Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
119 C 288/2021-59
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; a) osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 11 062,29 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.000 Kč spolu s 10% zákonným úrokem z prodlení od 25.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 3.062,29 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 991 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.000 Kč spolu s 10% zákonným úrokem z prodlení od 25.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 3.062,29 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 991 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 11.062,29 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba zavřela dne 19.7.2019 s žalovaným smlouvu o úvěru číslo kterou žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba a.s. Při podpisu smlouvy žalovaný obdržel v hotovosti jistinu úvěru ve výši 8.000 Kč, což ztvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se jistinu ve výši 8.000 Kč s příslušenstvím zavázal zaplatit do 18.8.2019. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení dle druhého odstavce třetí strany smlouvy a zároveň dle téhož odstavce zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním žalovaného a odesíláním písemných upomínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2020 účinné ke dni 20.11.2020 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 4.12.2020. V mezidobí žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 1.500 Kč. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení jistiny ve výši 8.000 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení, zaplacení kapitalizovaného úroku, který je ovšem ve skutečnosti souhrnem neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání a zaplacení smluvní pokuty ve výši 3.062,29 Kč.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že tuto uzavřel dne 19.7.2019 žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, jejímž předmětem byl spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, výše jistiny byla sjednaná ve výši 8.000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil výplatu v hotovosti v prodejně právnická osoba Na straně 3 v odstavci 2 je sjednána povinnost žalovaného pro případ prodlení zaplatiti smluvní pokutu ve výši 0,1% jistiny za každý den prodlení a dále nahradit žalobci náklady vynaložené s vymáháním, a to především za zaslání písemných upomínek. Z výpisu z OR Krajského soudu v Hradci Králové oddíl C vložka číslo soud zjistil, že žalobce je společnost s ručením omezeným, mezi jehož předmět podnikání patří mimo jiné činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví. Z formuláře pro standardní informace ze dne 19.7.2019 soud zjistil, že žalovaný byl seznámen se základními parametry úvěru, a sice o výši jistiny 8.000 Kč, o splatnosti 30 dní, o tom, že je povinen zaplatit úvěr jednorázovou platbou ve výši 8.000 Kč do 18.8.2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4.12.2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 7.12.2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce odeslal dopis žalovanému, ve kterém ho informoval o postoupení pohledávky. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 27.1.2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 29.1.2021 soud zjistil, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je ohledně zaplacení jistiny s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení důvodná. Žaloba není důvodná ohledně zaplacení smluvní pokuty a nákladů spojených s vymáháním pohledávky označených jako kapitalizované úroky. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce a následně žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství. Žalovaný svoji povinnost v celém rozsahu nesplnil, žalobci vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné částky, včetně příslušenství představovaného úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.
Jde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ust. § 1810 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobce a žalobce při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti. Žalovaný při uzavírání a plnění smlouvy nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobce tedy v tomto závazkovém vztahu vystupoval jako dodavatel a žalovaný jako spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že na ujednání o smluvní pokutě a náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, přestože byly obsaženy ve smlouvě samé, tedy na dokumentu, který byl opatřen podpisem žalovaného, lze aplikovat závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 11.11.2013, sp. zn. I. ÚS 351/11 Ústavní soud dospěl k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu a případně další náklady spotřebitele zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Opačný postup je pak v rozporu se zásadou poctivosti. V praxi se tato zásada projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (ustanovení § 6 ve spojení s ustanovením § 3030 zákona č. 89/2012 Sb). V posuzované věci soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě a náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky jsou sice obsaženy ve smlouvě samotné, nicméně na straně 3 v oddíle 2 v pasáži zcela nepřehledné, přestože smlouva sama na straně 1, 2 obsahuje přehlednou tabulku poskytující informace spotřebiteli o parametrech úvěru. Ujednání na straně 3 odst. 2 jsou naproti tomu nepřehledné, působí v textu smlouvy skrytě. Řazení a úprava smlouvy o úvěru vytváří podmínky proto, aby si spotřebitel pro něj nepříznivých ujednání nevšiml. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobu v části, ve které se domáhá žalobce zaplacení smluvní pokuty a náhrady spojené s uplatněním pohledávky zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Žalobce byl úspěšný v 72% předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 28% předmětu řízení a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného, má žalobce vůči žalovanému právo na 44% (72% minus 28% = 44%) účelně vynaložených nákladů.
Náklady vynaložené žalobcem v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy částku ve výši 2.252 Kč.
Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 2.252 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu 44% účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 991 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zást. žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.