Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 77/2022-30
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 143 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 998 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení pro období 22. 10. 2021 do 9. 11. 2021 ve 53,08 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 998Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 145 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9,49 Kč od 15. 11. 2021 do 18. 11. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 2 145 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 569 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 998 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení pro období 22. 10. 2021 do 9. 11. 2021 ve 53,08 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 998Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 145 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9,49 Kč od 15. 11. 2021 do 18. 11. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 2 145 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 569 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 14 143 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o bezúčelovém spotřebitelském úvěru ze dne 11. 3. 2021. V rámci žalobních tvrzení žalobkyně podrobně popsala kontraktační proces, který obecně probíhá při uzavírání obdobných smluv. Uzavření takové smlouvy je možné jen prostřednictvím internetových stránek žalobkyně – webová adresa v chráněném internetovém prostředí přístupném pouze na základě zvoleného hesla, případně v určené mobilní aplikaci. Zájemce o uzavření smlouvy nejprve vyplní požadované údaje, na což navazuje automatizovaný schvalovací proces. V případě schválení žádosti se na internetové stránce nebo v mobilní aplikaci přístupné žadateli, objeví text smlouvy a na telefonní číslo uvedené v žádosti je žadateli formou SMS zaslán podpisový kód. Smlouva je uzavřena ve chvíli, kdy žadatel zadá tento kód na webové adrese webová adresa nebo v mobilní aplikaci, následně je smlouva odeslána na emailovou adresu klienta. Identita žadatele je při uzavírání smlouvy ověřována v souladu s částí smlouvy„ Jak Vám úvěr poskytneme“. Pokud je úvěr vyplácen na bankovní účet a vlastník účtu nebyl ověřen již při uzavírání jiné smlouvy, musí být klientem odeslána částka 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Pokud je účet veden na jméno, které se shoduje s označením žadatele, je na daný účet následně převedena schválená výše úvěru. Žalovaná v daném případě zaslala na účet žalobkyně ověřovací poplatek 1 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy ověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vždy prostřednictvím registrů NRKI a BRKI zkoumá, zda žadatel má u dalších společností jiné úvěry, a zda tyto splácí. Dále zjišťuje v registru příjmení, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, zda má žadatel nějaké jiné závazky, a zda tyto splácí. Žalobkyně podrobuje klienty důkladnému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává další ukazatele jako věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy částku 12 000 Kč, která byla dne 11. 3. 2021 zaslána na účet č. bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 396 Kč. Úvěr je společně s poplatky splatný 30 dnů od poskytnutí (od odeslání na účet žalovaného), při zohlednění případného posunutí splatnosti připadající na víkend nebo svátek na následující pracovní den. Úvěr poskytnutý žalované byl splatný dne 13. 5. 2021. Žalovaný si prodloužil splatnost smlouvy o 30 dní tzv.„ Korunovým odkladem“, když ve dnech 13. 4. 2021 uhradil částku vždy 1 Kč. V případě Korunového odkladu postačuje, když klient uhradí alespoň 1 Kč, případně více (ne však více než je minimální platba pro desetiprocentní odklad). Za takové prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 1 188 Kč, jehož splatnost nastává s posunutou splatností celého úvěru. Platby žalobkyně započítává v pořadí: poplatek za online platbu, poplatek za desetiprocentní odklad, poplatek za odklad splatnosti korunovým odkladem, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za sms servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta a jiné závazky, které vůči žalobkyni klient má. Žalobkyně si zároveň vyhrazuje právo stanovit jiné pořadí započítávání splátek. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, a tak byl žalobkyní informován o výši dluhu a prostřednictvím sms a emailu vyzvána k jeho úhradě. Žalovanému byly dne 20. 5. 2021 a dne 23. 8. 2021 v souladu se smlouvou (část„ Parametry a podmínky úvěru“ a„ Náklady úvěru – Sankce“) účtovány účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s vymáháním dlužné částky, a to ve výši vždy 100 Kč. Výši účelně vynaložených nákladů žalobkyně stanovila při zohlednění poměrných částí mzdy vymáhajících zaměstnanců (50 Kč), nákladů na sms zprávy (4 Kč), telefonických hovorů (1 Kč), nákladů na provoz budovy (10 Kč), nákladů na provoz a údržbu systému pro vymáhání (35 Kč). Klient žalobkyně je povinen tuto částku ve výši 100 Kč hradit i opakovaně, a to za každý měsíc, ve kterém je dluh vymáhán. Žalovanému byla dále v souladu s ustanovením smlouvy„ Náklady úvěru - Sankce“ účtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 3 % z nezaplacené jistiny, tj. 360 Kč, účtováno dne 24. 6. 2021. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 143 Kč sestávající s neuhrazené jistiny ve výši 11 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 396 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 1 188 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč (á 100 Kč za každý měsíc vymáhání) a smluvních pokut ve výši 360 Kč. Žalobkyně dále požaduje příslušenství, kterým je kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 62,57 Kč od 22.10.2021 do 9.11.2021 (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 30 dní od odeslání bylo žalované poskytnuto k úhradě celé dlužné částky) a zákonný úrok z prodlení z částky 14 143 Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %.
