Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
31 C 263/2021-18
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4 199,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4 199,93 Kč s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 624,84 Kč a s 10% úroky z prodlení ročně z částky 4 199,93 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4 199,93 Kč s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 624,84 Kč a s 10% úroky z prodlení ročně z částky 4 199,93 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa].
Žalobce se žalobou doručenou dne 27. 5. 2021 domáhal po žalovanému uhrazení částky 4 199,93 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále jen„ věřitel“), a žalovaným byla dne 1. 3. 2017 uzavřena smlouva o účtu číslo na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Na uvedeném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, proto vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit věřiteli z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení věřitele. Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany věřitele vyrovnán nebyl, a proto věřitel převedl pohledávku dne 1. 3. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil a úrok z prodlení 231,79 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního
zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 3. 2020 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany věřitele postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021, a to s účinností ke dni 1. 2. 2021.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to smlouvou o účtu, obchodními podmínkami věřitele, všeobecnými obchodními podmínkami věřitele, oznámením věřitele o úrokových sazbách, sazebníkem věřitele, výpisem z účtu žalovaného, podklady pre súdné konanie, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 včetně příloh, dohodou o úplatě, výzvou ze dne 3. 3. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 4. 3. 2021 a výpisem z obchodního rejstříku žalobce.
Ze smlouvy o účtu, všeobecných obchodních podmínek, obchodních podmínek, oznámení věřitele o úrokových sazbách a sazebníku věřitele soud zjistil, že mezi žalovaným a věřitelem byla dne 1. 3. 2017 uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovanému veden věřitelem sporožirový účet. Na uvedeném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, jak vyplývá z výpisů z účtů žalovaného a zejména pak z podkladů pre súdné konanie. Z uvedených podkladů je zřejmé, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek – 4 199,93 Kč, k účetnímu vyrovnání pohledávky došlo věřitelem dne 1. 3. 2020, kdy věřitel převedl pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil a úrok z prodlení 231,79 Kč. Dle Oznámení věřitele byl žalovaný povinen hradit věřiteli z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení v zákonné výši dle občanskoprávních předpisů. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 3. 2020 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany věřitele postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021, a to s účinností ke dni 1. 2. 2021. Dne 4. 3. 2021 byl žalovaný předžalobní výzvou vyzván k úhradě dluhu.
Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi věřitelem a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o účtu dle § 2662 občanského zákoníku. Tím, že se žalovaný dostal na účtu do nepovoleného debetního zůstatku – 4 199,93 Kč a věřitel účetně vyrovnal tento dluh tím, že ho převedl na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, fakticky poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 199,93 Kč dle § 2395 a násl. obchodního zákoníku, který byl žalovaný povinen uhradit. Žalovaný přes výzvu k úhradě dluh z nepovoleného debetního zůstatku věřiteli nezaplatil, dostal se do prodlení s hrazením peněžité pohledávky a věřiteli tak vzniklo dle ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn jí vymáhat. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky spolu s úroky z prodlení.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:
i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč;
ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 4 199,93 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;
iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;
iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč;
celkem tedy 1 489 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 000 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován ze smlouvy o úvěru, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky za nesplacený úvěr nebo nepovolený debetní zůstatek. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.