč, neuhrazené částky z minulého období 13 956,56 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 8 067,56 Kč, k 11. 4. a 11. 5. 2021 činila náhrada účelně vynaložených nákladů 2 x 250 Kč celkem, úroky za období čerpání k 4. 6. 2021 činily 12 841, 44 Kč. Pokud jde o platební údaje k datu splatnosti 4. 7. 2021, soud odkazuje na bod 8.tohoto odůvodnění shora.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně akceptací návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru ze 4. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě měl žalovaný čerpat úvěr v konečné výši 79 805,04 Kč, který žalovaný měl splatit nejpozději dne 4. 7. 2021. Žalobkyně požadovala částku uvedenou částku, kterou žalovaný ani po upomínkách nevrátil. Soud má za prokázáno, že žalovaný čerpal 60 000 Kč z revolvingového úvěru, na tuto částku ničeho neuhradil, žalobkyně k této částce požadovala sjednané úroky, poplatky dle sazebníku jako vzniklé náklady. Tuto částku (60 000 Kč) soud považuje za jistinu dluhu, kterou by měl žalovaný zaplatit (vrátit) s ohledem na to, jak soud právně věc posoudil (jak bude dále uvedeno). Pohledávka za žalovaným byla smluvně převedena dle smlouvy z 27. 1. 2020 na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván doporučeným dopisem právního zástupce žalobkyně k úhradě a upozorněn na možnost soudního řešení a exekučního vymáhání písemností odevzdanou 29. 7. 2021 České poště s.p. k přepravě. Nebylo prokázáno, jak konkrétně se žalobkyně zabývala zkoumáním úvěryschopnosti žalovaného před tím, než jí poskytla spotřebitelský úvěr

(míněno, z jakých konkrétních zjištění, zejména na výdajové straně ohledně žalované vycházela kromě běžné lustrace v dostupných databázích).

14. Dle , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Dle věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Žalobkyně sice tvrdila, co bylo předmětem zkoumání na straně žalované před poskytnutím úvěru, ale kromě jejích tvrzení v bodě 11 i 1. shora, co předchůdkyně žalobkyně ověřovala u klientů před poskytnutím úvěru, nepředložila žádnou konkrétní u, na níž by bylo možno seznat, co uvedl žalovaný před poskytnutím úvěru, jak byly posuzovány jeho výdaje, zda je musel dokládat a v jaké podobě je předložil a zda byly ověřovány. Žalobkyně ani netvrdila konkrétní skutečnosti zjištěné u žalovaného na výdajové straně, natož jejich prokázání.. Nebyla předloženy žádné důkazy, aby bylo patrno, jaké měl žalovaný měsíční výdaje na bydlení a osobní potřeby (strava, služby) jak a zda je plní a jak je řeší, když takové výdaje se předpokládají včetně služeb v nikoliv zanedbatelné výši. Svou neúčastí při jednání soudu se žalobkyně vzdala možnosti být vyzvána k případnému dotvrzení a doplnění důkazů ( ). Není dle soudu prokázáno, jak zejména na výdajové stránce zjišťovala další potřebné skutečnosti žalobkyně a tyto v souladu se zákonnými pravidly vyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že žalobkyně v otázce výdajů žalovaného neučinila odpovídající zjištění, nelze tedy shledat, že se žalobkyně odpovídajícím způsobem zabývala úvěruschopností žalované jako spotřebitelky. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Vycházeje z popsaných závěrů, nelze než učinit závěr, že ze strany žalobkyně došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2020, č.j.  – 119). Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( zákona o spotřebitelském úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle ). Ostatně k výkladu zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

23. Jelikož však soud shledal spotřebitelskou smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Pokud pak bylo prokázáno, že žalovaný by měla žalobkyni vrátit jistinu 60 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobkyni vydat ( , odst. 2 ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Za kvalifikovanou výzvu k plnění soud považuje předžalobní upomínku advokáta s výzvou k úhradě ze dne 29. 7. 2021, která byla dána na poštu dne 29. 7. 2021 a ve smyslu domněnky doby dojití upravené dle , tak došla do sféry žalované dne třetí pracovní den tj. 3. 8. 2021 a od 4. 8. 2021 je tak žalovaný v prodlení ( ). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobkyně od shora uvedeného dne rovněž nárok na úroky z prodlení ( ), a to v zákonné výši dle Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do částky 19 805,04 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, když žalobkyně zároveň doložila splnění podmínky dané ust. , tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 3 193 Kč a nákladů na právní zastoupení dle vyhl.č. advokátní tarif, (dále jen AT) představující 3 úkony právní služby po 4 300 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, dále za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním základem a podání žaloby, dále dle , 3 AT tři režijní paušály po 300 Kč a DPH 21 % ze součtu nákladů za právní služby a režijních paušálů. Celkem tak činí náklady řízení 19 891 Kč. Žalobkyně požadovala do vyhlášení rozsudku 85 566,31 Kč, bylo jí přiznáno do vyhlášení rozsudku 63 912,33 Kč, její úspěch tak představuje 75 %, neúspěch 25 %, rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 50 % a uvedených 50 % ze vzniklých nákladů řízení 19 891 Kč představuje částku 9 945,50 Kč (když žalovanému žádné náklady nevznikly) a tuto částku soud podle výsledku řízení žalobkyni přiznal.

25. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.