2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalobkyně eviduje Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru k žádosti ID číslo. Jako žadatel je uveden žalovaný označený rodným číslem, adresou a číslem občanského průkazu. Formulář obsahuje informace o produktu bezúčelový spotřebitelský úvěr o celkové výši 12 000 Kč, který by měl být hrazen jednou splátkou ve výši 12 396 Kč splatnou do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, v níž je zahrnut i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 396 Kč. Roční procentní sazba nákladů činí 48,3 %. Dále obsahuje Formulář informace o nákladech vyplývajících ze smlouvy. Jedná se o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 396 Kč, ověřovací poplatek ve výši 1 Kč a dále náklady hrazené v případě využití specifických služeb, mj. poplatek za prodloužení splatnosti o 30 dnů – tzv. korunový odklad ve výši 1 188 Kč. Uvedeno je také upozornění, že v případě nezaplacení úvěru ve stanovené době splatnosti, mohou být účtovány účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, a to minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání. Dále si žalobkyně vyhrazuje právo účtovat smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení dle platného nařízení vlády (viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru)
7. Dne 11. 3. 2021 byla opatřena podpisem předsedy představenstva žalobkyně příjmení smlouva ID číslo (dále též jako„ Úvěrová smlouva“). ulice podpisu klienta jsou uvedeny údaje žalovaného, včetně IP adresy zařízení, na kterém byla smlouva podepsána, SMS kódu a údajů o telefonním čísle, na které byl podpisový kód zaslán, přičemž se jedná o shodné číslo uvedené jako číslo žalované v záhlaví dokumentů. SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána a podepsána dne 11. 3. 2021. Žalovaný je v záhlaví smlouvy označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, adresou pro doručování, číslem občanského průkazu, mobilním telefonem a emailovou adresou. Smlouva stanoví, že na jejím základě bude žalovanému poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 12 000 Kč za poplatek za poskytnutí ve výši 396 Kč. Úvěr má být poskytnut na účet č. bankovní účet. Splatnost úvěru je stanovena na den 10. 4. 2021, celková výše splátky činí 12 396 Kč, roční procentní sazba nákladů 48,3 %, ověřovací poplatek sjednán na 0 Kč. Dále je stanovena výše poplatků za poskytnutí vyjmenovaných služeb, mimo jiné poplatek ve výši 1 188 Kč za tzv. Korunový odklad. Pokud nebude úvěr vrácen v den splatnosti, může žalobkyně účtovat a) účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů a ke dni uzavření smlouvy a činí minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání, b) smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky a c) úrok z prodlení dle platného nařízení vlády. Smlouva dále obsahuje ujednání o tom, že poplatek za poskytnutí úvěru musí být splacen v den splatnosti úvěru, tj. do 30 dnů od poskytnutí úvěru, resp. v den případně odložené splatnosti úvěru. Žalobkyně si dále vyhrazuje, že peníze budou převedeny na bankovní účet žalované pouze v případě, že tato bude ověřena jako majitel účtu, a to buď prostřednictvím ověřovacího poplatku zaslaného na účet žalobkyně, doložením snímku obrazovky z internetového