Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 95/2022-51
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná v postavení úvěrované uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO, jako úvěrujícím (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru číslo. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou ze dne datum na společnost právnická osoba, IČO, která ji následně smlouvou ze dne datum postoupila na žalobkyni. V souladu s touto smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Takto vyplacenou částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím (úrok ve výši 15 % ročně) 14 měsíčními splátkami po 1 948 Kč Poslední splátka byla splatná datum. Před uzavřením smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena a ověřena úvěruschopnost žalované. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Žalovaná pohledávka ve výši 6 000 Kč představuje zbývající nesplacenou část jistiny úvěru z celkové částky 15 000 Kč. Z částky 15 000 Kč totiž již byla žalobkyni přiznána soudním rozhodnutím (pravomocný rozsudek zdejšího soudu ze dne 27. 4. 2021, č. j. 19 C 12/2021-53) nesplacená část úvěru ve výši 9 000 Kč. Žalobkyně proto uplatňuje nárok na zaplacení nesplaceného úvěru ve zbývající výši 6 000 Kč včetně úroku z prodlení od datum (den následující po splatnosti poslední splátky). V tomto soudním řízení se tak jedná o vrácení zbývající části úvěru, která nebyla předmětem předcházejícího řízení vedeného u zdejšího soudu. V předcházejícím řízení bylo totiž pravomocně rozhodnuto pouze o části nároku žalobkyně na vrácení úvěru, tj. o dílčím nároku ve výši 9 000 Kč, o zbývající části nároku ve výši 6 000 Kč v předchozím řízení rozhodnuto nebylo. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
2. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žalobkyně vyslovila s rozhodnutím bez jednání souhlas, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila. Soud proto předpokládá, že i žalovaná s takovým postupem souhlasí.
3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne datum podepsaly smlouvu o úvěru číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč. Tato částka byla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy předána. Žalovaná měla vyplacenou částku úvěru vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 378 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč. Celková dlužná částka tak činila 27 272 Kč a měla být vrácena ve čtrnácti splátkách po 1 948 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána od datum. Příjem činí 13 152 Kč, výdaje na bydlení 2 000 Kč a výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 410 Kč. K žádosti přiložila výplatní pásky a pracovní smlouvu. Dále uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná a nevyživuje žádné dítě. Žalované byla dne datum doručována výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum s tím, že k uvedenému datu dluh činí na jistině, řádném úroku a poplatcích 21 272 Kč, na sankčním úroku a nákladech spojených s vymáháním 3 728,31 Kč a na smluvní pokutě 1 576,29 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a společnost právnická osoba podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou. Dne datum podepsaly společnost právnická osoba a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou. Dne datum bylo předáno k odeslání žalované oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka na částku 39 383,52 Kč. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. 4. 2021, č. j. 19 C 12/2021-53, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2021, č. j. 22 Co 126/2021-104, bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 9 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 9 000 Kč za období od datum do datum Smlouva o úvěru byla odvolacím soudem shledána za absolutně neplatnou z důvodu nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Jelikož byla žalované vyplacena částka ve výši 15 000 Kč a dosud nebyla vrácena částka ve výši 9 000 Kč, je žalovaná povinna tuto částku vrátit. Ve zbylém nároku byla žaloba zamítnuta, neboť nároky vyplývaly z neplatně uzavřené smlouvy. Zamítavý výrok byl usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 6. 12. 2021, č. j. 19 C 12/2021, zrušen a řízení v této části zastaveno. Žalovaná v řízení netvrdila, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná na svůj dluh cokoliv uhradila.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plné výši jí proto vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou, žalobkyně je proto k uplatnění nároku aktivně věcně legitimována. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně totiž nebyla řádně zjištěna a zejména ověřena úvěruschopnost žalované, a proto soud shledal smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, když otázku platnosti smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalované bylo vyplaceno 15 000 Kč, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Pravomocným rozhodnutím soudu již bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč. Jelikož však žalovaná v řízení netvrdila, že by i zbylou částku ve výši 6 000 Kč uhradila a ani z jiných skutečností to v řízení nevyšlo najevo, soud shledal, že je žalovaná povinna žalobkyni uhradit i částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná je povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z., která byla žalované doručena dne datum. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné částky od datum (neboť se jedná o pozdější datum, než od kdy mohla žalobkyně nárok požadovat) do zaplacení v požadované výši 9,75 % ročně, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Ačkoliv byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť soud neshledal náklady žalobkyně za potřebné k účelnému uplatňování práva. Žalobkyni již byla část nároku přiznána v předchozím soudním řízení. Žalobkyně tak mohla celý nárok uplatnit najednou v jediném řízení, čímž by další náklady žalobkyni nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.