Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 230/2019-47

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 199 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v částce 7 985,01 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení a částku 1 199 Kč.

III. Žaloba se v částce 1 350 Kč zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se v částce 7 985,01 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení a částku 1 199 Kč.</b> <b>III. Žaloba se v částce 1 350 Kč zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2019 domáhal zaplacení částky 11 199 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 3. 7. 2018 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit formou 18 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 498 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že od splátky splatné dne 3. 8. 2018 úvěr řádně a včas nesplácel. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužné splátky neuhradil, došlo nejpozději ke dni 11. 1. 2019 k zesplatnění celého úvěru a žalovanému vznikla povinnost zaplatit celou dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 161,15 % ročně z nesplacené jistiny. Úrok byl kapitalizován za období od prvního dne po splatnosti poslední uhrazené splátky do dne zesplatnění na částku 7 985,01 Kč. Žalovanému dále v důsledku prodlení vznikla povinnost zaplatit žalobci poplatky za tři upomínky v celkové výši 1 350 Kč, smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou měsíční splátky a smluvní pokutu z důvodu zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 10 000 Kč, kterou žalobce požadoval od 12. 1. 2019 do 22. 3. 2019 v částce 700 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že si je vědom, že si půjčku od žalobce vzal. V té době byl na vrcholu hráčské závislosti, na internetu hrál různé sázkové hry, ve kterých prohrál nemalé částky peněz. Protože mu na placení nestačily příjmy ze zaměstnání, opatřoval si další prostředky uzavíráním krátkodobých úvěrů u různých nebankovních společností. V průběhu několika dnů takto uzavřel smlouvy s různými firmami, mimo jiné i s žalobcem. Žalobce po něm požadoval výši, kterou si chce půjčit, kolik vydělává, kolik má úvěrů a kolik je schopen splácet. Toto vše mu doložil a rovněž mu sdělil, že má uzavřené půjčky i s dalšími podobnými subjekty. V té době neměl žádné exekuce.

3. Podáním ze dne 14. 3. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 7 985,01 Kč představující kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 161,15 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč za období od 12. 7. 2018 do 11. 1. 2019.

4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova číslo ze dne 3. 7. 2018 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 161,15 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 498 Kč počínaje dnem 3. 8. 2018.

6. Ze Smluvních podmínek bylo zjištěno, že podle čl. VI odst. 2 písm. a) byl žalovaný povinen zaplatit žalobci v případě prodlení s úhradou měsíční splátky úvěru smluvní pokutu ve výši 499 Kč a v případě, že dojde k zesplatnění úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení.

7. Z výpisu z účtu žalobce za období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2018 bylo prokázáno, že žalobce dne 3. 7. 2018 převedl na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě částku ve výši 10 000 Kč.

8. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc květen 2018, z výpisu z insolvenčního rejstříku, Centrální evidence exekucí a CCB má soud za prokázané, že žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr na základě výplatní pásky zaslané žalovaným, z níž vyplývá, že za měsíc květen 2018 činila čistá mzda žalovaného 18 659 Kč, a dále nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, Centrální evidence exekucí a databáze CCB, z nichž vyplynulo, že proti žalovanému nebylo v době uzavření Smlouvy vedeno žádné exekuční ani insolvenční řízení, žalovaný v době uzavření Smlouvy neměl žádné závazky po splatnosti a splácel tři další úvěry.

9. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný měl dle splátkového kalendáře uhradit žalobci celkovou částku 26 964 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 498 Kč.

10. Z výzvy k plnění ze dne 30. 1. 2019 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 30. 1. 2019 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 20 052,78 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou.

11. Z dalších žalobcem předložených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.

12. Podle , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle , , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle , , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle a 2 , (dále jen „“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

19. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět co do částky 7 985,01 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od 12. 7. 2018 do 11. 1. 2019, soud řízení ve výroku I. tohoto rozsudku v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.

20. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud ohledně zbývajícího nároku žalobce k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 161,15 % ročně formou 18 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 498 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobce se v rámci svých možností a s ohledem na výši poskytovaného úvěru dostatečně zabýval schopností žalovaného úvěr splácet v souladu s citovaným zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný měl v době uzavření Smlouvy pravidelný příjem ze zaměstnání a své závazky z ostatních úvěrových smluv řádně plnil. O hráčské závislosti žalovaného neměl žalobce možnost se dozvědět. Na straně žalovaného tedy z pohledu žalobce nebyly v době uzavření Smlouvy dány skutečnosti, které by zpochybňovaly jeho schopnost poskytovaný úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil jedinou splátku úvěru, čímž se dostal do prodlení se splácením úvěru, byl úvěr ke dni 11. 1. 2019 zesplatněn. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci v souladu se smluvním ujednáním rovněž smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou měsíční splátky úvěru a smluvní pokutu z důvodu zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, kterou žalobce požadoval za období od 12. 1. 2019 do 22. 3. 2019 v částce 700 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. Na základě shora uvedeného shledal soud žalobu důvodnou v částce dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 199 Kč. Žalovaný se tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácel, dostal dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené , který žalobce požadoval z dlužné jistiny 10 000 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do zaplacení.

21. Pokud jde o žalobcem požadované náklady ve výši 1 350 Kč za zaslání tří upomínek žalovanému, v této části soud žalobu důvodnou neshledal, neboť žalobce nedoložil žádný důkaz o tom, že tyto upomínky byly žalovanému skutečně odeslány. Z tohoto důvodu soud žalobu v této části zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , neboť žalobce měl úspěch v řízení pouze částečný. Žalobce byl v řízení neúspěšný v částce 1 350 Kč a současně i v částce 7 985,01 Kč, ohledně níž vzal žalobu zpět. Částka 7 985,01 Kč představuje kapitalizovaný úrok z úvěru, který byl ve Smlouvě sjednán ve výši 161,15 % ročně. Tato výše výrazně překračuje obvyklou výši úrokové sazby sjednanou u úvěrů poskytovaných domácnostem bankami, která v době uzavření Smlouvy činila 8,72 % ročně. Soud proto dospěl k závěru, že Smlouva je v části, v níž byl sjednán mezi stranami úrok z úvěru, absolutně neplatná podle , neboť ujednání o úroku z úvěru se vzhledem k výši sjednané úrokové sazby zjevně příčí dobrým mravům. Ze shora uvedeného vyplývá, že žaloba nebyla v části úroku z úvěru podána důvodně a žalobce zpětvzetím žaloby v této části zavinil, že řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků byl v řízení částečně úspěšný a částečně neúspěšný (žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 55 %), soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.