Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 51/2022-28
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5.584,14 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 5.584,14 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5% od 18. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 5.584,14 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5% od 18. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru ze dne datum. Na základě uzavřené smlouvy byl dne datum poskytnut žalované úvěr ve výši 2.700 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaná se současně zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.884,14 Kč, tj. celkem částku 5.584,14 Kč.
Proces poskytnutí finančních prostředků byl takový, že na internetových stránkách webová adresa žalovaná provedla registraci zadáním svých osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla, a emailové adresy. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, byla žalované schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Úvěr byl žalované zaslán na jí uvedený bankovní účet č. bankovní účet pod variabilní symbol. Žalovaná však své povinnosti z uzavřené smlouvy nesplnila, neboť na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný v žalobě není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť jej soud posoudí jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. K tomu proto žalobkyně navrhla, aby si soud vyžádal od banky informaci, zda na bankovní účet číslo bankovní účet byla pod variabilním symbolem číslo poskytnuta částka ve výši 2.700 Kč a zda majitelem či disponentem byla v dané době právě žalovaná. Žalovaná byla o zaplacení rovněž opakovaně upomínána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se pak žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
4. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
6. Žalobkyně v řízení totiž neprokázala svá tvrzení o tom, že by s žalovanou platně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum, ani o tom, že by následně byl žalované dne datum poskytnut převodem na její bankovní účet č. bankovní účet pod variabilní symbol úvěr ve výši 2.700 Kč.
7. Z předložených listinných důkazů se jen podává, že smlouva o úvěru č. anonymizováno číslo měla být uzavírána mezi společností právnická osoba, a žalovanou ke dni datum s tím, že se mělo jednat o smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo refinancování úvěru, který byl žalované poskytnut dne datum. Soud dále k návrhu žalobkyně vyžádal od právnická osoba, výpis z osobního účtu č. bankovní účet za období od datum do datum. Z předmětného výpisu pak soud zjistil, že majitelem uvedeného účtu byla v daném období sice žalovaná, avšak za uvedené období nebyla ve prospěch účtu připsána žádná částka od společnosti právnická osoba, ve výši 2.700 Kč.
8. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. V této souvislosti je třeba také zdůraznit, že povinnost tvrzení předchází povinnosti důkazní a je nepřípustné, aby soud chybějící tvrzení sám doplnil jako skutečnosti vyplývající z provedených důkazů.
9. Žalobkyně přitom vymezila skutkový děj v rozsahu, který umožňoval jeho individualizaci a žaloba byla tudíž projednatelná. Z toho důvodu nepřicházel v úvahu ani postup ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř.
10. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně shora uplatněných tvrzení. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).
11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná, neboť žaloba byla zamítnuta. Žalované však avšak žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.