Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
6 C 241/2020-48
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 4.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná celé jméno žalované je povinna zaplatit žalobci právnická osoba částku 4.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku částku
400 Kč a za právní zastoupení žalobce advokátkou anonymizováno jméno příjmení částku
4.114 Kč, vše k jejím rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 4.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku částku 400 Kč a za právní zastoupení žalobce advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 4.114 Kč, vše k jejím rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 6. 2020, ve znění doplnění ze dne 24. 6. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplati žalobci částku 4.000 Kč představující smluvní pokutu. Návrh žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO:
PSČ anonymizováno, uzavřela s žalovanou dne 24. 8. 2016 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikacích číslo jejímž předmětem bylo mimo jiné nájem dvou zařízení, a to modemu – MODEM anonymizováno 6 slov: příjmení: anonymizováno) a set-top boxu právnická osoba anonymizováno 5 slov: číslo anonymizováno) – dále jen„ zařízení“. Žalovaná převzala zařízení dne 25. 8. 2016. Žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, když nehradila řádně a včas sjednanou cenu za poskytnuté služby, a proto žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne
10. 4. 2017. Žalovaná byla upozorněna na povinnost vrátit zařízení. S ohledem na to, že žalovaná zařízení nevrátila, vznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 x 2.000 Kč, tj. 4.000 Kč. Žalovaná ani přes výzvu žalobce ničeho nezaplatila. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019.
Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila.
Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil ani na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud postupoval podle
§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů.
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.
Smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací bylo prokázáno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 24. 8. 2016, jejímž předmětem byl mimo jiné pronájem dvou zařízení, a to modemu a set-boxu. Součástí smlouvy bylo i ujednání o povinnosti uhradit smluvní pokutu pro případ nevrácení pronajatého zařízení, která dle ceníku je ve výši 2.000 Kč za jedno zařízení. Ze zakázkového listu soud zjistil, že žalovaná převzala pronajatá zařízení dne 25. 8. 2016. Dopisem ze dne 10. 4. 2017 žalobce odstoupil od smlouvy pro neplacení služeb a současně byla žalovaná vyzvána k vrácení zařízení. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2019 vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení předmětné pohledávky. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 1. 2020, ve spojení s příslušným podacím archem, soud zjistil, že žalobce před podání žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky.
Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce jako nárok podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy jako nárok na zaplacení smluvní pokuty, která byla mezi účastníky sjednána za nevrácení pronajatého zařízení. Dle ceníku, který byl součástí smlouvy, byla smluvní pokuta ve výši 2.000 Kč za jedno zařízení, tj. za dvě zařízení, činí smluvní pokuta
4.000 Kč. S ohledem a to, že žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná a tvrzení žalobce nikterak nezpochybnila, dospěl soud na základě listinných důkazů k závěru o důvodnosti žaloby a žalobě zcela vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.000 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1.000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.400 Kč ve výši 714 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.