Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 146/2022-54
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 995 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 995 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 132 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 995 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 132 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 995 Kč s příslušenstvím jako dluhu z pojistné smlouvy číslo uzavřené účastníky dne datum za období od datum do datum.
Jelikož žalovaný je státním občanem země, zabýval se soud nejprve příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Mezi Českou republikou a země existuje platná mezinárodní smlouva (Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a anonymizována čtyři slova o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne datum, vyhlášená pod číslo Sb.), avšak tato smlouva neupravuje otázku mezinárodní příslušnosti ani rozhodného práva pro tento typ řízení. Proto soud posoudil uvedené otázky podle práva EU ve smyslu čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie, vyhlášené pod číslo Sb.m.s., ve znění změny vyhlášené pod číslo Sb.m.s. Podle čl. 15 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) platí, že od ustanovení tohoto oddílu (příslušnost ve věcech pojištění) je možné se odchýlit pouze dohodou uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. Žalovaný měl podle smlouvy a podle výpisu z informačního systému základních registrů v době uzavření smlouvy bydliště v České republice na adrese adresa, také žalobkyně měla v téže době sídlo podle čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis v České republice na adrese adresa, a účastníci si v čl. 18 odst. 2 všeobecných pojistných podmínek, jež byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, ujednali, že případné spory řeší příslušné soudy České republiky. Proto se příslušnost soudu určuje podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s . ř.“) a soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle § 84 o. s. ř. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. Smluvní strany pojistné smlouvy si v čl. 18 odst. 2 všeobecných pojistných podmínek rovněž ujednaly, že pojištění sjednaná podle těchto pojistných podmínek se řídí právním řádem České republiky. Tato volba rozhodného práva je v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), jelikož si smluvní strany zvolily právo země, v níž má pojistník, tj. žalovaný, své obvyklé bydliště. Žalovaný měl své bydliště v době uzavření smlouvy na adrese adresa, a tudíž byla volba českého práva coby práva rozhodného pro spory z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky učiněna platně.
Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že dne datum spolu účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění dne datum. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit pololetní pojistné ve výši 2 500 Kč Součástí smlouvy byly pojistné podmínky a sazebník poplatků, které byl žalovaný povinen uhradit. Nárok žalobkyně zahrnuje dlužné pojistné ve výši 1 395 Kč a neuhrazené poplatky za upomínání ve výši 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne datum k úhradě dluhu. Rovněž jej dopisem ze dne 6. 5. 2021 informovala o zániku pojištění dne 23. 4. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Následně byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne 25. 8. 2021.
Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3, § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný nesplnil svoji povinnost podle § 2758 odst. 1 a § 2782 odst. 1 o. z. hradit žalobkyni sjednané pojistné, a tudíž došlo dne 23. 4. 2021 k zániku pojištění podle § 2804 o. z. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení z přisouzené částky, na nějž jí vzniklo právo podle § 1970 o. z., v kapitalizované výši 132 Kč podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po skončení pojištění, tj. od 24. 4. 2021, do podání žaloby na soud dne datum. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 995 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.