Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 70/2022-68

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 16 560 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení a ve výši 8,05 % ročně z částky 200 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů

od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 360 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 309,68 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 848,56 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 573,36 Kč

za dobu od 30. 11. 2029 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 30. 11. 2029 do 7. 5. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky 3 573,36 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 373,36 Kč za dobu od 8. 5. 2020

do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení a ve výši 8,05 % ročně z částky 200 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 360 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 309,68 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 848,56 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 573,36 Kč za dobu od 30. 11. 2029 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 30. 11. 2029 do 7. 5. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 573,36 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 373,36 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne 3. 1. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky

ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč a dlužných poplatků ve výši 3 920 Kč dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 14. 2. 2018 do zaplacení, který za dobu do 29. 11. 2019 kapitalizovala částkou 3 447,31 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, který

za dobu do 29. 11. 2019 kapitalizovala částkou 1 222,11 Kč (nárok číslo). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným uzavřena

dne 19. 8. 2016 smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 180 Kč. Žalovaný zaplatil ve výši 5 800 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 3 573,36 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 066,64 Kč dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 9. 2017 do zaplacení, který za dobu do 29. 11. 2019 kapitalizovala částkou 1 862,37 Kč,

a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 10. 2017 do zaplacení, který za dobu do 29. 11. 2019 kapitalizovala částkou 626,45 Kč. Pohledávky za žalovaným

se shora uvedených smluv byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy

se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal

a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle

3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku č. 1 zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne 3. 1. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu

s úrokem ve výši 1 120 Kč, s administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč (celkem tedy částku 13 920 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč, přičemž první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo). Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 2 000 Kč. Ve vazbě k nároku č. 2 soud zjistil, že mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována dvě slova, x právnická osoba byla dne 19. 8. 2016 uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost x právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 840 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek

ve výši 2 400 Kč (celkem tedy částku 10 440 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 180 Kč, přičemž první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (smlouva o půjčce číslo). Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 5 800 Kč.

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru byly žalobkyní předloženy formulářovéy nazvané karta zákazníka. V kartě zákazníka ze dne 18. 8. 2016 bylo vyplněno, že žalovaný je rozvedený, nemá žádné nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, pobírá invalidní důchod ve výši 7 589 Kč, výdaje činí celkem 6 500 Kč, z čehož 3 000 Kč tvoří nájem/inkaso a 3 500 Kč výdaje domácnosti. Další zápůjčky či úvěry u jiného poskytovatele nemá. V části nazvané dokumenty k ověření finanční situace je uvedena nájemní smlouva

a výměr podpory/důchodu (karta zákazníka – hodnocení bonity ze dne 18. 8. 2016). V kartě zákazníka ze dne 3. 1. 2017 bylo vyplněno, že žalovaný je rozvedený, nemá děti, žije v nájmu, je invalidní důchodce a má další zápůjčku/úvěr u příjmení jméno. U jiného poskytovatele další zápůjčku či úvěr nemá. Jeho příjem tvoří státní podpora ve výši 7 589 Kč a další vedlejší příjem ve výši 8 400 Kč (v kartě je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán od 10/2015, zaměstnavatel vyplněn není), výdaje sestávají z výdajů na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 3 000 Kč, z osobních výdajů ve výši 3 500 Kč a z dalších výdajů (sociální/ zdravotní pojištění OSVČ, odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních, atd.) ve výši 906 Kč. V části nazvané dokumenty k ověření finanční situace žadatele je uvedena pracovní smlouva/ DPP/DPČ (v kolonce nazvané„ zaměstnání ověřeno“ je však zaškrtnuto políčko„ ne“) a doklad o výměře důchodu (karta zákazníka ze dne 3. 1. 2017).

5. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady vyžádanými od žalovaného, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Žádné relevantníy (vyjma karet zákazníka) však žalobkyní označeny a předloženy nebyly.

6. právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byly předmětné pohledávky za žalovaným postoupeny

na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne 29. 11. 2019 (oznámení o postoupení pohledávky).

7. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných

i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne

i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu

a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud

z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávky za žalovaným ze smlouvy

o spotřebitelském úvěru číslo smlouvy o půjčce číslo postoupila společnost x právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29 11. 2019 uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem

ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne 29. 11. 2019. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011,

sp. zn. nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

12. Ačkoliv na obou předložených smlouvách je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle , resp. podle , neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovanými zákony ukládána věřiteli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.

13. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznických kartách a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v obou zákaznických kartách uvedl, že je invalidní důchodce, nemá děti a žije v nájmu. Uvedl výši jiného příjmu (důchodu), v kartě zákazníka ze dne 3. 1. 2017 uvedl i výši mzdy, aniž by však uvedl svého zaměstnavatele (je zde uvedeno, že zaměstnavatel ověřován nebyl). Žalovaný dále rozepsal skladbu a výši svých výdajů a uvedl, že zápůjčky či úvěry u jiných poskytovatelů sjednány nemá. V části nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny dokumenty, kterými měly být údaje v kartách zákazníka ověřeny, předloženy však soudu nebyly žádnéy. Právní předchůdce žalobkyně navíc žádným způsobem neověřoval, zda žalovaný prochází či neprochází registry dlužníků (insolvenční rejstřík, NRKI, registr SOLUS apod.), kdy se pouze spokojil s tvrzením žalovaného, že žádné další zápůjčky či úvěry u jiných poskytovatelů sjednány nemá.

14. Soud tak dospěl k závěru, že ani v jednom případě nebyla výše příjmů a výdajů žalovaného právním předchůdcem žalobkyně ověřena řádně, neboť pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.

15. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti (a to v obou případech, tedy v případě postupu podle i podle ).

16. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení

a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

17. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.

. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu

a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

18. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v  stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití

§ 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

19. V případě sice ustanovení naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, je však nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná

ve skutečnosti rovněž o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne

12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

20. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti ani v jednom případě řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je tedy absolutní neplatnost dotčených smluv.

21. Z absolutně neplatných smluv nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovaný obdržel při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 1. 2017 v hotovosti částku 8 000 Kč, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil 2 000 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni této již neuhradil ničeho, pročež jí tak dluží částku 6 000 Kč. Při podpisu smlouvy o půjčce ze dne 19. 8. 2016 obdržel v hotovosti částku 6 000 Kč, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil 5 800 Kč, po postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradil ničeho, pročež jí tak dluží 200 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 6 200 Kč (6 000 Kč + 200 Kč), k jejíž zaplacení soud žalovaného zavázal.

22. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky 6 200 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Jelikož v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti a splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat určení splatnosti v neplatné smlouvě. Žalovaný byl k úhradě dlužné jistiny vyzván výzvou k plnění ze dne 30. 4. 2020, která byla předána k poštovní přepravě dne 1. 5. 2020 a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den

po odeslání. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 7. 5. 2020. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká

od 8. 5. 2020 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané (tj. 10 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení pouze ve výši 8,5 % ročně (nárok č. 1), resp. 8,05 % ročně (nárok č. 2), soud proto (vázán jejím návrhem) zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v žalobkyní požadované nižší výši, avšak až od 8. 5. 2020 a pouze z částky 6 200 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vzniklo právo.

23. Soud tedy zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení a ve výši 8,05 % ročně z částky 200 Kč za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 7 205,14 Kč (6 200 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 30,76 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 32 435,82 Kč (16 560 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 15 875,82 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 22 %. Úspěch žalovaného tak představuje 78 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 56 % (78 % - 22 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

25. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.