Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
42 C 35/2022-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 9 930,17 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 9 930,17 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 9 930,17 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 9 930,17 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. 1. Na základě uzavřené Smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy (viz druhá strana Smlouvy). V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru částku 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, poslední splátka měla být splatná ke dni 17.2.2020. Žalovaná za celou dobu splácení uhradila pouze částku 16 000 Kč, splatnost celého úvěru nastala ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 17.2.2020.
Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci.
Žalobkyně požaduje v tomto řízení:
1) 6 714,11 Kč – dlužná jistina úvěru
2) 295,61 Kč – dlužný smluvní úrok kapitalizovaný k datu 17.2.2020
3 133,13 Kč – dlužný poplatek za poskytnutí úvěru
594,20 Kč – dlužné náklady na vyhodnocení úvěru
1 150,95 Kč – dlužný inkasní poplatek
1 328,67 Kč – dlužný smluvní úrok kapitalizovaný za období od 18.2.2020 do 11.6.2021, ve výši 15% ročně z částky 6 714,11 Kč
Souhrnně v částce 6 495,56 Kč požadováno v rámci nároku č. I –„ Kapitalizovaný úrok“
3) 881,11 Kč – dlužný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 18.2.2020 do 11.6.2021 ve výši 10% ročně z částky 6 714,11
4) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 714,11 od 20.7.2021 do zaplacení
5) 39 Kč - účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky
6) 3 216,06 Kč – smluvní pokuta – ve výši 0,1% denně z částky 6 714,11 Kč za období od 18.2.2020 do 11.6.2021
Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum uzavřela předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO a žalovaná Smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy je Předpis splátek tvořící přílohu č. 1 Smlouvy. Žalobkyně doložila k důkazu rovněž Žádost žalované o poskytnutí úvěru ze dne 17.12.2018, v rámci které uvedla žalovaná údaje nezbytné pro posouzení její úvěruschopnosti a dále Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v rámci kterého byly žalované poskytnuty informace o úvěru a jeho poskytovateli. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu Smlouvy. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 1 444 Kč (viz první strana Smlouvy). Žalovaná se dále zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně cenu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště dlužníka ve výši 2 700 Kč (dále jen„ poplatky za služby spojené s úvěrem“), nárok na poplatek za poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěrového případu vzniká uzavřením Smlouvy, nárok na inkasní poplatek vzniká v den každého výběru splátky. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků a poplatků za služby spojené s úvěrem, se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Ze Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru v 14 splátkách činí roční procentní sazba spotřebitelského úvěru 272,44%, zápůjční úroková sazba činí 15% ročně. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek a potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupené pohledávky. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno postupitelem (prokazatelně) a postupníkem. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, poté byla věc předána k soudnímu vymáhání právnímu zástupci žalobkyně, o čemž byla žalovaná přípisem ze dne 6.9.2021 informována. Předžalobní výzva ze dne 18.10.2021 byla žalované zaslána prokazatelně dne 20.10.2021. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh uhradila před podáním žaloby částku 16 000 Kč.
4. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu, z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, a dále z ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky spojené s poskytnutím úvěru a jeho splácením navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může v průměru všech 14 měsíčních splátek jevit jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
5. Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 12 888 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí úvěru, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 1 444 Kč (dle Smlouvy 15% ročně) sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 85,9 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 272,44 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce prosince 2018 pohybovala na úrovni 8,59 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.
5. Poskytnutí peněžních prostředků žalované bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování sice vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, existenci bezdůvodného obohacení na straně žalované však není možné konstatovat, neboť z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná oproti částce 15 000 Kč, kterou od předchůdkyně žalobkyně obdržela, uhradila před podáním žaloby částku 16 000 Kč - viz tvrzení žalobkyně uvedené v žalobě. Žaloba je tedy nedůvodná a soudu nezbylo, než ji zamítnout – viz výrok I tohoto rozsudku, neboť žalovaná není bezdůvodně obohacena na úkor žalobkyně a veškeré další nároky vyplývající ze žaloby nad rámec jistiny úvěru jsou nároky ze Smlouvy, kterou soud posoudil jakožto neplatné právní ujednání.
6. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Té ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, neboť byla v řízení zcela pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).