Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 60/2022-32
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 1 035 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 035 Kč od 30. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 035 Kč od 30. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 1. 2022 domáhala po žalované zaplacení 1 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 5. 2021 do zaplacení z titulu dlužného jízdného a přirážky k němu. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná jako cestující využila dne 29. 5. 2021 přepravních služeb společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), čímž jí vznikla povinnost uhradit anonymizováno cenu za přepravu ve výši 35 Kč. Po započetí přepravy se žalovaná ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance anonymizováno neprokázala platným jízdním dokladem, byla proto vyzvána k tomu, aby uhradila jednak jízdné ve shora uvedené výši, jednak v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem anonymizováno též přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávku na zaplacení uvedených částek anonymizováno postoupila na žalobkyni. Žalovaná doposud na svůj dluh neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla zaslána na adresu místa jejího trvalého pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Soud věc posoudil a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastnic s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádná z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaná byla dne 29. 5. 2021 ve vlaku anonymizováno číslo podrobena přepravní kontrole provedené pověřenou osobou anonymizováno, při níž se této osobě na její výzvu neprokázala platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla ověřena z jejího občanského průkazu. Žalované bylo vystaveno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, podle něhož byla povinna k úhradě jízdného ve výši 35 Kč a přirážky k němu ve výši 1 000 Kč. Žalovaná tyto částky na místě pověřené osobě anonymizováno neuhradila anonymizováno postoupila pohledávku na úhradu zmíněných částek na žalobkyni smlouvou uzavřenou dne 14. 7. 2021, o čemž byla žalovaná informována v dopise z 16. 11. 2021, jehož prostřednictvím byla současně vyzvána k zaplacení dluhu a upozorněna, že pokud k jeho úhradě nedojde dobrovolně, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu.
5. Po právní stránce hodnotil soud věc jako spor ze smlouvy o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
6. Podle § 2550 o. z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
7. Mezi anonymizováno a žalovanou došlo tím, že žalovaná využila ke své přepravě vlakového spoje provozovaného anonymizováno, ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z. Na jejím základě anonymizováno poskytla žalované přepravu svým vozem, přičemž žalovaná byla povinna za tuto přepravu uhradit jízdné dle tarifu anonymizováno. Tuto svou povinnost však prokazatelně porušila, což bylo zjištěno při provedené přepravní kontrole. Žalované tím podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v účinném znění, vznikla povinnost vedle dlužného jízdného zaplatit anonymizováno též přirážku k jízdnému, jejíž výše byla stanovena v tarifu anonymizováno na částku 1 000 Kč. Takto vysoká přirážka nepřesahuje maximální možnou přirážku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., žalovaná tedy nepochybně byla povinna uhradit i tuto přirážku.
8. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o přepravě, svou aktivní legitimaci ve věci prokázala předloženým oznámením o postoupení pohledávky (dopis z 16. 11. 2021), z něhož vyplynulo, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 7. 2021 ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky na úhradu dlužného jízdného a přirážky k němu. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná doposud dlužné jízdné a přirážku k němu ani částečně neuhradila. Bylo přitom na žalované, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak prokázala. Vzhledem k tomu, že tak žalovaná neučinila a že z obsahu spisu žádnou úhradu z její strany nelze dovodit, vycházel soud, pokud jde o aktuální výši dluhu, z podané žaloby.
9. Ze všech shora popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. Proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 035 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 občanského zákoníku, výše úroku se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu.
10. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a svědčí jí tak vůči žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.