Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
13 C 16/2022-110
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 304 412,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 304 412,99 Kč
s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 645,24 Kč
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 987,41 Kč
s úrokem ve výši 16,00 % ročně z částky 303 912,99 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 303 912,99 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 47 896 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 304 412,99 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 645,24 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 987,41 Kč s úrokem ve výši 16,00 % ročně z částky 303 912,99 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 303 912,99 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 47 896 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku 304 412,99 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobce. Žalobce uvedl, že celková výše poskytnutého úvěru byla stanovena ve výši 336 138,00 Kč. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a dostal se do prodlení se splácením úvěru, přistoupila předchůdkyně žalobce k zesplatnění celé zbývající části dluhu. Celková částka se dle tvrzení žalobkyně sestává z nesplacené jistiny ve výši 303 912, 99 Kč, z dlužného smluvního úroku ve výši 26 645,24 Kč, z dlužného úroku z prodlení ve výši 1 987,41 Kč a z dlužných poplatků ve výši 500,00 Kč účtovaných dle ceníku. Smlouva byla předchůdkyní žalobce postoupena žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.
Žalovaný je státním příslušníkem Spolkové republiky Německo, a proto vztah mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je vztahem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právem se tento vztah účastníků řídí. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení“), neboť žalovaný při uzavírání úvěrové smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele (§ 17 odst. 1 písm. b) nařízení). příjmení se rovněž řídí českou právní úpravou dle článku 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Nadto soud podotýká, že účastníci řízení (smluvní strany) se na to, že rozhodným právem ve sporech vyplývajících ze smlouvy o úvěru bude právo České republiky.
Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Z návrhu na uzavření smlouvy o Optimální splátce číslo následné akceptace ze dne 12. 12. 2017 soud zjistil, že mezi Bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě níž předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému úvěr do výše 377 300 Kč s roční sazbou úroku ve výši 16,00 % p.a. a měsíčními splátkami ve výši 6 321 Kč po dobu 120 měsíců.
Z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby vydaném předchůdkyní žalobce byla zjištěna povinnost zaplatit poplatek 500 Kč za výzvu k zaplacení dluhu.
Z produktových podmínek a všeobecných produktových podmínek předchůdkyně žalobce soud zjistil, že smluvní strany si mezi sebou ujednaly, že rozhodným právem v případě sporů vyplývajících ze smlouvy bude práv České republiky.
Z oznámení o ukončení čerpání úvěru ze dne 29. 12. 2017 vyplývá celková vyčerpaná částka úvěru ve výši 336 138 Kč a informace o splácení úvěru v podobě 5 631 Kč jakožto celkové výše pravidelné splátky úvěru, splatnosti stanovené k 15. dni měsíci, datum úrokové splátky počinající 15. 1. 2018 a poslední splátky s datem splatnosti 15. 1. 2028 a je zde uvedeno i číslo účtu, kam má být splátka hrazena.
Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 31. 8. 2020 vyplývá, že došlo k zesplatnění dluhu vyplývajícího z výše uvedené smlouvy o Optimální splátce a k výzvě k jeho uhrazení.
Souhrnným výpisem z účtu číslo za období od 1. 1. 2000 do 6. 1. 2021 bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému úvěr ve výši 336 138 Kč.
Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021 bylo zjištěno, že došlo k vyrozumění žalovaného o postoupení pohledávky na žalobce.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. rok číslo a přílohy k této smlouvě soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce.
Ze seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne 8. 4. 2021 bylo prokázáno, že žalobce předal provozovateli poštovních služeb zásilku (předžalobní výzvu k plnění) k doručení žalovanému.
Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a nárok žalobce je tak plně po právu, neboť bylo prokázáno, že za výše zmíněných okolností žalobce své závazky splnil, když žalovanému poskytl úvěrový rámec do výše 336 138,00 Kč ve smyslu § 2395 o. z., přičemž žalovaný jej čerpal. Naopak žalovaný své závazky neplnil, čímž porušil svou smluvní povinnost vůči předchůdci žalobce, když měl povinnost uhradit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve 120 pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný nehradil předepsané splátky včas a řádně, předchůdce žalobce žalovanému úvěr zesplatnil. Z těchto důvodů se žalovaný ocitl v prodlení s plněním dluhu, pročež žalobce byl oprávněn dle § 1970 o. z. požadovat ode dne prodlení se zaplacením dluhu zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění v intencích § 142a o. s. ř., od čehož je odvozen nárok žalobce na náhradu nákladů řízení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 896 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 177 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 304 412,99 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání návrhu a 3. předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 520 Kč ve výši 6 199 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátce žalobce.
Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.