Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 281/2021-38

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; pojišťovna, IČ: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 1 799 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 199 Kč, s kapitalizovaný úrokem z prodlení ve výši 114 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 57 Kč z titulu smluvních poplatků.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 506 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 199 Kč, s kapitalizovaný úrokem z prodlení ve výši 114 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 57 Kč z titulu smluvních poplatků. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 506 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

1. Předmětem řízení zahájeného žalobou dne 6. 4. 2021 bylo zaplacení pojistného za období od 15. 1. 2020 až 24. 4. 2020 včetně ve výši celkem 1 199 Kč a poplatku 600 Kč, to vše z titulu smlouvy ze dne 15. 1. 2020, č. sml. číslo, na produkt Komplexní pojištění vozidla anonymizováno.

2. Soud za splnění podmínek , , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 27. 4. 2022 vyhlásil tento rozsudek.

3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

4. Žalobce s žalovaným uzavřel dne 15. 1. 2020 pojistnou smlouvu číslo s pojistným 4 364 Kč ročně, které bylo splatné čtvrtletně po 1 091 Kč. Předmětem pojištění bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla registrační značka (důkaz: smlouva ze dne 15. 1. 2020).

5. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 15. 1. 2020, proto jej žalobce dopisem z 2. 3. 2020 vyzval k uhrazení dlužné částky do 23. 4. 2020, s tím, že jinak pojištění zanikne (důkaz: dopis z 2. 3. 2020).

6. Pojištění ke dni 24. 4. 2020 zaniklo pro nezaplacení pojistného žalovaným, o čemž žalobce žalovaného informoval písemně dopisem ze 7. 5. 2020 (důkaz: dopis žalobce ze dne 7. 5. 2020). Dluh na pojistném představuje částku 1 199 Kč, přičemž žalobce tvrdí i dluh žalovaného na poplatku 300 Kč za upomínku a 300 Kč za upomínku po zániku pojištění (důkaz: inkasní bilance ke smlouvě číslo).

7. Tento skutkový stav soud hodnotil následovně.

8. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní závazkový právní vztah pojištění ve smyslu a násl. . V tomto smluvním závazkovém vztahu se pojistitel (zde žalobce) zavazuje vůči pojistníkovi (zde žalovanému) poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Žalobce tedy byl počínaje dnem 15. 1. 2020 zavázán krýt pojistný zájem žalovaného a poskytnout pojistné plnění v případě nahodilé pojistné události, a žalovaný byl povinen platit žalobci pojistné stanovené smlouvou po celou dobru trvání právního poměru. Žalovaný tuto základní povinnosti porušil, od 15. 1. 2020 byl v prodlení. Žalovaný ani přes upomínku dluh nezaplatil. Za celé období 15. 1. 2020 – 24. 4. 2020 je žalovaný povinen pojistné zaplatit.

9. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v rozsahu dlužného pojistného důvodná, a to včetně práva žalobce na zaplacení úroků z prodlení ( , ) Vzhledem k tomu, že se žalovaný nezaplacením pojistného dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s  úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z Žalobce úrok z prodlení kapitalizoval za dobu od 25. 4. 2020 do 6. 4. 2021. Z částky 1 199 Kč činí takto ohraničený zákonný úrok z prodlení částku 114 Kč. Nárok žalobce na zaplacení příslušenství je v tomto rozsahu oprávněný. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.)

10. Pokud jde o částku 600 Kč – poplatky spojené s ukončením pojistné smlouvy pro neplacení pojistného a úroky z prodlení z této částky, soud dospěl k závěru, že žaloba v této části důvodná není.

11. Soud v této otázce aplikoval nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , podle kterého„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.).“.

