Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 47/2022-59

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum, IČO

bytem i sídlem adresa žalovaného

o zaplacení 56 188,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 56 188,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 172,09 Kč, s úrokem ve výši 15,99 % ročně z částky 50 254,20 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 56 188,20 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 15 606,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 56 188,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 172,09 Kč, s úrokem ve výši 15,99 % ročně z částky 50 254,20 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 56 188,20 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 15 606,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 56 188,20 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 12. 12. 2018. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy její právní předchůdce umožnil žalovanému čerpat revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč, a to formou poskytnuté kreditní karty. Žalovaný však porušil sjednané podmínky úvěru, neboť nehradil řádně a včas dojednané měsíční splátky. Právní předchůdce žalobkyně proto k 1. 7. 2019 smlouvu o úvěru ukončil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 60 360,29 Kč. Následně byla pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy postoupena žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 50 254,20 Kč a dlužných poplatků účtovaných v souvislosti s úvěrem ve výši 5 934 Kč Vedle toho si pak nárokovala rovněž ke dni zesplatnění úvěru kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši 4 172,09 Kč, běžící smluvní úrok odpovídající ve smlouvě sjednané sazbě ve výši 15,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 50 254,20 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 56 188,20 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení. V neposlední řadě pak s odkazem na požadovala zaplacení paušálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky vůči žalovanému ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu jeho sídla, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den 5. 5. 2022. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně přípisem soudu došlým dne 2. 5. 2022, tedy pouhé tři dny před termínem nařízeného jednání, požádala soud o odročení jednání s odůvodněním, že se jí přes veškeré úsilí nepodařilo zajistit substituční zastoupení z důvodu kolize spolupracujících advokátů ve obec a okolí. Toto své tvrzení však ničím nedoložila. Proto ji soud přípisem, který byl doručen do datové schránky zástupce žalobkyně dne 3. 5. 2022, informoval o tom, že žádosti o odročení jednání nevyhoví, a to právě proto, že žalobkyně důvodnost své omluvy nijak neprokázala a zároveň tuto zaslala soudu až těsně před termínem nařízeného jednání a již nebylo reálné, aby soud o odročení jednání stihl vyrozumět žalovaného. Z uvedených důvodů postupoval soud podle , v účinném znění (dále jen„ “), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty číslo uzavřené dne 12. 12. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, jakož i z písemných parametrů k této smlouvě z téhož data soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému možnost čerpat formou revolvingu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaný, který smlouvu uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti, se zavázal takto vyčerpané prostředky splácet spolu s úrokem, jehož výše činila 15,99 % ročně, a dále spolu s poplatky souvisejícími s úvěrem v pravidelných měsíčních splátkách. Jejich minimální výše měla být vypočtena způsobem popsaným v čl. IV. odst. 2 úvěrové smlouvy. Poplatky související s úvěrem, k jejichž úhradě se žalovaný zavázal, tvořil mimo jiné poplatek za vedení karty ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč měsíčně nebo poplatek za prodlení s minimální splátkou ve výši 600 Kč. Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvořily mimo jiné všeobecné produktové podmínky právního předchůdce žalobkyně účinné od 1. 10. 2017 (dále jen„ VPP“). Dle čl. 32 písm. a) VPP byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn v situaci, kdy dojde k tzv. Případu porušení, prohlásit svým rozhodnutím kteroukoliv svou pohledávku za žalovaným za ihned splatnou a požádat žalovaného o její splacení. Případem porušení se dle čl. 31 písm. d) VPP rozumělo mimo jiné prodlení žalovaného se splněním jakékoliv pohledávky právního předchůdce žalobkyně.

5. Z měsíčních výpisů ke kreditní kartě vystavené žalovanému soud zjistil, že žalovaný opakovaně formou úvěrového rámce čerpal od právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky. Přitom již v měsíci lednu 2019 překročil povolený úvěrový limit. Úvěr přitom vůbec nesplácel. Za období od 12. 12. 2018 do 30. 6. 2019 mu byly vyúčtovány poplatky související s úvěrem v celkové výši 5 334 Kč.

6. Z dopisu z 1. 7. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně oznámil žalovanému, že z důvodu jeho prodlení s placením povinné minimální splátky úvěru o více než 30 dní přistoupil k zesplatnění celé své pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru uzavřené dne 12. 12. 2018, a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 60 360,29 Kč, která sestávala z jistiny ve výši 50 254,20 Kč, poplatků ve výši 5 934 Kč a úroku ve výši 4 172,09 Kč, a to ve lhůtě do 15. 7. 2019. Prostřednictvím uvedeného dopisu byl současně žalovanému vyúčtován poplatek za jeho odeslání ve výši 600 Kč, který se již promítl do shora uvedené celkové výše poplatků.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem dne 19. 8. 2020, jakož i z přílohy číslo k této smlouvě obsahující seznam postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení pohledávek z 20. 8. 2020, bylo zjištěno, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla k 20. 8. 2020 postoupena na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 28. 8. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovaného o tom, že došlo k postoupení žalované pohledávky, a vyzval ho, aby dluh napříště plnil ve prospěch žalobkyně.

