Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 344/2021-17

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 10 132 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 132 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 15 000 Kč spolu s navýšením o 11 550 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 443 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil toliko částku 16 418 Kč, kterou žalobkyně započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek. Žalovaná částka 10 132 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56,497 %) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43,503 % - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta).

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v návrhu, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo jejíž součástí byly rovněž smluvní podmínky. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaný se proti tomu zavázal půjčenou částku vrátit s navýšením o celkem 11 550 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 442,50 Kč. Zápůjční úroková sazba byla dle smlouvy stanovena ve výši 66 % ročně a RPSN 195,34 % Součástí smlouvy o úvěru byla i ujednání, kterými se žalovaný zavázal pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu podle § 2048 – 2052 o.z., a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a dále náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč (poplatek za upomínku), resp. 500 Kč (poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku). Z transakční historie má soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem částku ve výši 16 418 Kč.

4. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

5. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy číslo tj. březnu 2017 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (tabulka B1 číslo) 9,97 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 29,91 % p.a. V daném případě však úrok činí 66 % ročně a RPSN 195,34 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru 15 000 Kč o 11 550 Kč při délce trvání úvěru 60 týdnů, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daných obdobích a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z., neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutý úvěr, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy, v daném případě když částka, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit, dosahuje 77 % jistiny spotřebitelského úvěru. Soud tedy uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud by za takto shora uvedených učiněných závěrů z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku představující nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, avšak vzhledem k tomu, že jistina úvěru představuje celkem částku 15 000 Kč a žalovaný již uhradil částku 16 418 Kč, je nárok žalobkyně z bezdůvodného obohacení již uhrazen, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

6. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 200 Kč.

7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaný, která se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.