Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
6 C 20/2022-37
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 18. 9. 2018 do 30. 1. 2020.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 18. 9. 2018 do 30. 1. 2020. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se obrátila dne 13. 10. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, na základě které požadovala uložit žalované povinnost zaplatit částku 7 380 Kč, přičemž z žalobních tvrzení vyplývalo, že žalobkyně požaduje částku 4 500 Kč. V podání ze dne 23. 2. 2022 žalobkyně uvedla, že došlo k administrativní chybě a požaduje pouze částku 4 500 Kč s příslušenstvím a žalobu proto vzala zpět co do částky 2 880 Kč. Soud však uvedené podání neposoudil jako zpětvzetí, nýbrž jako zjevnou nesprávnost. Žalobkyně nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, se sídlem adresa příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) v roce rok jednaly o uzavření smlouvy o úvěru, přičemž platné uzavření smlouvy není žalobkyně nyní schopna prokázat. V důsledku těchto jednání byla žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 6 000 Kč, a to platbou na bankovní účet žalované. S ohledem na nemožnost prokázání uzavření smlouvy žalobkyně tuto platbu hodnotí jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla uvedená pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, žalovaná však dosud z uvedeného právního důvodu uhradila věřiteli toliko částku 1 500 Kč. Dlužná částka po zohlednění dílčích plateb tak činí 4 500 Kč, příslušenství se sestává ze zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 4 500 Kč od 18. 9. 2018 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila
3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná v srpnu rok s právní předchůdkyní žalobkyně jednala o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to v elektronické podobě, kdy výše jistiny úvěru měla činit 6 000 Kč /viz nepodepsaná smlouva o úvěru n č. l. 16, loan application info na č. l. 12, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla na bankovní účet žalované dne 1. 8. 2018 připsána částka ve výši 6 000 Kč /viz sdělení banky na č. l. 30, příkaz k úhradě na č. l. 15, potvrzení o provedené platbě na č. l. 11 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně oznámeno /viz smlouva o postoupení pohledávek v elektronické databázi soudu příjmení, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 14 Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 22. 1. 2020, která byla téhož dne odeslána žalované /viz předžalobní výzva na č. l. 14 p. v., podací lístek na č. l. 13 Žalovaná netvrdila, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“).
6. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně bylo v elektronické formě jednáno o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 6 000 Kč, kdy však žalobkyně nyní v řízení není schopna prokázat platné uzavření smlouvy. Současně však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 1. 8. 2018 částku 6 000 Kč ve formě platby na bankovní účet žalované. Za takto zjištěného skutkového stavu je tak třeba skutečně tuto platbu posoudit jako bezdůvodné obohacení, tedy plnění bez platného závazku. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 6 000 Kč, přičemž z její strany byla již vrácena věřiteli částka 1 500 Kč. Výše bezdůvodného obohacení proto činí 4 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky pak byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Soud proto žalobě v rozsahu uplatněné jistiny plně vyhověl a uložil žalované povinnost k úhradě částky 4 500 Kč žalobkyni.
11. Pokud jde o uplatněné příslušenství, v tomto případě soud žalobě vyhověl pouze částečně. Splatnost závazku z titulu bezdůvodného obohacení nastává bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala poprvé žalovanou k úhradě až v předžalobní výzvě ze dne 22. 1. 2020, která byla téhož dne žalované odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a to ve lhůtě tří dnů, což soud vykládá jako ve lhůtě tří dnů ode dne doručení. Výzva byla žalované doručena podle domněnky doby dojití upravené v § 573 o. z. dne 27. 1. 2022 (tj. třetí pracovní den ode dne odeslání). Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala dne 30. 1. 2020. Ode dne následujícího je tak žalovaná s úhradou dluhu v prodlení a náleží jí proto též podle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši 10 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalované také povinnost uhradit žalobkyni úrok z prodlení z částky 4 500 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 %, neboť žalobkyně v žalobní návrhu požadovala úrok z prodlení pouze ve výši 9 %. Soud je tak v tomto směru žalobním návrhem vázán a nemůže jej překročit. Ve zbytku, tedy za období od 18. 9. 2018 do 30. 1. 2020, byl nárok na zaplacení úroku z prodlení zamítnut, neboť nebylo prokázáno, že v této době byla žalovaná v prodlení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
13. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, lze se jejich výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.