Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 60/2022-55

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 352 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 13 540 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 540 Kč ve výši 8,05 % ročně od 26. 7. 2017 do zaplacení, dále částku ve výši 16 812 Kč a dále úrok ve výši 56 % ročně z částky 11 780,41 Kč od 26. 7. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 45 302 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 13 540 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 540 Kč ve výši 8,05 % ročně od 26. 7. 2017 do zaplacení, dále částku ve výši 16 812 Kč a dále úrok ve výši 56 % ročně z částky 11 780,41 Kč od 26. 7. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 45 302 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 13 540 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále částku 16 812 Kč a dále úrok ve výši 56 % ročně z částky 11 780,41 Kč od 26. 7. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 45 302 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 2. 7. 2014. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 17. 7. 2014. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 98,05 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 573 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2014, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě uvedených údajů včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Současně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. V souladu se smlouvou byl dne 26. 6. 2015 žalovanému ze strany žalobce poskytnut revolving (další peněžní prostředky) ve výši 14 440 Kč. Tím došlo k navýšení celkové výše úvěru. Počet splátek úvěru byl navýšen o dalších 18 měsíčních splátek ve výši 28 314 Kč. Výpůjční úroková sazba revolvingu činila 72,87 % ročně. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze částky – 1 573 Kč dne 20. 8. 2014, 19. 9. 2014, 20. 10. 2014, 20. 11. 2014, 19. 12. 2014, 20. 1. 2015, 20. 2. 2015, 20. 3. 2015, 20. 4. 2015, 20. 5. 2015, 22. 6. 2015, 25. 6. 2015, 20. 8. 2015, 22. 9. 2015, 9. 11. 2015, 10. 11. 2015, 18. 12. 2015, 20. 1. 2016, 19. 2. 2016, 18. 3. 2016, 26. 4. 2016, 20. 5. 2016, 20. 6. 2016, 25. 7. 2016, 6. 9. 2016, 23. 9. 2016, 20. 10. 2016, 18. 11. 2016, 20. 12. 2016, 19. 1. 2017, 1. 3. 2017, 27. 3. 2017, 20. 4. 2017 a dále částka 125 Kč dne 22. 6. 2016. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 12.1 Smluvních podmínek ujednání smlouvy, když žalobce touto žalobou uplatňuje právo na zaplacení těchto smluvních pokut v celkové výši 658 Kč. Konkrétně žalobce v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 125,84 Kč za každou splátku u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 25. Dále žalobce uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 204,49 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlené o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení toto smluvní pokuty u splátek 34 a 35. Dále žalobce uvedl, že v důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem číslo smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého věru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky č. 34 splatné dne 20. 5. 2017. K datu 24. 7. 2017 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 12.4 smluvních ujednání smlouvy se pak ke dni zepslatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplaceného úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 13 007 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 12.7 Smluvních ujednání smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplantění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 26. 7. 2017 až do jejího úplného zaplacení. Žalobce požaduje smluvní pokutu pouze v sazbě 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 4.4 Smluvních ujednání smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Žalobce takto požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobce takto požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 11 780,41 Kč ode dne 26. 7. 2017 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tedy žalovaný dluží částky: částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 13 007 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 11 780,41 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 1 226,59 Kč) s příslušenstvím; smluvní pokuty dle bodu 12.1 Smluvních ujednání smlouvy ve výši 533 Kč s příslušenstvím; smluvní pokuty dle bodu 12.7 Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 13 007 Kč za každý den prodlení počínaje dnem 26. 7. 2017 do zaplacení, přičemž žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby ve výši 16 812 Kč; úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 11 780,41 Kč ode dne 26. 7. 2017 do zaplacení, přičemž žalobce požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 56 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě pro případ poskytnutí revolvingu. Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal návrhem na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru číslo z něhož bylo zjištěno, že jako úvěrující je uveden žalobce, jako úvěrovaný žalovaný. Základní celková výše spotřebitelského úvěru činí 20 000 Kč, doba trvání úvěru činí 24 měsíců. Základní celková částka splatná úvěrovaným činí 37 752 Kč a výše měsíční splátky činí 1 573 Kč s tím, že splátka bude hrazena nejpozději 20. den v kalendářním měsíci. Výpůjční úroková sazba úvěru činí 98,05 % ročně. Dále bylo z tohoto návrhu zjištěno, že v případě splacení vždy prvních 12 splátek a následně vždy každých 18 splátek bude úvěrovanému za podmínky schválení ze strany úvěrujícího úvěr automaticky prodloužen a navýšen, tzn., že úvěrující poskytne úvěrovanému revolving, čímž dojde k prodloužení doby trvání úvěru. Počet možných revolvingů není omezen. Výše revolvingu činí 14 440 Kč, přičemž při poskytnutí každého revolvingu se celková částka splatná úvěrovaným v případě poskytnutí každého revolvingu navyšuje o 28 314 Kč a doba trvání spotřebitelského úvěru se poskytnutím každého revolvingu prodlužuje o 18 měsíců. Výpůjční úroková sazba u revolvingu činí 72,87 % ročně. Návrh na uzavření smlouvy je ze dne 2. 7. 2014 a je podepsán jak úvěrovaným, tak úvěrujícím. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal oznámením o schválení úvěru ze dne 18. 7. 2014. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal splátkovým kalendářem ke smlouvě o revolvingovém úvěru, z něhož bylo zjištěno, že první splátka byla splatná dne 20. 8. 2014, poslední dne 20. 7. 2016. Tvrzení žalobce ohledně splácení úvěru žalovaným bylo prokázáno kartou klienta. Tvrzení žalobce o poskytnutí revolvingu bylo prokázáno oznámením o poskytnutí automatického revolvingu ze dne 29. 6. 2015, kde žalobce žalovanému sděluje, že byl poskytnut automatický revolving, přičemž ze splátkového kalendáře vyplývá, že poslední splátka č. 42 je splatná dne 20. 1. 2018. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla dne 17. 7. 2014 zaslána částka 20 000 Kč a dne 26. 6. 2015 částka 14 440 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smluvními ujednáními smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 2. 7. 2014 a předsmluvním formulářem ze dne 2. 7. 2014. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátek, a to splátky č. 34 splatné dne 20. 5. 2017 a splátky č. 35 splatné dne 20. 6. 2017. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost zepslatnění celého úvěru. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 21. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátek, a to splátky č. 34, splátky č. 35 a splátky č. 36 splatné dne 20. 7. 2017. Z dokladu o doručení bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému doručena dne 21. 7. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prokazujeu označenou hodnocení klienta, z níž bylo zjištěno, že u úvěrovaného jsou uvedeny příjmy 18 800 Kč měsíčně čistého jako celkové příjmy, dále jsou zde uvedeny výdaje úvěrovaného a jeho manželky 3 800 Kč, dále nezaopatřených dětí 4 000 Kč, splátky právnická osoba 3 346 Kč, nájemné, inkaso, doprava a ostatní 4 000 Kč. Výdaje celkem 15 146 Kč, volné zdroje 3 654 Kč. Dále jsou zde uvedeny doplňující údaje, a to zaměstnavatel úvěrovaného, rodinný stav, informace o vzdělání s tím, že žalovaný má výuční list a obydlení s tím, že žalovaný má bydlení státní/obecní. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu zaměstnance bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán od 11. 10. 2010 a průměrná čistá mzda za období duben až červen 2014 činila 19 457 Kč. Srážky nejsou prováděny žádné. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výpisem z nebankovních registrů klientských informací a výpisem záznamů z registru SOLUS.