bankovnictví, nebo doložením výpisu z bankovního účtu. Dle Úvěrové smlouvy žalobkyně započítává došlé úhrady v pořadí: poplatek za online platbu, poplatek za desetiprocentní odklad, poplatek za korunový odklad, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za sms servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokutu, případně jiné závazky. V Úvěrové smlouvě jsou dále definovány parametry služby„ Korunový odklad“, která slouží k odložení splatnosti o 30 dnů, pokud nejpozději do 15 dnů po splatnosti úvěru klient zaplatí 1 Kč. Za každé využití služby Korunový odklad se platí poplatek ve výši stanovené smlouvou. Úvěrová smlouva dále upravuje službu Bezpečná splátka, která umožňuje odložení splátky úvěru o 30 dnů od původního data splatnosti v případě nenadálé události, a za kterou se platí poplatek taktéž stanovený v úvodní části smlouvy – Parametry úvěru. V ustanovení„ Náklady úvěru“ je ujednáno, že pokud žalovaná poruší některou ze svých povinností, které vyplývají ze smlouvy, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu. (viz úvěrová smlouva).
8. Žalobkyně eviduje realizaci převodu částky ve výši 12 000 Kč dne 11. 3. 2021 na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo (viz opis výpisu proplacení smlouvy).
9. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného (viz kopie příjmení).
10. Pro smlouvu číslo uzavřenou s klientem, kterým je žalovaný, žalobkyně eviduje výpis čerpání, splátek a úhrad, z něhož je patrné, že dne 11. 3. 2021 žalobkyně zaevidovala poskytnutí jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 396 Kč. Úhrady žalovaného jsou evidovány ve výši vždy 1 Kč ve dnech 11. 3. 2021 a 13. 4. 2021. Dne 13. 4. 2021 je evidován předpis poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 188 Kč. Žalobkyně dále eviduje předpis účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč ve dnech 20. 5. 2021 a 23. 8. 2021, předpis smluvní pokuty ve výši 360 Kč ze dne 24. 6. 2021 Celkem byly ze strany žalovaného uhrazeny 2 Kč (viz výpis čerpání)
11. Žalobkyně ve svém Sazebníku poplatků platném od 8. 4. 2018 stanovila výši ověřovacího poplatku sloužícího k doložení vlastnictví bankovního účtu na částku 1 Kč, výši poplatku za poskytnutí úvěru na částku 33 Kč za každou tisíci korunu půjčenou na 30 dní, poplatku za odložení termínu splatnosti na částku 79 Kč za každou půjčenou tisícikorunu, výši smluvní pokuty účtované 30. den po splatnosti na 3 % z dlužné jistiny a výši poplatku za Bezpečnou splátku na částku 99 Kč měsíčně (viz sazebník poplatků).
12. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému příjmení výzvu k plnění zn. anonymizováno číslo ze dne 21. 9. 2021. Žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky 14 143 Kč nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání výzvy. Zároveň upozornil žalovanou na možné soudní vymáhání pohledávky, nebude-li plněno (viz předžalobní výzva).
13. Dne 22. 9. 2021 podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované označenou zn: anonymizováno číslo (viz poštovní podací arch)
14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další směrodatné skutečnosti nad rámec výše uvedených. Dané listinné důkazy směřovaly k prokázání skutečností, jejichž zjišťování bylo s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečné.
15. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
16. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 11. 3. 2021 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Úvěrovou smlouvu číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena svými identifikačními údaji, včetně čísla občanského průkazu, doplněno o údaj o telefonním čísle, emailové adrese a čísle účtu. Dle Úvěrové smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, kterou měl splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 396 Kč do 10. 4. 2021. Roční procentní sazba nákladů takového úvěru činila 48,3 %. Žalovaný dle Úvěrové smlouvy využila zřízení služby„ Korunový odklad“, která slouží k odložení splatnosti úvěru o 30 dnů při uhrazení částky 1 Kč do 15 dnů po splatnosti úvěru. Ve smlouvě byla ujednána výše poplatků spojených za tyto služby, a to ve výši 990 Kč za každý realizovaný Korunový odklad. V případě neuhrazení úvěru v den splatnosti byla sjednána možnost žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, limitovanou do výše 0,1% denně z dlužné částky a také účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí minimálně 100 Kč. Žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil celkem 2 Kč O shora uvedených parametrech poskytovaného úvěru žalobkyně informovala žalovaného prostřednictvím Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výše jednotlivých poplatků byla dále specifikována v Sazebníku poplatků žalobkyně. Dne 11. 3. 2021 žalobkyně převedla částku 12 000 Kč na k tomu určený účet uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný byl výzvou ze dne 21. 9. 2021, odeslanou dne 22. 9. 2021 právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 14 143 Kč do 30 dnů ode dne sepsání výzvy s upozorněním na možné soudní řešení sporu.
17. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.
18. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).
19. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
26. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
27. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.
28. V řešené věci je nutno konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Z obsahu spisu se podává, což koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že kontraktační proces byl veden elektronickým způsobem za využití prostředků komunikace na dálku, kdy tento způsob uzavření smlouvy vylučuje, aby žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
29. Z obsahu spisu se podává, což koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila na údaje uvedené žalovaným. Žalobkyně v rámci procesu uzavírání smlouvy komunikovala se žalovaným elektronicky, tedy za užití prostředků na dálku. Při zkoumání úvěruschopnosti tudíž mohla vycházet pouze z údajů uvedených žalovaným, nikoli však ze skutečně ověřených údajů o jejích příjmech, které by byly doloženy například potvrzeními zaměstnavatele či jinými relevantními doklady. Proces komunikace na dálku vylučoval, aby si žalobkyně listiny k ověření údajů vyžádala s předstihem před uzavřením smlouvy, měla dostatečný časový prostor k jejich vyhodnocení, jejich porovnání s příslušnými statistickými údaji. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta je nutno hodnotit jeho příjmy, výdaje, kdy je zároveň nutno tyto porovnávat s příslušnými statistickými údaji a hodnotit, zdali klientem uvedené údaje jsou reálnými v čase a místě, ale také osobní situaci klienta. V řízení bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalované v rámci automatizovaného a redukovaného procesu, aniž by byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalované, zjištěna podrobně její osobní situace. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že smlouva o úvěru je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
30. Za situace, kdy byla smlouva sjednána neplatně, je žalovaný povinna plnit pouze na jistinu, a to v režimu ustanovení § 2991 o. z.
31. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena částka ve výši 12 000 Kč. Žalovaný uhradil celkem 2 Kč. Za situace, kdy byly veškeré poplatky shledány neplatně sjednanými, plnil žalovaný tyto úhrady pouze na jistinu. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 11 998 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 14 143 Kč, tak pro částku 2 145 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.
32. Žalobkyni náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 11 998 Kč od 22. 10. 2021, když již k tomuto datu měl mít vědomí, že uvedenou částku musí vrátit, neboť k plnění byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 21. 9. 2021 se lhůtou k plnění do třiceti dnů ode dne sepsání výzvy. Žalobkyně úrok z prodlení požadovala pro období od 22. 10. 2021 do 9. 11. 2021 v kapitalizované výši 62,57 Kč odpovídající úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 14 143 Kč. Byla však úspěšná pouze co do úroku z částky 11 998 Kč, jehož kapitalizovaná výše za dané období činí 53,08 Kč. Pro zbývající část požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9,49 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalobní návrh zamítnut ohledně běžícího úroku z prodlení z částky 2 145 Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení, neboť s úhradou této částky žalovaný v prodlení nebyl.
33. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř.
34. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 14 143 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 11 998 Kč, žalovaný byl úspěšný pro částku 2 145 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně tedy činí 69,67 %, přičemž žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši tohoto rozdílu. Nekrácená částka nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal jí soud náhradu nákladů ve výši 69,67 % z částky 2 252 Kč, tedy částku ve výši zaokrouhleně 1 569 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.