Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
62 C 281/2021-58
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5.584,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4.496,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.496,29 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 1.088,10 Kč a úroku ve výši 19. 9 % ročně z částky 4.496,29 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 517 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4.496,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.496,29 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 1.088,10 Kč a úroku ve výši 19. 9 % ročně z částky 4.496,29 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 517 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2021, doplněnou podáním ze dne 24. 1. 2022, domáhala zaplacení 5.584,39 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 20. 6. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o kontokorentu číslo na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr k jejímu běžnému účtu č. bankovní účet (dále jen„ běžný účet“) do limitu 5.000 Kč. Žalovaná byla povinna za období předchozích 3 měsíců zajistit na běžném účtu kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Žalovaná se zavázala hradit čerpané finanční prostředky spolu se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 19,9 % ročně a případnými poplatky dle sazebníku poplatků formou připsání jakékoliv kreditní transakce na běžný účet. Jelikož žalovaná na běžném účtu nezajistila dostatečný kreditní obrat, právní předchůdce žalobkyně s účinností ke dni 7. 9. 2020 úvěr zesplatnil. Ke dni zesplatnění žalovaná čerpala celkem 4.496,29 Kč; na svůj dluh neuhradila ničeho. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1.088,10 Kč. Dne 23. 3. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Dne 26. 9. 2017 byla mezi společností právnická osoba a žalovanou uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb č. anonymizováno, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal zřídit a vést pro žalovanou běžný účet č. bankovní účet.
5. Dne 20. 6. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o kontokorentu číslo na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr k běžnému účtu č. bankovní účet. Výše limitu kontokorentu činila 5.000 Kč. Žalovaná se zavázala udržovat na běžném účtu kreditní obrat ve výši 25 % z celkové výše kontokorentu za období posledních 3 měsíců. Mezi účastníky smlouvy byl sjednán úrok ve výši 19,9 % ročně. Čerpané finanční prostředky se žalovaná zavázala hradit připisováním kreditních transakcí na běžný účet. Pro případ prodlení žalované s úhradou kontokorentu byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Dopisem ze dne 7. 9. 2020 právní předchůdce žalobce z důvodu prodlení žalované s úhradou čerpaných částek kontokorent zesplatnil.
6. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období od 26. 9. 2017 do 28. 2. 2021 se podává, že konečný zůstatek na účtu se pohyboval v rozmezí od - 5.312,46 Kč do 217,67 Kč, s výjimkou října 2018, kdy konečný zůstatek činil 21.967,61 Kč a listopadu 2018, kdy konečný zůstatek činil 3.156,61 Kč. Před poskytnutím kontokorentního úvěru (tj. do 20. 6. 2018) se konečný zůstatek na účtu žalované pohyboval v rozmezí od 17 Kč do 217,67 Kč. Ke dni zesplatnění (tj. ke dni 7. 9. 2020) žalovaná čerpala 4.496,29 Kč.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 byla pohledávka s účinností ke dni 23. 3. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem dne 1. 4. 2021, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 4.909,19 Kč.
8. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2021 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.
9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.
15. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
16. V posuzované věci žalovaná nepředložila právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, a právní předchůdce žalobkyně sám ani žádným způsobem nezjišťoval výši skutečných příjmů a výdajů žalované za účelem řádného posouzení její schopnosti splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze z výpisu z účtu žalované, z něhož je zřejmé, že před uzavřením smlouvy o kontokorentu žalovaná sice dosahovala pravidelných příjmů v rozmezí od cca 4.000 Kč do cca 7.000 Kč, její výdaje však byly téměř totožné a konečný zůstatek na účtu žalované se tak pravidelně pohyboval v rozmezí několika desítek, výjimečně stovek, korun (od 17 Kč do 217,67 Kč). Vycházel-li právní předchůdce žalobkyně pouze z těchto údajů, ačkoliv bylo patrné, že žalovaná v době poskytnutí kontokorentu nedosahovala příjmů, které by umožňovaly hradit nové dluhy, pak nelze dospět k závěru, že při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr postupoval s odbornou péčí.
17. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při posuzování schopnosti žalované splácet kontokorentní úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“
18. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalované kontokorentní úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).
19. Soud proto uzavřel, že smlouva o kontokorentu číslo byla od počátku neplatná a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná prokazatelně čerpala 4.496,29 Kč, na svůj dluh neuhradila ničeho, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 4.496,29 Kč.
20. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu dne 7. 9. 2020. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.
21. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.
22. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
23. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení 5.584,39 Kč a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok ve výši 19,9 % ročně z částky 4.496,29 Kč od 8. 9. 2020 do 25. 3. 2022 v kapitalizované výši 1.382,59 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.496,29 Kč od 8. 9. 2020 do 25. 3. 2022 v kapitalizované výši 573,18 Kč, tedy částky v celkové výši 7.540,16 Kč. Úspěch žalobkyně v tomto případě představuje 5.069,47 Kč (4.496,29 Kč + 573,18 Kč), ve zbylé části žalobkyně úspěšná nebyla. Žalobkyně má proto právo na náhradu 34,7 % nákladů řízení (úspěch ponížený o neúspěch).
24. Náklady řízení sestávají z těchto částek:
- 400 Kč za zaplacený soudní poplatek,
- 600 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu,
- 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění),
- 189 Kč odpovídající 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.
25. Takto vyčíslené náklady činí 1.489 Kč; žalobkyně má právo na náhradu 34,7 % nákladů řízení, tj. 517 Kč.
26. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.)
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.