Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 218/2021-83
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa, část obce
o zaplacení 13 968 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 222 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 222 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 5 746 Kč, částky 42,54 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 746 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 769,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 222 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 222 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 5 746 Kč, částky 42,54 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 746 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 769,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 968 Kč s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení, z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel dne 7. 8. 2020 s žalobkyní prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa. Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet prostřednictvím registru NRKI, BRKI a SOLUS. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč, který se zavázal zaplatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru 297 Kč. Částka byla zaslána dne 7. 8. 2020 na účet žalovaného. Žalovaný sjednal poplatek za SMS servis 49 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení a následně mu byly vyúčtovány účelně vynaložené náklady 3 x 100 Kč a 2 x 130 Kč. Žalobkyně tak požadovala zaplacení jistiny 8 625 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 495 Kč, úroků 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů 560 Kč a smluvních pokut 2 083 Kč dle smlouvy. Žalovaný zaplatil v průběhu částky celkem 778 Kč. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy, tedy od 19. 7. 2021.
2. V dané věci soud nařídil na den 17. března 2022 jednání, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila. Vzhledem k tomu, že lhůty na přípravu jednání byly zachovány, postupoval soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Soud vyšel z následujících skutkových zjištění: Žalobkyně poskytla žalovanému dne 7. 8. 2020 úvěr ve výši 9 000 Kč, zasláním částky na účet žalovaného č. bankovní účet (vyplynulo z opisu výpisu proplacení smlouvy a z bankovního výpisu) a žalovaný se zavázal vrátit jistinu ve výši 9 000 Kč společně s poplatkem za poskytnutí úvěru 297 Kč, poplatek za korunový odklad 891 Kč, poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka 99 Kč, roční úroková sazba byla sjednána 49,10 % ročně, celkovou částku 12 384 Kč, se žalovaný zavázal zaplatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 474 – 915 Kč měsíčně. (Prokázáno úvěrovou smlouvou č. žádosti číslo včetně splátkového kalendáře a formulářem pro standardní informace a kopií občanského průkazu žalovaného).
4. Z úvěrové smlouvy č. žádosti číslo ze dne 1. 8. 2020 vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, zasláním částky na účet žalovaného č. bankovní účet a žalovaný se zavázal vrátit jistinu ve výši 4 000 Kč společně s poplatkem za poskytnutí úvěru 132 Kč, poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka 99 Kč, roční úroková sazba byla sjednána 48,30 % ročně, celkovou částku 4 132 Kč bez doplňkových služeb, se žalovaný zavázal zaplatit do 31. 8. 2020.
5. Žalovaný byl vyzván výzvou z 18. 6. 2021 podle § 142a odst. 1 o.s.ř., odeslanou dne 21. 6. 2021, k zaplacení dlužné částky do 30 dnů od doručení. (Prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího archu).
6. Z poslední výzvy ze 14. 12. 2020 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 5 269 Kč na půjčku příjmení číslo.
7. Z výzvy z 1. 2. 2021 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru - částky 12 755 Kč na půjčku příjmení číslo.
8. Z výpisu čerpání vyplynulo, že žalovaný celkem uhradil částku 778 Kč.
9. Z úvěrové zprávy vyplynulo, že žalovaný měl uhradit částku celkem 431 531 Kč s měsíční splátkou 5 838 Kč. Z toho splátkové kontrakty částku 424 622 Kč, se splátkou 4 000 Kč měsíčně. Z toho částku 6 768 Kč, se splátkou 1 692 Kč měsíčně. Z toho částku 141 Kč, se splátkou 146 Kč splatnou k 14.7.2020. Z toho kontrakty – karty částku 68 657 Kč, se splátkou 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný měl odmítnuty 4 žádosti, existující 3 kontrakty a 2 kreditní karty. Datum vypracování zprávy vyplynul v období začátku července 2020.
10. Z kopie obrazovky mobilního telefonu vyplynulo číslo účtu žalovaného č. bankovní účet s účetním zůstatkem 1 400 Kč.
11. Z kopie obrazovky mobilního telefonu vyplynulo číslo účtu žalovaného č. bankovní účet.
12. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informace, sdělené formou žádosti, že žalovaný má příjem 21 000 Kč. Požadovaná částka úvěru činila 8 000 Kč, schválená částka úvěru 8 000 Kč, výdaje na domácnost byly uvedeny 8 000 Kč (Prokázáno print screenem ze systému žalobkyně). Dále vycházela z informace, že žalovaný nebyl veden v systému ISIR k 7. 8. 2020 (Prokázáno print screenem ze systému žalobkyně). A dále z informace, že žalovaný není v systému SOLUS nebo má příznak C, Z k témuž datu. (Prokázáno print screenem ze systému žalobkyně).
13. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy 7. 8. 2020 a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.
14. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne
7. 8. 2020. Žalobkyně však ani k výzvě soudu řádně nedoplnila skutková tvrzení ke splnění povinnosti poskytovatele, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Žalobkyně sice doložila úvěrovou zprávu ohledně jednotlivých závazků žalovaného v době žádosti o úvěr, kdy vyplynulo, že v době podání žádosti žalovaný dlužil ještě částku 431 531 Kč a měl měsíční splátky osobních úvěrů ve výši 4 000 Kč měsíčně, 1 692 Kč měsíčně a 141 Kč splatnou k 14.7.2020 a se splátkou 1 500 Kč měsíčně na kartu. Především však vyplynulo datum vypracování zprávy v období začátku července 2020. Nejednalo se tak o informace aktuální v době uzavření smlouvy dne 7. 8. 2020. Ve zprávě se tak nemohl objevit další závazek žalovaného z úvěrové smlouvy č. žádosti číslo ze dne 1. 8. 2020, kterým žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, splatný do 31. 8. 2020. Je tak zřejmé, že aktuální poměry žalovaného byly k datu uzavření smlouvy dne 7. 8. 2020 jiné a žalobkyně je předloženými důkazy dostatečně neprokázala. Soud proto posoudil uzavřenou smlouvu ve smyslu smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem na nesplnění požadavku stanoveného v zákoně o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v rozhodné době jako neplatnou. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní.
20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve výši 8 222 Kč (po započtení zaplacené částky 778 Kč na vyplacenou částku 9 000 Kč), kterou soud uložil žalovanému výrokem I. zaplatit žalobkyni. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 222 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení (dle žalobního nároku, kterým je soud vázán), neboť dluh byl splatný až na základě první prokázané výzvy, odeslané 21. 6. 2021, ve které žalobkyně určila lhůtu 30 dnů ode dne sepsání výzvy k uhrazení dlužné částky, prodlení tak nastalo nejdříve 20. 7. 2021. Ve zbytku nároku plynoucího z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť požadované částky měly základ v neplatné smlouvě. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal částečně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 17 % z celkových nákladů řízení ve výši 4 526,80 Kč (z požadované částky 14 010,54 Kč bylo přiznáno 8 222 Kč) po odečtení neúspěchu od úspěchu ve věci ve výši 769,60 Kč. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátkou postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ AT“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech a z tarifní hodnoty 11 763 Kč Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, podání návrhu a předžalobní výzva) a 1 úkonu po 1 580 Kč (vyjádření na výzvu soudu), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a 1 po 300 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a 21 % DPH z částky 3 080 Kč ve výši 646,80 Kč Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).