Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 64/2022-57
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 30 217 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 217 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 312 Kč ve výši 9 % ročně za dobu od 13. 12. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 905 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 3. 7. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 387 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 217 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 312 Kč ve výši 9 % ročně za dobu od 13. 12. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 905 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 3. 7. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 387 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa žalobkyně].
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 19. 11. 2021 domáhala po žalované zaplatit částku 30 217 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 312 Kč ve výši 9 % ročně za dobu od 13. 12. 2018 do zaplacení a z částky 24 905 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 3. 7. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávala žalované na smluvené odběrné místo elektřinu, kdy hodnotu jí vyúčtovala fakturou na žalovanou částku, žalovaná dluh nezaplatila ani po odeslané písemné výzvě žalobkyně, které byla pohledávka postoupena smlouvou.
2. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky, byl v řízení dán cizí prvek, a proto se soud zabýval otázkou, zda je ve věci dána pravomoc českých soudů. Podle článku 26 bodu 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, stane se příslušným, jestliže se žalovaný řízení před tímto soudem účastní. To neplatí, pokud se žalovaný řízení účastní proto, aby namítal nepříslušnost soudu, nebo je-li jiný soud podle článku 24 výlučně příslušný. Tato konkludentní volba soudu, neboli podřízení se příslušnosti, převažuje nad všemi ostatními pravidly soudní příslušnosti, a to včetně sjednané příslušnosti podle čl. 25 (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 24. 6. 1981 ve věci C -150/80 Elefanten Schuh GmbH proti Pierru Jacqmainovi, body 9–11; srov. také DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád II. Komentář, C. H. Beck, 2009, s. 2965). Žalovaná se v řízení nijak nevyjádřila. V dané věci nebyla zjištěna existence prorogační doložky, tj. ujednání stran zakládající příslušnost určitého soudu. Kritérium pro určení pravomoci proto soud nalezl v článku 18 bodu 2 nařízení Brusel I bis (smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště). Soud proto dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů v této věci dána je, když žalovaný spotřebitel má bydliště na území České republiky. Rozhodným hmotným právem je české hmotné právo, kdy při absenci volby práva bylo použito ustanovení článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, tzv. Řím I., dle něhož se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala procesně nečinná. Z účasti u jednání dne 14. 4. 2022 se neomluvila, zásilka s předvoláním spolu s žalobou ji byla doručena dne 25. 3. 2022, k náhradnímu doručení došlo dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a v rovněž omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Z hlediska skutkového stavu dospěl soud na základě provedeného dokazování k závěru, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, jako obchodník s elektřinou, uzavřel dne 19. 3. 2018 s žalovanou jako zákazníkem písemnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat elektřinu do sjednaného odběrného místa příjmení příjmení číslo, PSČ obec, smlouva byla účinná ode dne zahájení dodávky elektřiny a byla uzavřena na dobu určitou na 36 měsíců s prolongací na dalších 36 měsíců, nedojde-li ve lhůtě 3 měsíců před uplynutím doby jejího trvání k doručení písemného vyjádření vůle druhé strany ve smlouvě nepokračovat. Dle obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od 1. 7. 2017 bylo dohodnuto, že vyúčtování dodávky se provádí vystavením daňového dokladu (faktury), faktura je splatná patnáctý dne od jejího vystavení nebo v den splatnosti v ní uvedený, písemnosti odeslané dopisem se považují za doručené okamžikem, kdy se dopis dostane do sféry dispozice příjemce dopisu. Dle ceníku obchodníka účinného od 1. 1. 2012 činila smluvní pokuta za upomínku částku 95 Kč. Právní předchůdce žalobkyně vystavil fakturu na cenu dodané elektřiny za dobu od 28. 3. 2018 do 26. 11. 2018 na částku 10 674 Kč, částka byla splatná dne 12. 12. 2018. Faktura byla odeslána žalované na adresu odběrného místa dne 29. 11. 2018. Žalovaná na fakturovanou částku zaplatila pouze částku 5 362 Kč, zbytek ve výši 5 312 Kč dosud dluží. Právní předchůdce žalobkyně vystavil fakturu na cenu dodané elektřiny za dobu od 27. 11. 2018 do 13. 6. 2019 na částku 24 905 Kč, částka byla splatná dne 2. 7. 2019. Faktura byla odeslána žalované na adresu odběrného místa dne 19. 6. 2019. Žalovaná na fakturovanou částku nic nezaplatila. Žalobkyni byla žalovaná pohledávka postoupena smlouvou ze dne 13. 10. 2017 a k témuž dni účinnou. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou opakovaně písemně upomínal k úhradě jejích závazků. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO vyhotovila dne 14. 6. 2021 pro žalovanou oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy o dodávce elektřiny. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalované odeslala předžalobní výzvu ze dne 14. 6. 2021. Listina byla poštou na smluvní adresu žalované odeslána dne 15. 6. 2021.
5. Po právní stránce soud věc posoudil jako závazek vzniklý na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. Na základě smluvního vztahu byl právní předchůdce žalobkyně povinen elektřinu dodávat na smluvené odběrné místo a žalovaná byla povinna za dodávku zaplatit. Hodnota dodané komodity byla vyúčtována prostřednictvím faktury, které žalovaná nezaplatila. Žalované byla proto tímto rozsudkem uložena povinnost zaplatit dosud dlužnou částku za odběr se zákonným úrokem z prodlení. Nárok na úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výše úroku z prodlení byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalovaná se v prodlení ocitla vždy následující den po splatnosti faktur.
6. Procesně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 3 387 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 209 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), celkem 1 500 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 378 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.