Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 29/2022-40

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 12. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro úrok ve výši 15,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 10. 2017 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 446,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 12. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se pro úrok ve výši 15,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 10. 2017 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 446,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 13. 10. 2017 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční hotovost ve výši 10 000 Kč. Celkově se žalovaný zavázal věřiteli vrátit jistinu s příslušenstvím ve 14 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne 13. 12. 2018. Žalovaný svůj závazek nesplnil a pohledávku neuhradil ničeho. právnická osoba postoupila dne 11. 12. 2019 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 12. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 10. 2017 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení , , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle a 2 kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je

10. Z ujednání o zpracování osobních údajů ze dne 13. 10. 2017, informace pro spotřebitele ze dne 13. 10. 2017 a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný souhlasil se zpracováním svých osobních údajů a byly mu poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, jeho nákladech a dalších skutečnostech. Ze žádosti o úvěr ze dne 13. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaný požádal společnost právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč na 14 měsíců, kdy bude tento úvěr splácet 10. dne v měsíci splátkou 1 299 Kč, kdy první splátka bude zaplacena v měsíci listopadu. Dále žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnaný od roku 2017 (s poznámkou, že bylo ověřeno, doloženo pracovní smlouvou), uvedl, že nemá žádný úvěr, který by byl zajištěn nemovitostí. Žalovaný uvedl, že má měsíční příjmy ve výši 11 000 Kč a jeho výdaje činí 1 000 Kč na bydlení a energie a 3 500 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady. Použitelný měsíční příjem tak byl vyčíslen na částku 6 500 Kč. Pokud jde o kolonky rodinný stav a typ bydlení, pak tyto nebyly vyplněny, žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost a nemá osobní bankovní účet. Žalovaný dále čestně prohlásil, že neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí ukládající mu povinnost k peněžitému plnění, není proti němu vedeno žádné exekuční řízení a není žalovanou stranou v žádném soudním řízení. Soud z centrální evidence exekucí zjistil, že proti žalovanému byla v roce 2016 zahájena dvě exekuční řízení, která dosud nebyla skončena. Z pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uzavřel pracovní smlouvu se název zaměstnavatele, s nástupem do práce dne 3. 7. 2017, a to na dobu neurčitou. Z první strany pracovní smlouvy (bez uvedení data popisu) a dohody o smluvní mzdě ze dne datum vyplývá, že žalovaný uzavřel pracovní smlouvu se název zaměstnavatele, a to na dobu určitou do 18. 9. 2017 do 31. 1. 2018, zkušební doba sjednána na 3 měsíce.

11. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 10. 2017 vyplývá, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba ujednání, ve kterém se právnická osoba (dále jen jako„ věřitel“) zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli: úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalovaného (inkasní poplatek) ve výši 1 800 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru tak činí 8 186 Kč. Spotřebitelský úvěr představuje neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 18 186 Kč ve 14 splátkách, kdy výše splátky činí 1 299 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti splátky předchozí, veškeré platby se žalovaný zavázal činit v hotovosti zmocněné osobě. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Dle části smlouvy o úvěru označené jako splatnost, úrok a RPSN úvěru činí zápůjční úroková sazba při splatnosti úvěru ve 14 měsíčních splátkách 15 % ročně. Úrok je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020 vyplývá, že věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z předžalobní výzvy ve smyslu ust. ze dne 26. 2. 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.

13. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi věřitelem a žalovaným bylo poté, co se vyjádřil ke svým příjmům a výdajům, uzavřeno ujednání, ve kterém se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 10 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 186 Kč a úrok ve výši 15 % ročně. Žalovaný částku 10 000 Kč převzal v hotovosti ke dni podpisu smlouvy o úvěru, avšak ničeho věřiteli neuhradil.

14. Mezi věřitelem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení , když se věřitel zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit, zaplatit úroky a další poplatky.

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Pokud má věřitel postupovat při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, je třeba, aby si informace uvedené spotřebitelem ověřil. Shodně například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. ze dne 25. 7. 2018. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že pobírá mzdu ve výši 11 000 Kč, přičemž dle www.czso.cz ve 3. čtvrtletí roku 2017 činila průměrná hrubá mzda v ČR částku 29 050 Kč). Pokud jde o výdaje, částka 1 000 Kč na bydlení a energie a částka 3 500 Kč, kterou by měl žalovaný vynakládat na dopravu, jídlo a osobní náklady se jeví jako značně podhodnocená, kdy tato částka jistě nemůže stačit na výživu jedné dospělé osoby. Žalovaný se přitom v žádosti o úvěr vůbec nevyjádřil, kde bydlí a jaký je jeho rodinný stav, kdy tyto informace mají významný vliv na otázku výdajů posuzovaného (diametrálně rozdílné náklady na bydlení v nájmu a například u rodičů). Další pochybnosti o schopnosti splácet spotřebitelský úvěr měla u věřitele vyvolat skutečnost, že žalovaný dne 18. 9. 2017 nastoupil do nového zaměstnání a byl zde ve zkušební době. Za těchto okolností se jednoznačně jevilo jako nezbytné, aby si věřitel ověřil informace pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Pokud by tak věřitel řádně učinil, zjistil by, že proti žalovanému byla v roce 2016 vedena dvě exekuční řízení, která nebyla skončena. Na základě výše uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, kdy na její straně měly být dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a spotřebitelský úvěr neměl být poskytnut. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr žalovanému, aniž by posoudila s odbornou péčí její schopnost takový úvěr splatit, je taková smlouva neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný tak je povinen vrátit žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, pouze poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč, a to v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný dobu vrácení spotřebitelského úvěru nijak nerozporoval, proto soud dospěl k závěru, že pohledávka ve výši 10 000 Kč měla být vrácena do 13. 12. 2018. Jelikož žalovaný ve lhůtě splatnosti částku 10 000 Kč nevrátil, je žalovaný povinen v souladu s ustanovením zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z této částky. Soud pak požadavek žalobkyně na úhradu úroku ve výši 15,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 10. 2017 do zaplacení zamítl, neboť v důsledku neposouzení úvěruschopnosti žalovaného má žalobkyně dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny.

16. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 13 092,05 Kč (65 %), naopak co do částky 6 904,10 Kč (35 %) byl úspěšný žalovaný, když soud při výpočtu úspěchu ve věci zohlednil i výši příslušenství ke dni vydání rozhodnutí (např. nález Ústavního soudu ). Úspěch žalobkyně tak činí 30 %. Na nákladech řízení by žalobkyni při plném úspěchu náležela dle ustanovení advokátního tarifu částka 1 489 Kč (tj. 3 x 200 Kč, 3 x 100 Kč paušál, DPH 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč), neboť žalobkyně zahájila řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. ). Žalobkyni tak náleží 30 % náhrady nákladů řízení, tedy částka 446,70 Kč.

17. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.