Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 83/2022-44
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a dále v sazbě 8,25 % ročně z částek:
částka od datum do zaplacení,
částka od datum do zaplacení,
částka od datum do zaplacení,
a to vše do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 8,25 % ročně z částek: [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum zaplacení vyúčtování dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese trvalého bydliště žalovaného za období od datum do datum (vyúčtování číslo se splatností datum) v částce 33 998 (započtena úhrada částka), dále za období od datum do datum (vyúčtování číslo se splatností datum) v částce částka, částka na poplatku za odpojení odběrného místa a 3x částka na poplatku za upomínky.
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět (konání jednání tak bylo nadbytečné a pouze by vedlo k navýšení nákladů řízení) a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Od novely občanského soudního řádu , provedené zákonem č. 7/2009 Sb. , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listin y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Soud přesto žalovaného v součinnosti s OSSZ Teplice a zaměstnavatelem (IČO) vypátral s tím, že je možné mu doručit do zaměstnání. Ani tak žalovaný neprojevil aktivitu, i když jej soud obeslal duplicitně.
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 15 bylo prokázáno ujednání dodávek elektřiny do odběrného místa jak výše v sazbě anonymizováno s třífázovým jističem anonymizováno s první stanovenou zálohou částka měsíčně. Jako korespondenční adresa je uvedeno shodné trvalé bydliště. Byl předložen ceník a všeobecné obchodní podmínky s úpravou poplatků částka i částka. Vyúčtováním č. l. 18 je prokázáno řádné vyúčtování spotřeby elektřiny ve shora uvedeném období v celkové výši částka, zálohy byly hrazeny a započteny v rozsahu částka. Vyúčtováním č. l. 23 (konečným) je prokázáno řádné vyúčtování spotřeby elektřiny ve shora uvedeném období v celkové výši částka, zálohy hrazeny, a tedy ani započteny, nebyly. Vyúčtováním č. l. 25 bylo prokázáno naúčtování poplatku částka za odpojení se splatností rovněž datum. Byla doložena upomínka ze dne datum s vyúčtováním poplatku částka za neuhrazenou zálohu, upomínka č. l. 27 s vyúčtováním dalšího poplatku částka a upomínka/odstoupení s vyúčtováním posledních částka na poplatku. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 29) vypracování i zaslání (č. l. 30) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek z dodávek elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona č. 458/2000 Sb. , na který se podpůrně použijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku . Z tohoto závazku žalobkyně řádně plnila, žalovaný však neuhrazením řádně vyúčtovaného plnění nikoliv. Proto soud přiznal nárok na vyúčtované plnění, poplatky i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dat splatnosti dle fakturací, sazba úroku byla v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou a půl mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním předžalobní výzvy (polovina tarifní odměny) a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Sníženou odměnu dle § 14b advokátního tarifu nebylo možné aplikovat, neboť plnění převyšovalo částka. Předžalobní výzvu však není možné považovat za kvalifikovanou, neboť i když základní právní rozbor obsahuje, jedná se o vzorovou výzvu, nepochybně zpracovávanou bez individuální práce advokáta v tisících obdobných nároků, uplatňovaných v rámci celé ČR a celé soustavy okresních soudů. Úkony dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu přitom implicitně předpokládají kvalifikovanou práci advokáta, pro kterého je odměna stanovena, přičemž několik let trvající zastupování prodejce elektřiny v rámci vymáhání nezaplacených vyúčtování lze jen stěží považovat za disciplínu, které by se musel věnovat advokát. V projednávané věci tak na vzorovou výzvu k plnění mnohem, přiléhavěji dopadá § 11 odst. 2 , zejm. písm. h) tamtéž.
6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť se jedná o nezanedbatelné plnění a žalovaný pracuje v méně kvalifikovaném oboru a pravděpodobně nedosahuje takových příjmů, aby bylo možno předpokládat jednorázovou úhradu bez potřeby externího financování. Přitom však aktuálně (zřejmě) nečelí žádné exekuci (naposledy v roce 2020 pro jistinu částka). Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůty k plnění, aby měl žalovaný reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pro stanovení splátkového kalendáře při tak vysokém plnění by přitom žalovaný musel vystupovat velice aktivně, aby soud přesvědčil, že je schopen (a ochoten) hradit několik tisíc Kč měsíčně. Pokud má někdo nést tíži případného splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaný sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni to nelze spravedlivě požadovat, úvěrováním se nezabývá. Případně nechť se žalovaný na splátkách dohodne se žalobkyní, avšak již mimo rámec tohoto řízení (ostatně zvyšovalo by to pravděpodobně žalovanému neúměrně náklady řízení).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.