Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 80/2022-26
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 2. 2. 2018 do zaplacení, a to
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 2. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].
1. V řízení zahájeném žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 22. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností právnická osoba jako původním věřitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2. 1. 2018 smlouvu
o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytnul žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 2. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak
po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Dne 13. 4. 2021 zaslal žalovanému právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínku k úhradě dlužných částek.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.
Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když
ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když
proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností právnická osoba jako původním věřitelem a žalobkyní jako postupníkem a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2. 1. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytnul žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 2. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, kdy částka 8 000 Kč byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Předžalobní výzva pro žalovaného byla právním zástupcem žalobkyně předána k poštovní přepravě dne 13. 4. 2021.
5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
8. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)
9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:
Soud předně dospěl k závěru, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě výše uvedené smlouvy
o postoupení pohledávek. V řízení bylo prokázáno, že jednáním původního věřitele a žalovaného došlo k uzavření platné úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit nejpozději do 1. 2. 2018. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z poskytnutého úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a břemeno důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, a že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty. Tuto povinnost žalobkyně splnila
a prokázala, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalovaný na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však tyto skutečnosti netvrdil a neprokázal. Soud tak žalobkyni vůči žalovanému přiznal právo na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč, když rovněž žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení shledal soud oprávněným.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3krát po 100 Kč) dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměn ve výši 189 Kč Místo plnění pak bylo stanoveno k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením §149 odst. 1 o. s. ř. Podmínky k použití ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz řízení vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn 18 C 239/2020, 20 C 240/2020, 12 C 245/2020 a další) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
13. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy žalovanému uložil povinnost uhradit určené částky ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.