Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 259/2021-33
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částky 97 904 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 96 500 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 5. 1. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se do částky 1 404 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 97 904 Kč
od 17. 7. 2020 do 4. 1. 2021, s 10 % úrokem z prodlení z částky 1 404 Kč
od 5. 1. 2021 do zaplacení, s 1,75 % úrokem z prodlení z částky 96 500 Kč
od 5. 1. 2021 do zaplacení, a dále do výše kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 849,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 058,48 Kč a do výše 18,98 % úroku z částky 97 904 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 22 583 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 96 500 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 5. 1. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se do částky 1 404 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 97 904 Kč od 17. 7. 2020 do 4. 1. 2021, s 10 % úrokem z prodlení z částky 1 404 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení, s 1,75 % úrokem z prodlení z částky 96 500 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení, a dále do výše kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 849,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 058,48 Kč a do výše 18,98 % úroku z částky 97 904 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 22 583 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 97 904 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 11. 4. 2019. V žalobě dále uvedl, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 99 000 Kč, které se zavázala uhradit v 36 měsíčních splátkách po 6 273 Kč počínaje dnem 11. 5. 2019. Ve smlouvě se dále zavázala uhradit předchůdci žalobce odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč a úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 108 828 Kč. Po zesplatnění byl úrok sjednán ve smlouvě ve výši 18,98 %. Žalovaná za celou dobu smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky na žalobce uhradila pouze částku 2 500 Kč, kterou žalobce započetl ve výši
1 096 Kč na jistinu a ve výši 1 404 Kč na úrok. Žalobce předmětnou žalobou uplatňuje pouze nesplacenou jistinu ve výši 97 904 Kč, dále kapitalizované úroky ve výši 5 058,48 Kč ve výši 18,98 % ročně z dlužné jistiny za období od 10. 4. 2020 do 16. 7. 2020 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 849,30 Kč z dlužné jistiny za období od 10. 5. 2020 do 16. 7. 2020.
2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 10. 4. 2019 soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 99 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle jistiny zaplatit úrok ve výši 108 828 Kč, dále administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč a to v 36 měsíčních splátkách po 6 273 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 56,7 %. Z potvrzení o provedení transakce ČSOB soud zjistil, že předchůdce žalobce dne 11. 4. 2019 zúčtoval ve prospěch účtu č. bankovní účet, což je účet totožný jako účet zákazníka uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 4. 2019, částku 99 000 Kč. Z karty zákazníka na jméno žalované ze dne 10. 4. 2019 soud zjistil, že předchůdce žalobce vycházel z údajů poskytnutých žalovanou ohledně její úvěruschopnosti, kdy tato uvedla jako měsíční příjem 27 000 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, ostatní výdaje 3 410 Kč a 1 000 Kč. Žalobce k důkazu nedoložil žádný důkaz, kterým by prokázal, jak tyto údaje uvedené v kartě zákazníka prověřil. Z přípisu společnosti právnická osoba ze dne 26. 8. 2020 a podacího lístku ze dne
27. 8. 2020 soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalované postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobce. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 20. 12. 2020 a podacího lístku ze dne 21. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, kdy stanovil lhůtu k zaplacení do 4. 1. 2021. Žalobce k důkazu kromě karty zákazníka neoznačil a nedoložil žádné listiny, kterými by prokázal prověření úvěruschopnosti žalované.
5. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
11. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne 10. 4. 2019 smlouva o úvěru číslo, ve které vystupoval předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 99 000 Kč. Předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (anonymizováno číslo anonymizováno) zabýval tím, zda předchůdce žalobce posoudil před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Pokud předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).
13. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení požadovaného smluvního úroku, smluvních pokut a poplatků za uzavření smlouvy, za správu úvěru a za hotovostní výběr splátek, nevzniklo a nelze jej proto žalobci přiznat. Pokud však žalovaná na základě této neplatné smlouvy předmět úvěru čerpala, je povinna takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci, jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku). Pokud dle tvrzení žalobce, že žalovaná po uzavření smlouvy uhradila pouze částku 2 500 Kč, je žalobou uplatněný nárok důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou
99 000 Kč a částkou uhrazenou 2 500 Kč. S ohledem na výše uvedené, tedy soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku, zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku 96 500 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto případě považovat přípis zástupce žalobce ze dne 20. 12. 2020, ve kterém žalobce stanovil lhůtu k úhradě dlužné částky nejpozději do 4. 1. 2021. Následujícím dnem, tj. 5. 1. 2021 se žalovaná se svým plněním dostala do prodlení a žalobci tak náleží úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, tj. zaplacení částky 1 404 Kč a zákonného úroku z prodlení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 849,30 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 058,48 Kč a do výše úroku 18,98 % z částky 97 904 Kč tak, jak ve výroku II. uvedeno, soud žalobu zamítl.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšný jen částečně, tomuto tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 97,12 % (úspěch 98,56 %, neúspěch 1,44 %). Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 917 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to za tři úkony právní pomoci po 5 020 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %, tj. úhrnem 23 228,60 Kč. Z této částky 97,12 % představuje částku 22 583 Kč, kterou soud žalobci přiznal a žalovanou zavázal k její úhradě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).