Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 80/2022-30
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 1 755 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 755 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 100,20 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 755 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 100,20 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 15. 12. 2021 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 755 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, přihlásila se do evidence poplatníků televizního poplatku vedeného anonymizováno, avšak za žalované období televizní poplatek řádně nehradila.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud ve věci rozhodl rozsudkem, který byl vyhlášen při jednání soudu dne 26. 4. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byl v žalovaném období roku 2021 přihlášena v evidenci poplatníků televizních poplatků, vedené anonymizováno, byla držitelem televizního přijímače a televizní poplatky za výše uvedené období, v celkové výši 1 755 Kč (po 135 Kč měsíčně) řádně nehradila.
Právní vztah mezi účastníky byl posouzen podle z.č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je poplatníkem fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem televizního přijímače. Podle § 6 citovaného zákona byl s účinností od 1. 1. 2008 poplatek zvýšen na 135 Kč měsíčně. Televizní poplatek, jemuž podléhá fyzická osoba, je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb.). Nezaplatí-li poplatník poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 10 z.č. 348/2005 Sb.). Příslušenství žalované pohledávky bylo přiznáno žalobci podle § 1970 o.z., výše úroku z prodlení odpovídá v kapitalizované výši občanskoprávním předpisům.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalované zaplatit žalobci částku 1 755 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 100,20 Kč.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně sice měla ve věci plný úspěch, avšak soud prostředky vynaložené na zastupování advokátem nepovažuje za vynaložené účelně. Pokud totiž agendu televizních poplatků žalobkyně sama spravuje - což plyne mj. z výroční zprávy o hospodaření - a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru anonymizováno; nadto lze - podle Ústavního soudu - vést úvahu i v tom směru, že měl-li televizní poplatek pokrývat drtivou většinu nákladů rozpočtu žalobkyně, pak je jistě žádoucí a správné, aby si anonymizováno činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama – viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn.: I ÚS 3344/12. Soud tak žalobkyni přiznal náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu za jeden úkon právní služby (sepis žaloby) ve výši 100 Kč (režijní paušál za formulářovou žalobu pro účastníka nezastoupeného advokátem), kdy uvedená částka je odvozena od výše paušální náhrady uvedené v advokátním tarifu (ust. § 151 odst. 3 o.s.ř.) a specifikovaná ve vyhlášce MS ČR č. 254/2015 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.