Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 95/2022-20

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: zaplacení 24 328,79 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 304,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 304,96 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 12 023,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 179,94 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 919 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 067,04 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 304,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 304,96 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 12 023,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 179,94 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 919 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 067,04 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 31. 5. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, Smlouvu o úvěru číslo na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 17 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit s částkou 18 826,08 Kč, tj. celkem ve výši 36 326,08 Kč a to do 30. 9. 2021. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 7 956,79 Kč, úroky a úroky z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně převedena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu z.č. , (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 31. 5. 2019 uzavřená mezi účastníky, je neplatná. Jedná se tedy v souladu s ustanovením o neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, když k této neplatnosti soud v souladu s ustanovením přihlédne i bez návrhu. Soud vychází z toho, že smluvní ujednání je nutno posuzovat jako celek, je pak zřejmé, že v případě poskytnuté částky ve výši 17 500 Kč měl žalovaný primárně uhradit jistinu navýšenou o 18 826,08 Kč, což odpovídá i dle samotného vyčíslení v rámci smlouvy úrokové sazbě 71,28 % a roční procentní sazbě nákladů (RPSN) v rozsahu 99,90 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě takto uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle a násl. , konkrétně o smlouvu o finanční službě podle a násl. , přičemž podle , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalované a tím spíše i s ohledem na sjednanou smluvní pokutu v případě prodlení žalované s úhradou poskytnutého úvěru s příslušenstvím hodnotí jako smlouvu ve vztahu k žalované jako smlouvu výrazně nevýhodnou, smlouvu proto soud posoudil jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům. Nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci musel poskytovat věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Nicméně, jak výše uvedeno, sjednaný úrok přesahoval obvyklou úvěrovou míru několikanásobně.

5. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Vzhledem k tomu, že nárok na bezdůvodné obohacení by činil vyplacenou částku, tj. 17 500 Kč a žalovaný již zaplatil částku 5 195,04 Kč, výrokem I. tak soud žalobě co do částky 12 304,96 Kč vyhověl, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Z judikatury Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2009 sp.zn. vyplývá, že má-li být bezdůvodné obohacení vydáno v penězích a nesplní-li dlužník svoji platební povinnost včas, má věřitel právo požadovat též úroky z prodlení. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl a to co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a to včetně požadavků na úrok z prodlení, jež jsou v souladu s 

6. Výrokem II. soud rozhodl tak, že ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy o zápůjčce, jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající v úrocích, smluvní pokutě, poplatcích a sjednaného úroku nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

7. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. z.č. , , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla žalobkyně částečně neúspěšná v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku, ve vztahu k uplatněné pohledávce tak byla žalobkyně ve věci úspěšná z 40 %, (40% 60% se rovná – 20%) tedy nemá právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu

v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat

návrh na soudní výkon rozhodnutí.