9. Z předžalobní výzvy z 8. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 81 921,18 Kč vzniklého z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy ve lhůtě do 23. 6. 2021 s upozorněním, že v případě nezaplacení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla tato výzva odeslána žalovanému téhož dne.

10. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 12. 12. 2018 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž podkladě žalovaný od právního předchůdce žalobkyně opakovaně čerpal formou revolvingu peněžní prostředky. Žalovaný smlouvu uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti. Ve smlouvě se zavázal vyčerpané prostředky vrátit a současně zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní úrok, jehož výše činila 15,99 % z poskytnuté jistiny ročně, a dále poplatky související s vedením úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných minimálních splátek úvěru. V důsledku tohoto dopisem ze dne 1. 7. 2019 právní předchůdce žalobkyně celý poskytnutý úvěr jednorázově zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 60 360,29 Kč, která sestávala z jistiny ve výši 50 254,20 Kč, poplatků ve výši 5 934 Kč a úroku ve výši 4 172,09 Kč. Následně postoupil pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru s účinností k 20. 8. 2020 žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou svého zástupce z 8. 6. 2021.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“).

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

16. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu však prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se s účinností k 20. 8. 2020 stala ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o úvěru závazkový právní vztah ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z tohoto závazku prokazatelně splnil, když umožnil žalovanému čerpat revolvingový úvěr. Žalovanému tak vznikla povinnost dle citovaného zákonného ustanovení i dle příslušných ustanovení uzavřené smlouvy hradit právnímu předchůdci žalobkyně splátky úvěru zahrnující jednak splátku jistiny, jednak splátku úroku a sjednaných poplatků souvisejících s poskytnutým úvěrem. Žalovaný nevyvrátil v řízení tvrzení žalobkyně o tom, že se dostal do prodlení s úhradou sjednané minimální měsíční splátky úvěru. Soud tedy vycházel z toho, že tímto prodlením došlo k tzv. případu porušení smlouvy ve smyslu čl. 31 písm. d) VPP a že právní předchůdce žalobkyně byl tedy oprávněn podle čl. 32 písm. a) VPP poskytnutý úvěr zesplatnit, což také učinil.

17. V řízení rovněž nebylo vyvráceno tvrzení, že ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného celkem 60 360,29 Kč. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě, soudu tvrdil a prokázal, že svůj dluh ze smlouvy uhradil buď zcela, nebo alespoň v širším než žalobou tvrzeném rozsahu. Nic takového se však nestalo, žalovaný na podanou žalobu nereagoval, se soudem nekomunikoval a zůstal po celou dobu trvání řízení zcela pasivním. Soud proto uzavřel, že pokud se žalobkyně z titulu předmětné smlouvy domáhala úhrady dlužné jistiny ve výši 50 254,20 Kč a poplatků ve výši 5 934 Kč, je takový nárok zcela poprávu. Uložil proto žalovanému povinnost zaplatit požadovaných 56 188,20 Kč, a to včetně nárokovaného smluvního a zákonného úroku z prodlení. Nárok na zaplacení smluvního úroku vychází přímo z posuzované úvěrové smlouvy, přičemž žalobkyně požadovala úrok v ujednané výši, tj. 15,99 % ročně, a to zčásti ve formě kapitalizovaného úroku k datu zesplatnění, zčásti ve formě běžícího úroku ode dne následujícího dni zesplatnění až do úplného zaplacení jistiny. I v tomto rozsahu je žaloba nepochybně oprávněná, proto soud žalobkyni přiznal i tento úrok.. V neposlední řadě žalobě vyhověl i co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, a to s odkazem na o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí

18. Vzhledem k tomu, že žalobou uplatněný nárok se týkal vzájemného závazku dvou podnikatelů, přiznal soud žalobkyni rovněž požadovanou paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to podle

19. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak podle vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 248 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 13 358,40 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 10 140 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základní skutkovým a právním rozborem, žaloba) po 3 380 Kč podle bodu 5 cit. vyhl., tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 2 318,40 Kč podle cit. vyhl. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 15 606,40 Kč, a to k rukám jejího zástupce ( ).

20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.