Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 194/2022-19
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 8 458,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 458,59 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 463,57 Kč, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 6 658,59 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 658,59 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 458,59 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 463,57 Kč, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 6 658,59 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 658,59 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 8 458,59 Kč s tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, uzavřel Smlouvu o Bankovních produktech
a službách, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet č. bankovní účet a poskytnout kontokorentní úvěr anonymizováno, kterým umožní žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše úvěrového limitu sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období a nepřekročit povolený limit. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky, produktové podmínky kontokorentního úvěru
a produktové podmínky běžného účtu. Žalobkyně svůj závazek splnila, žalovaný však překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto převedla ke dni 12. 5. 2020 aktuální výši nepovoleného přečerpání v celkové výši 6 658,59 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet, žalovanému toto oznámila a vyzvala ho k zaplacení. Žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 15. 9. 2020 dlužnou částku zesplatnila v celé výši. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na právnická osoba a. s., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho ani po postoupení pohledávky na žalobkyni, ač byl k zaplacení jeho dluhu vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně po žalovaném požadovala uhrazení jistiny úvěru ve výši 6 658,59 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 800 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 16. 9. 2021 částkou 463,57 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 658,59 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 6 658,59 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,
v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím
ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to smlouvy o bankovních produktech a službách, dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách, základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od 31. 12. 2013, všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 9. 2014, sazebníku poplatků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právnická osoba, ve smlouvě označená jako„ příjmení“ uzavřela s žalovaným dne 25. 11. 2016 smlouvu
o bankovních produktech a službách a téhož dne dispozice k této smlouvě. Soud dále zjistil, že se příjmení zavázala poskytnout žalovanému vedení běžného účtu č. bankovní účet a úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat ode dne 25. 11. 2016. Žalovaný se zavázal dodržet minimální měsíční příjem ve výši 50 % povoleného limitu. Úroková sazba k datu uzavření dispozic ke smlouvě činila 21,99 % ročně. Z výpisu z úvěrového účtu za období od číslo do číslo vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal finanční prostředky v celkové výši 6 658,59 Kč. Z upomínky – oznámení o vyčíslení dluhu ze dne 16. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 15. 9. 2020 a vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 8 458,59 Kč do 30. 9. 2020. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2021 a z poštovního podacího archu ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na právnická osoba a.s. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 12. 11. 2021 a z poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby.
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
6. Podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne 25. 11. 2016 smlouvu o bankovních produktech a službách, ve znění dispozic, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno až do výše 5 000 Kč. Žalovaný úvěrový rámec přečerpal a dlužnou částku. Celý poskytnutý úvěr proto právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně
po zesplatnění úvěru převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzván. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky ve výši 8 458,59 Kč, úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 6 658,59 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení i co do úroku z prodlení z této částky, uplatněného v souladu s § 1970 o. z., a to v kapitalizovaného výši 463,57 Kč za období od 12. 5. 2020 do 15. 9. 2020 a dále z částky ve výši 6 658,59 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (číslo odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit dluh žalobkyni.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 458,59 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.