Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 CO 103/2022-141

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

naposledy bytem adresa

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o 42 589 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. února 2022, č. j. -121,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 42 589 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z 38 655 Kč od datum do zaplacení, z 418 Kč od datum do zaplacení a z 3 516 Kč od datum do zaplacení s tím, že v době od datum do datum žalovanému poskytla na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče zdravotní péči v hodnotě celkem 42 589 Kč, která nebyla hrazena z veřejného zdravotního pojištění, neboť žalovaný, osoba maďarské národnosti, nebyl pojištěn v systému veřejného zdravotního pojištění a nepředložil ani doklad o komerčním zdravotním pojištění Cena za hospitalizaci, převoz a další ošetření na oddělení urgentního příjmu byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených

2. Žalovaný namítal, že k podpisu smlouvy o poskytnutí zdravotní péče došlo až datum, přestože péče měla být poskytována už od datum, a navíc je sepsána v českém jazyce, který nebyl pro žalovaného srozumitelný, neboť jeho mateřským jazykem je anonymizováno. Dodal, že nebylo nedoloženo ošetření na urgentním příjmu ani převoz žalovaného zdravotnickou dopravní službou.

3. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem žalovanému uložil zaplatit žalobkyni od tří dnů od právní moci rozsudku 42 589 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z 38 655 Kč od datum do zaplacení, ze 418 Kč od datum do zaplacení a z 3 516 Kč od datum do zaplacení (výrok I.) a ve stejné lhůtě náhradu nákladů řízení ve výši 3 350 Kč (výrok III.), výrokem II. nepřiznal České republice právo na náhradu nákladů řízení.

4. Při svém rozhodnutí vyšel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní služby uzavřené datum zdravotní péči v rozsahu nezbytně nutném pro záchranu jeho života a zdraví a žalovaný se zavázal zaplatit cenu v souladu s ceníkem výkonů. Hospitalizace od anonymizováno do datum byla vyúčtována fakturou na 38 655 Kč, jejíž převzetí žalovaný podpisem potvrdil a které obsahuje jako přílohu soupis vykonaných úkonů zdravotní péče, žalovaný byl odvezen z nemocnice zdravotní službou, transportu městskou hromadnou dopravou nebyl schopen, převoz byl vyúčtován fakturou na 418 Kč, ošetření žalovaného na urgentním příjmu dne datum bylo vyúčtováno na 3 516 Kč také se soupisem úkonů provedené zdravotní péče. Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn ani v České republice ani ve svém domovském státě, v České republice je již 15 let, z toho rok bez práce, žalovaný dluhu za poskytnutí zdravotní péče za dobu od datum do datum písemně uznal, avšak bez uvedení výše dluhu. Žalovanému byla na poslední známou adresu doručena předžalobní výzva.

5. Soud prvního stupně dovodil svou mezinárodní příslušnost a dospěl k závěru, že rozhodným je české právo. Zjištěné skutečnosti posoudil dle č. (dále jen o. z.) a , o zdravotních službách (dále jen z. z. s.) a dopěl k závěru, že žalobkyně prokázala poskytnutí uzavření smlouvy o poskytnutí zdravotní péče, samotné poskytnutí zdravotní péče žalovanému i výši nákladů na tuto péči vynaložených. Připomněl, že smlouva o poskytnutí zdravotní péče nevyžaduje písemnou formu a uvedl, že vzhledem k délce pobytu žalovaného v České republice lze s určitostí dovodit, že věděl, že musí být zdravotně ošetřen a že za takové ošetření musí, není-li zdravotně pojištěn, hradit ze svého. Požadovaný úrok z prodlení odpovídá dle názoru soudu prvního stupně době prodlení a výši dlužných částek. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně procesním úspěchem žalobkyně, která vynaložila náklady na zaplacený soudní poplatek, provedla 5 procesních úkonů jako nezastoupená a vynaložila 120 Kč za cestovné k jednání před soudem. Výrok II. odůvodnil soud prvního stupně nevymahatelností nákladů státu.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítal, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný ovládal český jazyk a byl seznámen se systémem veřejného zdravotního pojištění v České republice. Pokud je cizí jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, nesrozumitelným druhému účastníku právního vztahu, jemuž byl adresován, nesrozumitelný, působí projev vůle neplatnost právního úkonu. Poukazoval také na rozpory v tvrzení žalobkyně o počátku hospitalizace žalovaného a na možnost odmítnout zdravotní výkon, který není neodkladnou nebo nutnou péčí a navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že soud prvního stupně se se všemi námitkami žalovaného správně vypořádal už ve svém rozsudku. Skutečnost, že právní jednání v českém jazyce bylo pro žalovaného nesrozumitelná, ze zjištěných okolností nevyplývá, navíc je třeba vycházet ze zásad, na kterých je založen , včetně ust. o. z. Judikatura, na kterou opatrovník žalovaného odkazuje, není dle žalobkyně případná, neboť žalovaný veřejného zdravotního pojištění účasten nebyl. Navrhovala, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný.

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací ( – dále jen ) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné ( , a contr. ), přezkoumal podle a a 5 rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že má k projednání věci mezinárodní příslušnost a že rozhodné právo je právo české.

10. Podle § 41 odst. 1 písm. c) z. z. s. pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

11. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení zodpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním a v odůvodnění svého rozsudku také přesvědčivě vysvětlil, jak provedené důkazy hodnotil. Přestože v uznání dluhu není uvedena výše dluhu, a uznání tak nemá účinky předpokládané v § 2053 o. z., bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému s jeho souhlasem zdravotní péči (včetně převozu) v hodnotě vyúčtované fakturami, které žalovaný převzal, a že žalovaný nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění (a to ani v domovském státě). Soud prvního stupně také správně uzavřel, že žalovaný i přesto, že jeho mateřským jazykem není čeština, porozuměl základnímu obsahu smlouvy o poskytnutí zdravotní péče včetně povinnosti tuto péči uhradit a že veškerá poskytnutá péče byla buď nezbytná, nebo vyžádaná žalovaným. Přiznaný úrok z prodlení odpovídá zjištěné splatnosti jednotlivých faktur, a tedy době prodlení a výši dlužných částek a sazbě zákonného úroku z prodlení dle

15. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, když žalobě vyhověl, pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladovém výroku III. rozsudku soudu prvního stupně. Soud prvního stupně také správně uvedl, že náklady spočívající v odměně za zastupování účastníka neznámého pobytu nelze k náhradě tomuto účastníkovi uložit; v takovém případě však není namístě o náhradě nákladů státu rozhodovat. Nadbytečný výrok II. rozsudku nemá na věcnou správnost rozsudku soudu prvního stupně vliv, neboť jím nebyla uložena povinnost k plnění.

16. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud podle potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný (jeho odvolání nebylo vyhověno), odvolací soud mu proto uložil, aby nahradil žalobkyni náklady, které vynaložila na dva účtované úkony provedené nezastoupenou žalobkyní v odvolacím řízení (vyjádření k odvolání, účast při jednání před odvolacím soudem), tomu odpovídá náhrada ve výši 600 Kč dle a odst. 3 písm. a) a c) a Lhůta k plnění byla určena podle , část věty před středníkem , neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ) Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu v Příbrami ( , věta první, ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.