Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 174/2020-72
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 5.700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.700 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 733,92 Kč, úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5.700 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 5.700 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku 400 Kč a za právní zastoupení žalobce advokátem anonymizováno jméno příjmení částku 1.089 Kč, to vše k jeho rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.700 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 733,92 Kč, úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5.700 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 5.700 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku 400 Kč a za právní zastoupení žalobce advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 1.089 Kč, to vše k jeho rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 5. 2020, ve znění doplnění ze dne 16. 2. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci jistinu ve výši 5.700 Kč zahrnující poskytnuté finanční prostředky a dlužné pojistné ve výši 700 Kč a dále kapitalizovaný úrok od 2. 8. 2017 do 14. 5. 2019 ve výši 733,92 Kč, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 5.700 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení a zákonný úrok ve výši 9,75 % ročně z částky 5.700 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že dne 2. 8. 2017 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o povoleném přečerpání č. anonymizováno, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání do výše 5.000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal dne 23. 10. 2017 do výše 4.756,70 Kč a dne
2. 11. 2017 do výše 261,66 Kč, tedy celkem 5.000 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil.
Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil.
S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Smlouvu o povoleném přečerpání č. anonymizováno uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne 2. 8. 2017 se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal krom vrácení poskytnuté částky i k zaplacení úroku ve výši 18,9 % ročně z dlužné částky. Z odstoupení od smlouvy ze dne 20. 12. 2018 bylo prokázáno, že žalobce odstoupil od smlouvy pro neplnění smluvních závazku žalovaného. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 2. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky.
Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), tedy jako nárok na vrácení poskytnutého úvěru, kdy žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, k čemuž se zavázal navíc platit pojištění a smluvní úrok. Žalovaný svůj dluh nezaplatil a dostal se do prodlení. Žalobce tedy krom vrácení shora uvedené částky a smluvních úroků, požaduje i zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ust. §1970 o.z. jdoucích ode dne 15. 5. 2019 do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky a žalovaný jej nerozporoval, soud žalobě vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce
1.489 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3x odměna po 300 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč
(3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 252 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.