12. Citovaný nález dále argumentoval i tím, že„ 29. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. 30. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“

13. Citovaný nález na řešenou věc dopadá analogicky z důvodu, že smluvní ustanovení o poplatcích za zaslané upomínky a za výzvy není ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru, analogicky jako smluvní pokuta. Zde soud poukazuje např. na rozsudek Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. (dostupný v ASPI pod č. JUD342745CZ:„ Dodatkové platební povinnosti ve spotřebitelské smlouvě nemohou být zásadně ujednány ve všeobecných obchodních podmínkách, ale naě, na které je podpis spotřebitele. Pokud jsou dodatkové platební povinnosti ujednány mimou, na které je podpis spotřebitele, pak je takové ujednání (z právního poměru vzniklého do 31. 12. 2013) absolutně neplatné. Při aktuálně účinné právní úpravě ( a násl. o. z.) pak soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá.“

14. Žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (tj. slabší smluvní strana) ve smyslu . Ceník by měl být součástí formuláře smlouvy, a to navíc takovým způsobem, aby tvořil jeho organickou přirozenou část. Jinak se jedná o nepoctivé, tudíž nepřípustné řetězení dokumentů, odkazy na ujednání, která jsou svou povahou zásadní a mají být jako taková součástíy smlouvy. Ujednání o poplatku tak je absolutně neplatné s ohledem na , (zjevný rozpor s dobrými mravy). I kdyby však nebyl aplikovatelný o absolutní neplatnosti, tak by k tomuto ustanovení o uvedeném poplatku soud nemohl přihlédnout v souladu s  a .

15. Dále soud uvádí, že sazebník nebyl učiněn součástí smlouvy (viz pojistná smlouva, písm. J a contrario), pročež se zde uplatní právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu z 24. srpna 2017 sp. zn. :„ Závěr odvolacího soudu, že ujednání o poplatku je platné, ve světle právních závěrů zastávaných v rozhodovací praxi dovolacího soudu neobstojí pro neurčitost ujednání o výši či způsobu určení výše poplatku ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Takové ujednání nevyplývá ani z písemné smlouvy a ani z písemných obchodních podmínek, které jsou její součástí (§ 273 obch. zák.). Odkazem na sazebník požadavek určitosti sjednání výše, popř. způsobu určení výše poplatku naplněn není. Z obsahu smlouvy a obchodních podmínek se nepodává, že žalovaní byli při uzavírání smlouvy se sazebníkem seznámeni a že se stal součástí smlouvy (tak jako tomu bylo v případě obchodních podmínek) …“.

16. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. , podle kterého platí, že pokud měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce byl se svou žalobou úspěšný co do jistiny 1 199 Kč a úroků z prodlení 114 Kč, neúspěšný co do částky 600 Kč a úroků z prodlení 57 Kč, tj. úspěch žalobce představuje 67 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného 33 %. Proto je žalovaný povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení rozdíl uvedených poměrů, tj. 34 % částky nákladů řízení.

17. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává v ustálené formě opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech řadu žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Žalobce vede typově shodných sporů, jako je tento, v řádu desítek, možná již stovek případů. Jedná se o problematiku rutinní, téměř strojovou, čemuž odpovídá i forma a struktura obsahu žalob v těchto věcech. Žaloby jsou ve vysokém stupni formalizovány do ustáleného vzoru. Tento vzor žalobce užívá opakovaně a jaksi mechanicky. Pro tato řízení není nutná specializovaná právní pomoc. Proto v položce náhrady nákladů právního zastoupení soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu.

18. Plná výše nákladů řízení žalobce se skládá ze soudního poplatku 400 Kč a dále nákladů právního zastoupení:

1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč.

2) výzva ze dne 17. 8. 2020 k plnění se základním právním a skutkovým rozborem - § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč.

3) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč.

19. Odměna za zastoupení žalobce činí celkem 900 Kč bez DPH. Zástupce žalobce je plátcem DPH, proto na základě ust. náleží náhrada této daně v sazbě 21 % z odměny a paušálních náhrad, tj. 189 Kč.

20. Podíl 34 % z uvedených položek nákladů řízení žalobce představuje částku 506 Kč. Částka je na základě ust. splatná k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta tří dnů k plnění od právní moci je odůvodněna ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu/exekuce.