Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 403/2021-23
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 376 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 800 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 8 576 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 617,42 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 361,11 Kč, smluvního úroku ve výši 19,23 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 8. 3. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 200 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 800 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 8 576 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 617,42 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 361,11 Kč, smluvního úroku ve výši 19,23 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 8. 3. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 200 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 13 376 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 361,11 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 617,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem 19,23 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše z titulu Smlouvy o anonymizováno úvěru číslo uzavřené dne 20. 7. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:
1/ anonymizováno coby poskytovatelka anonymizováno úvěrů a žalovaný podepsali dne 20. 7. 2018 anonymizováno o anonymizováno úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytla anonymizováno žalovanému 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 8 240 Kč, sestávající z administrativního poplatku ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 2 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatku za anonymizována tři slova ve výši 240 Kč. Celkovou dlužnou částku 18 240 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, a to nejpozději do 13. 9. 2019 (prokázáno Smlouvou o anonymizována dvě slova číslo ze dne 20. 7. 2018, listinou anonymizováno zákazníka do pojistného programu).
2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že žije v domácnosti sám, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, od dubna 2015 má zaměstnanecký poměr na dobu neurčitou na pozici kominík (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno telefonicky), čistý příjem 21 360 Kč, výdaje 9 000 Kč (3 500 Kč + 1 000 Kč nájem/inkaso/energie, 4 500 Kč osobní výdaje), použitelný příjem 12 360 Kč, jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty pracovní smlouva, výplatní páska, potvrzení zaměstnavatele (prokázáno kartou zákazníka – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 7. 2018).
3/ Žalovaný uhradil anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 5 200 Kč anonymizováno dne 15. 1. 2021 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, odeslaným žalovanému na adresu ve smlouvě dne 22. 2. 2021 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 22. 2. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).
4/ Žalobkyně zaslala žalovanému dne 14. 5. 2021 předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (prokázáno výzvou k plnění ze dne 13. 5. 2021, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 14. 5. 2021).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. anonymizováno a žalovaný uzavřeli dne 20. 7. 2018 smlouvu o anonymizováno úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které anonymizováno poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný si dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu anonymizováno pojištění anonymizována dvě slova, za něž se zavázal zaplatit 240 Kč. Celkovou dlužnou částku 18 240 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 304 Kč FCC vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
17. Soud dospěl k závěru, že anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona. Prokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalovaného, zkoumání výdajové stránky se však soudu jeví jako nedostatečné (anonymizováno si nevyžádala žádné doklady, ze kterých by plynula výše výdajů žalovaného, a spoléhala se pouze na jeho vyjádření, přitom jím tvrzená výše výdajů na bydlení se jeví na první pohled jako nepřiměřeně nízká). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto nečiní konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, neboť má za to, že předmětná smlouva je absolutně neplatná z jiných důvodů.
18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.
19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 215,01 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 208,22 % (včetně odměny za hotovostní inkaso splátek bez poplatku za anonymizována tři slova). Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v červenci 2018 9,02 %, průměrná úroková sazba činila 8,72 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána víc jak 23násobná RPSN (resp. více než 9násobná, odečteme-li odměnu za hotovostní inkaso splátek) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 9 či 23násobkem – rozhodnutí
sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).
20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
21. Administrativní poplatek je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě. Z úřední činnosti je soudu známo, že anonymizováno do tohoto poplatku zahrnuje poplatek za založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu. anonymizováno tedy na žalovaného přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Zároveň skutečná výše nákladů na tyto činnosti neroste s výší poskytnutého úvěru, výše administrativního poplatku je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 20 %, což svědčí o tom, že jde jen o další úplatu za poskytnutí úvěru. Takové ujednání je nepřiměřené a nelze k němu podle § 1815 o. z. přihlížet.
22. Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. V případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek, šlo by o ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, pročež by se k němu nepřihlíželo. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše odměny stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela - namísto sjednaných 60 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %, což svědčí o tom, že jde jen o další úplatu za poskytnutí úvěru.
23. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy tak má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 4 800 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalovaného (ve výši 5 200 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.
24. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. anonymizováno vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, jež bylo žalovanému odesláno na jeho korespondenční adresu dne 22. 2. 2021. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalovanému dne 25. 2. 2021, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy - uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 9. 3. 2021. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše.
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tak, že nárok na jejich náhradu nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci a náhrada nákladů řízení by v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. příslušela žalovanému. Tomu však s ohledem na jeho procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.
26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).