Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 194/2021-36
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: [[]]
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.000 Kč od 24. 1. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.000 Kč od 24. 1. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 31. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2.000 Kč, který se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit vrátit do 23. 1. 2018. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 31. 12. 2017 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2.000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet č. účtu bankovní účet dne 31. 12. 2017. Žalovaný se zavázal vrátit čerpaný úvěr do 23. 1. 2018. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 1. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021 zaslaným mu téhož dne doporučeně. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, byť byl k jejímu zaplacení vyzván i prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 2. 2. 2021 zaslané mu téhož dne doporučeně na adresu adresa žalovaného.
6. Dle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky,
a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o úvěru závazkový právní vztah ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti z tohoto vztahu vyplývající dostála, když poskytla žalovanému úvěr ve výši 2.000 Kč, žalovaný ovšem nikoliv, když jím čerpaný úvěr ve lhůtě jeho splatnosti, tj. do 23. 1. 2018, právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka na ni byla postoupena. Žalovaný složení ani výši dlužné částky nerozporoval, současně v řízení neprokázal, že by žalobkyni dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, je žalovaný vedle jistiny povinen uhradit i příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 24. 1. 2018 až do úplného zaplacení dlužné částky.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 200 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy a žaloby), ze tří režijních paušálů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.