Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 118/2021-55
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 291 034,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 253 389,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 253 389,47 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 644,57 Kč, úroku ve výši 8,7 % ročně z částky 291 034,04 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 291 034,04 Kč od 2. 2. 2020 do 10. 10. 2020, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 644,57 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 253 389,47 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 758 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 253 389,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 253 389,47 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 644,57 Kč, úroku ve výši 8,7 % ročně z částky 291 034,04 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 291 034,04 Kč od 2. 2. 2020 do 10. 10. 2020, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 644,57 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 253 389,47 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 758 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 291 034,04 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru na úvěrovém účtu číslo ze dne datum, kterou s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému dne datum poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, z toho částka 229 063 Kč byla určena na konsolidaci předchozího úvěru žalovaného a částka 70 937 Kč mu byla poskytnuta bez uvedení účelu. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splatit pravidelnými 108 měsíčními splátkami ve výši 4 056 Kč společně s poplatky a s úrokem ve výši 8,7 % ročně. Úroky ke konci měsíce přirůstaly k jistině. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou již 10. splátky, když celkem uhradil 46 610,53 Kč, původní věřitelka rozhodla o zesplatnění úvěru k datum. K tomuto dni činila dlužná částka 291 034,04 Kč, z toho 282 528,44 Kč představoval nesplacený zůstatek úvěru a částka 8 505,60 Kč kapitalizované úroky z úvěru. Žalobkyně se dále domáhala úroku ve výši 8,7 % ročně a úroku z prodlení, a to vždy z částky 291 034,04 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byla provedena lustrace žalovaného v databázi dlužníků, insolvenčním rejstříku, systému anonymizováno a v anonymizována tři slova, dále byl ověřen příjem žalovaného a prověřeny pohyby žalovaného na jeho bankovním účtu za posledních 12 měsíců.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu spolu s úrokem ve výši 8,7 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 4 056 Kč do datum. Částka 229 063 Kč byla účelově určena ke konsolidaci předchozího úvěru žalovaného sjednaného u obec anonymizováno a částka 70 937 Kč byla poskytnuta bez uvedení účelu. Dle čl. 8 a 8.2 smlouvy, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení s úhradou více než 2 splátek, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.
4. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto původní věřitelka rozhodla o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni 1. 2. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. K tomuto dni činil dluh žalovaného 294 449 Kč.
5. Z listiny označené jako anonymizována čtyři slova, zaznamenávající obratovou historii účtu pohledávky, soud zjistil, že ke dni datum činila výše dlužné jistiny 291 034,04 Kč.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na stávající žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
7. Žalovaný byl vyzván k úhradě svého dluhu nejpozději do 10. 10. 2020 také předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2020, odeslanou dne 1. 10. 2020.
8. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, žije sám v družstevním bytě a je zaměstnán s příjmem 20 968 Kč. Žalovaný nebyl k datu datum evidován v insolvenčním rejstříku a jeho občanský průkaz byl nalezen v databázi neplatných dokladů ke dni datum, tj. po uzavření smlouvy. Dle výpisu z účtu č. bankovní účet činil zůstatek na účtu žalovaného vedeného u právnická osoba anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova částka, anonymizována dvě slova datum anonymizováno částka, anonymizována dvě slova datum anonymizováno částka, anonymizována dvě slova datum anonymizováno částka, anonymizována dvě slova datum anonymizováno částka, anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova částka, anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova částka, anonymizována dvě slova datum anonymizováno částka (anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova částka anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova), anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova částka, anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova částka, anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova částka, anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova částka anonymizováno anonymizována dvě slova datum anonymizováno částka (anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova částka anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova). Na účet žalovaného byla v uvedených měsících poukazována mzda v rozmezí od 17 647 Kč do 28 611 Kč. Žalovaný pravidelně z účtu vybíral v hotovosti částky v různé výši.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum na základě smlouvy o úvěru z téhož dne finanční prostředky v celkové výši 300 000 Kč, z čehož částka 226 795 Kč byla určena na konsolidaci dříve uzavřeného úvěru a částka 70 937 Kč byla poskytnuta jako bezúčelový úvěr. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splatit společně se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po 4 056 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.
17. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Před poskytnutím úvěru bylo proto povinností předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet. Z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. sice vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, nicméně s ohledem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009, dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger,
C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k zákonu č. 257/2016 Sb.) se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Pokud tak poskytovatel neučiní, smlouva je absolutně neplatná.
18. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces posouzení dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.
19. Žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného za dobu 1 roku před uzavřením smlouvy o úvěru, ze kterých vyplývá buďto měsíční zůstatek odpovídající sjednané měsíční splátce nebo záporné konečné zůstatky na účtu žalovaného, a to v době předcházející poskytnutí úvěru. Pokud žalovaný dosáhnul vyššího kladného zůstatku, stalo se tak z důvodu čerpání kontokorentu, tedy na základě dalšího dluhového zatížení, nikoliv na základě výdělečné nebo jiné příjmové činnosti. Z výpisů nelze učinit žádný průkazný závěr o výdajích žalovaného na bydlení, které zpravidla tvoří podstatnou část výdajů jednotlivce a které ani nelze obvykle ihned snížit. Tyto skutečnosti podle soudu měly v žalobkyni vzbudit objektivní pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet. Žalobkyně však soudu nedoložila, že by její právní předchůdkyně činila kroky, kterými by tyto důvodné pochybnosti odstranila, pročež by tak mohla učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech jeho případných dalších závazků (plynoucích minimálně ze sjednaného kontokorentu) zbude taková částka, aby mohl pravidelně po dobu 9 let splácet splátky úvěru ve výši 4 056 Kč měsíčně.
20. Na základě uvedeného proto soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně před sjednáním smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti zjevně narušuje veřejný pořádek. Posuzovanou smlouvu je proto třeba posuzovat jako absolutně neplatnou. Žalobkyně má vůči žalovanému od počátku právo pouze na zaplacení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný měl žalobkyni vrátit jistinu ve výši 300 000 Kč, přičemž z titulu předmětné, absolutně neplatné, smlouvy uhradil 46 610,53 Kč a zbývá mu tak z titulu bezdůvodného obohacení vydat částku 253 389,47 Kč.
21. Co do zbývající požadované částky 37 644,57 Kč včetně smluvního úroku ve výši 8,7 % z částky 291 034,04 Kč je žaloba nedůvodná.
22. Z hlediska požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Prodlení žalovaného nastalo na základě předžalobní výzvy, v níž byl vyzván k úhradě dlužné částky (de facto k vydání bezdůvodného obohacení) do 10. 10. 2020. Ode dne následujícího, tj. od 11. 10. 2020, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení v zákonné výši z přisouzené částky 253 389,47 Kč. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, tj. v zákonné výši ke dni 2. 2. 2020, která je však vyšší, než kolik činila jeho zákonná výše ke dni 11. 10. 2020, tj. 8,25 % ročně. Soud tak musel žalobu zamítnout dále co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 291 034,04 Kč od 2. 2. 2020 do 10. 10. 2020, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 644,57 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně (kladný rozdíl mezi 10 % a 8,25 %) z částky 253 389,47 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala po žalovaném včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku zaplacení částky 411 660,07 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 285 290,51 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 69 % a z 31 % neúspěšná. Náklady řízení v posuzované věci představuje zaplacený soudní poplatek v částce 11 642 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 4 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (sepis předžalobní výzvy) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 900 Kč. Dohromady náklady řízení žalobkyně (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokátky) činí 41 468,50 Kč. Žalobkyně má ovšem právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího procesního úspěchu a neúspěchu, a proto jí přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 38 % celkových nákladů, tedy 15 758 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.