Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 230/2021-45

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 10 968,51 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 803 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 19. 5. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 8 165,51 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 21. 1. 2020 do 18. 5. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 942,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 711,01 Kč a úroku ve výši 21 % ročně z částky 10 968,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 803 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 19. 5. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 8 165,51 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 21. 1. 2020 do 18. 5. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 942,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 711,01 Kč a úroku ve výši 21 % ročně z částky 10 968,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 28. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 10 968,51 Kč s kapitalizovaným, zákonným a dohodnutých úrokem a dále pak se zákonným úrokem z prodlení z výše uvedené částky od 21. 1. 2020 a s dohodnutým úrokem 21 % ročně z výše uvedené částky od téhož data do zaplacení, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce, firma právnická osoba, uzavřela 19. 12. 2016 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, když žalovaná z titulu dluhu na jistině dluží 10 968,51 Kč a poplatek 5 544,19 Kč včetně kapitalizovaného a procentuálního příslušenství. Žalobce v žalobě dále uvedl, že žalovaná na zápůjčku uhradila celkem 17 197 Kč, když co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobce v žalobě uvedl, že vycházel ze zásady presumpce poctivosti spolukontrahenta a neměl důvod pochybovat o správnost a pravdivosti tvrzení žalované, když žalované v rámci předsmluvních informací byly vysvětleny všechny důsledky prodlení včetně její potřeby a finanční situace.

2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit žalované do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl vydaný platební rozkaz zrušen.

3. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání. Pokud byla žalované opětovně na adresu jejího bydliště doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu dle , k doručení těchto písemností žalované došlo fikcí, když po vrácení obsílky soudu soud vydal sdělení dle , které bylo s poučením žalované vyvěšeno na úřední desce soudu dne 6. 1. 2022. Přes poučení v tomto sdělení žalovaná nijak nereagovala, obsílku si nevyzvedla, k doručení písemností tedy došlo desátým dnem od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu.

4. Žalovaná zůstala v této věci naprosto nečinná, písemně ani jinou relevantní formou se nevyjádřila ani k žalobě ani k postupu soudu dle , soud měl tedy za to, že i žalovaná tímto způsobem souhlasila s rozhodnutím bez jednání.

5. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak smlouvou o zápůjčce z 19. 12. 2016, výzvou žalované k plnění z 11. 5. 2020, oznámením žalované o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, informací o zpracování osobních údajů, poštovním podacím lístkem ze 14. 2. 2020 a 12. 5. 2020, souhrnnými informacemi – tabulkou umoření z 27. 1. 2020, smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 7. 6. 2018.

6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (právnická osoba, IČO), když se jedná o obchodní korporaci podnikající mj. v oblasti poskytování nebankovních půjček a úvěrů. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce číslo to dne 19. 12. 2016, jejíž nedílnou součástí byly i obchodní (úvěrové) podmínky. Dle této smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka v celkové výši spotřebitelského úvěru 20 000 Kč, když nadto měla žalovaná zaplatit i poplatek za zápůjčku 14 774 Kč, dohodnutý úrok 3 688 Kč, poplatek za zpracování, doporučení a flexibilní splácení 4 900 Kč a 6 386 Kč jako poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení. Z toho vyplývá, že celkem měla žalovaná z titulu zápůjčky uhradit právnímu předchůdci žalobce 34 774 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 932 Kč s poslední splátkou 1 930 Kč. Splatnost zápůjčky byla každý 18. den toho kterého měsíce. Žalobce v žalobě uváděl, že poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku splácet. Pokud soud vychází z písemného vyhotovení smlouvy o zápůjčce, ze žádného smluvního ujednání nevyplývá, jakým způsobem a na základě jakých dokladů byla zápůjčka vyhodnocena a následně žalované poskytnuta, když ve smlouvě je pouze uvedeno, že žalovaná se jako zákazník podpisem smlouvy zavazuje celkovou částku na zápůjčce uhradit dle podmínek smlouvy s tím, že žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že jí byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně návrhu textu smlouvy a bylo jí poskytnuto vysvětlení, aby byla žalovaná schopna posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jejím potřebám a finanční situaci dle předsmluvních informací. Pokud měl právní předchůdce na základě podpisu smlouvy žalované takto ošetřeno, že žalovaná potvrdila, že s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr dle dodatečných informací i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty, žádná zákaznická karta nebyla k listinným důkazům doložena, kdy tedy není zřejmé, na základě jakých informací, dokladů předložených žalovanou, potažmo informací získaných z databází dlužníků žalobce, resp. jeho právní předchůdce, poskytnutou zápůjčku posoudil s výsledkem, že žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Strany sporu si dohodly ve smlouvě úrok ve výši 21 % ročně ze zápůjčky. Ze skutkových tvrzení žalobce dále vyplynulo, že žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila na zápůjčce 17 197 Kč, když ze specifikaci uplatněného nároku vyplývá, že jistina činí 10 968,51 Kč. Žalovaná tedy měla poskytnutou zápůjčku splácet dle smlouvy, když naposledy uhradila 17 197 Kč od data uzavření smlouvy do postoupení pohledávky.