4. K výzvě soudu žalobce uvedl, že žádné další doklady k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyžadoval a žádné další doklady nemá.

5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle a násl. obč. zákoníku. Žalovaný vystupoval při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, a proto se na úvěrovou smlouvu vztahuje rovněž o spotřebitelském úvěru účinný do 30. 11. 2016, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Zákon o spotřebitelském úvěru tedy stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, přičemž jako dostatečné nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Spokojí-li se žalobce s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostojí povinnosti věřitele ve smyslu citovaného zákona. Poskytovatel má při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení. Pokud má být zachován smysl a účel normy a alespoň elementární míra požadovaného odborného přístupu ze strany poskytovatele nelze uvažovat o tom, že posouzení úvěruschopnosti bylo řádné, pokud proběhlo bez zjištění (prověření, doložení) spotřebitelem poskytnutých informací. Hodnocení by mělo být prováděno především na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Na základě shora uvedených skutečností nedospěl soud k závěru, že žalobce důsledně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť žádným způsobem neověřoval výdaje žalovaného, spokojil se pouze s tím, co žalovaný uvedl vě nazvané hodnocení klienta. Žalobce ověřoval výhradně příjmy žalovaného, a to zprávou zaměstnavatele, žádným způsobem již neověřoval výdaje žalovaného, ať už jde o výdaje na bydlení, na dopravu do zaměstnání, záliby, stravu, apod. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobce nepostupoval v souladu s ustanovením , a proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná. Ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru výslovně nestanovil, že následkem porušení povinnosti podle zákona je absolutní neplatnost smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, lze v tomto ohledu odkázat na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/ k neplatnosti smlouvy žalovaný byl ve smyslu povinen vydat bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy, pouze však poskytnuté plnění. Poskytovatel nemůže požadovat dohodnutý úrok či jiné poplatky za půjčené peníze, např. smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že žalobce poskytl žalovanému částku celkem 34 440 Kč a žalovaný uhradil částku 52 034 Kč, nedošlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť poskytnuté plnění již žalobci vrátil. Z tohoto důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě by tedy právo na náhradu nákladů řízení měl žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.