Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 60/2022-34
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 174 071,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 174 071,54 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 20 588,57 Kč, úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 167 500,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 167 500,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 34 295,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizována dvě slova žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 174 071,54 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 20 588,57 Kč, úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 167 500,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 167 500,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 34 295,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizována dvě slova] žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o vydání kreditní karty s datem otevření dne 23. 12. 2008 Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) zavázala poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši kreditního limitu. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše kreditního limitu, a žalovaná se uzavřením smlouvy zavázala takto poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky, a to ve formě pravidelných měsíčních splátek ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne 23. 3. 2021 prohlásila celý dluh žalované za splatný. Právní předchůdkyně žalobkyně pak pohledávku vůči žalované postoupila Smlouvou anonymizována tři slova ze dne 30. 8. 2021 na žalobkyni. Žalovaná pohledávka ve výši 174 071,54 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 167 500,95 Kč a poplatku dle platného ceníku právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 6 570,59 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 20 588,57 Kč (do 16. 8. 2021), smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 167 500,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 167 500,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Ze smlouvy o vydání kreditní karty s datem otevření 23. 12. 2008, z obchodních podmínek a ze souhrnných výpisů z účtu kreditní karty soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto bankovního ústavu, poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují právní předchůdkyni žalobkyně v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty k prohlášení veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. Ze souhrnných výpisů z účtu kreditní karty žalované vedeného právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že žalovaná z tohoto účtu vyčerpala prostřednictvím kreditní karty celkem částku 167 500,95 Kč, kterou řádně nesplácela.
Z dopisu ze dne 25. 3. 2021 a z dodejky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně pro řádné a včasné nezaplacení pohledávky žalované celý dluh ve výši 194 660,11 Kč zesplatnila, a to ke dni 23. 3. 2021. Tento dopis byl předán k poštovní přepravě pod podacím číslem anonymizováno.
Ze Smlouvy anonymizována tři slova č. 2018 číslo ze dne 30. 8. 2021 včetně přílohy číslo z potvrzení úplaty ze dne 7. 9. 2021 a z dopisu ze dne 14. 9. 2021 soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně vůči žalované byla postoupena předmětnou smlouvou dne 6. 9. 2021 na žalobkyni. Smlouva se stala účinnou ke dni uhrazení sjednané úplaty za postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uhradila dne 6. 9. 2021. Žalovaná byla o tomto přechodu vlastnického práva k její pohledávce za právní předchůdkyní žalobkyně právní předchůdkyní žalobkyně informována dopisem ze dne 14. 9. 2021.
Z předžalobní výzvy ze dne 26. 11. 2021 a z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužné částky. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne 26. 11. 2021.
Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o vydání kreditní karty číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytla žalované úvěr ke kreditní kartě, který žalovaná vyčerpala ve výši 167 500,95 Kč (prokázáno souhrnnými výpisy z účtu kreditní karty). Žalovaná nehradila řádně a včas sjednané splátky, a proto byla dopisem právní předchůdkyně žalobkyně pohledávka žalované prohlášena za v celém rozsahu splatnou ke dni 23. 3. 2021 (prokázáno dopisem ze dne 25. 3. 2021 a podacím archem). Dne 6. 9. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyni mimo jiné svoji pohledávku vůči žalované (prokázáno Smlouvou anonymizována čtyři slova rok číslo včetně přílohy číslo potvrzením úplaty ze dne 7. 9. 2021 a dopisem ze dne 14. 9. 2021). Žalovaná byla též žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 26. 11. 2021 a podacím archem).
Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).
Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 122 odst. 1 písm. a) věty před středníkem zákona, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele.
Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.
a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného kreditního limitu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.
Žalovaná dlužnou částku nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně úvěrovou smlouvu v souladu s úvěrovými podmínkami ukončila, a tím došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky ke dni 23. 3. 2021. Dlužná částka ve výši 174 071,54 Kč sestává z jistiny ve výši 167 500,95 Kč a dlužných poplatků ve výši 6 570,59 Kč, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na dlužnou částku něčeho uhradila. Soud proto žalobkyni výrokem I. tuto částku přiznal spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 20 588,57 Kč, úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 167 500,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 167 500,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 295,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 704 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 174 071,54 Kč sestávající z částky 8 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a jednoho úkonu ve výši 4 050 Kč dle § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 150 Kč ve výši 4 441,50 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.