8. Sama žalovaná zůstala v řízení nečinná, neuvedla ničeho právně ani skutkově významného. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou z titulu nesplacené zápůjčky, jak vyplývá z tvrzení žalobce, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek 20. 1. 2020 na současného žalobce, který je rovněž obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání výroba, obchod a služby a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna podáním 20. 1. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, informace o zpracování osobních údajů, podací lístek ze 14. 2. 2020 a 12. 5. 2020, tabulka umoření – souhrnné informace z 27. 1. 2020, smlouva o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, seznam postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 7. 6. 2018).

9. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána podáním 11. 5. 2020 předžalobní výzvou k plnění, a to ve lhůtě do 18. 5. 2020. Žalovaná, jak se lze oprávněně domnívat, na předžalobní výzvu ani na oznámení o postoupení pohledávek nereagovala, ničeho dosud v mezidobí nezaplatila.

10. Co se týče právní kvalifikace této věci, dle přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil dle libosti a po čase vrátil věci stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dodatečných informací a dostatečných informací získaných nejen od spotřebitele, ale je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává, neplatná.

14. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl nebo protiprávním užitím cizí hodnoty či tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

15. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení této věci při aplikaci skutkového děje k právní kvalifikaci soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze a toliko částečně, a to nikoliv z titulu zápůjčky či spotřebitelského úvěru, ale pouze a jedině z titulu bezdůvodného obohacení žalované, která potvrdila, že převzala od žalobce částku 20 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, jak ostatně soud uvádí výše, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce dne 19. 12. 2016, číslo to podle a násl. . Nedílnou součástí smluvních ujednání byly i smluvní podmínky, když pokud žalované byla dle těchto smluvních ujednání poskytnuta částka 20 000 Kč vyplacená v hotovosti a žalovaná se tuto částku včetně dalších poplatků zavázala hradit v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž žalovaná do data postoupení pohledávky uhradila z výše uvedeného důvodu 17 197 Kč, kdy posléze došlo k postoupení pohledávky, soud se zabýval platností uzavřené smlouvy o zápůjčce.

16. Po zvážení všech okolností tohoto případu soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi poskytovatelem zápůjčky a žalovanou je neplatná s odkazem na § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť, byť žalobce v žalobě uváděl skutková tvrzení, že došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované, z listinných důkazů a z provedeného dokazování nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce postupoval dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy není vůbec zřejmé, jaké doklady v rámci posouzení úvěruschopnosti od žalované požadoval (mzdové listy, pracovní smlouva, doklady o nákladech na bydlení apod.), kdy ani skutečnost, že žalovaná podpisem ve smlouvě potvrdila, že poskytovatel půjčky posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, toto v žádném případě nelze vzít v potaz jako dostatečné ověření úvěruschopnosti žalované. Navíc, pokud žalobce hovoří o zákaznické kartě, tato vůbec k listinným důkazů nebyla předložena. Z toho titulu lze mít za to, že ze strany právního předchůdce nebyly řádně ověřeny ani příjmy ani výdaje žalované ani její další případná úvěrová historie či dluhy. Zápůjčka, resp. smlouva o zápůjčce je tedy absolutně neplatná, kdy žalobce má právo po žalované požadovat bezdůvodné obohacení v souvislosti s vyplacením částky 20 000 Kč. Jestliže z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaná v mezidobí uhradila na zápůjčce 17 197 Kč, k úhradě tedy žalované z titulu bezdůvodného obohacení zbývá částka 2 803 Kč. Při určení počátku prodlení žalované dle a násl. soud vyšel ze lhůty uvedené v žalobní výzvě, resp. v předžalobní výzvě, když žalovaná měla zápůjčku vrátit dle písemného vyhotovení předžalobní výzvy do data 18. 5. 2020. Lze konstatovat, že s ohledem na bezdůvodné obohacení žalované získané plněním z neplatného právního úkonu je tedy žalovaná v prodlení od 19. 5. 2020, kdy soud, jak vyplývá z výroku I., žalobě vyhověl v částce 2 803 Kč s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení ve výši dle vládního Ve zbytku, a to v částce 8 165,51 Kč s příslušenstvím od 21. 1. 2020 do 18. 5. 2020, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 942,34 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok a dohodnutý úrok 3 711,01 Kč a dále pak úrok v procentuální výměře 21 % ročně dle smlouvy z původně žalobní jistiny od 21. 1. 2020 soud žalobu zamítl.

17. Předmětem řízení byla žalobní jistina ve výši 10 968,51 Kč z titulu zápůjčky. Soud tuto věc s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce kvalifikoval toliko jako bezdůvodné obohacení, když žalovaná dosud neuhradila z titulu bezdůvodného obohacení částku ve výši 2 803 Kč, když s úhradou této částky je žalovaná v prodlení. S ohledem na odečtení neúspěchu, resp. úspěchu žalované od neúspěchu žalobce soud konstatuje, že žalobce byl úspěšný pouze ve zlomkové cca dvoutisícové částce v této věci, kdy je plně namístě odůvodněno, aby dle bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, že žádná ze stran sporu nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované by příslušela v rámci jejího úspěchu náhrada nákladů, ale tyto náklady jí nevznikly.

18. Lhůta k plnění byla žalované v přísudečném nároku dána dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím městského soudu.