Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 59/2022-98
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 35 046 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 046 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 643,81 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 046 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 580 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 046 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 643,81 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 046 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 580 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku celkem 35 046 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 1. 3. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 21 542 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 60 týdenních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25. 4. 2019 Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 6 100 Kč. Dále, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 31. 1. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 17 333 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 577 Kč, zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 340 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 416 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 27. 3. 2019 Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 9 484Kč. Dále, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 26. 10. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 16 259 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč, zpracování a doručení ve výši 6 018 Kč a částku za komfortní splácení ve výši 5 340 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 18 měsíčních splátek po 2 015 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 26. 4. 2019 Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 14 370 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo s účinností k témuž dni k postoupení obou pohledávek žalobci, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně se domáhá pouze vrácení poskytnutých částek představující bezdůvodné obohacení.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě žalobkyní předložených listin má soud za zjištěný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 1. 3. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 21 542 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 60 týdenních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25. 4. 2019 Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 6 100 Kč RPSN dle smlouvy činí 229,45 % ročně. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 31. 1. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 17 333 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 577 Kč, zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 340 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 416 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 27. 3. 2019 Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 9 484 Kč RPSN dle smlouvy činí 231,71 % ročně. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 26. 10. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 16 259 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč, zpracování a doručení ve výši 6 018 Kč a částku za komfortní splácení ve výši 5 340 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 18 měsíčních splátek po 2 015 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 26. 4. 2019 Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 14 370 Kč. RPSN dle smlouvy činí 129,90 % ročně. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že pohledávky byly postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradila na první smlouvu částku 6 100 Kč, na druhou smlouvu částku 9 484 Kč a na třetí smlouvu částku ve výši 14 370 Kč. Bylo případně na žalované, aby tvrdila a prokazovala opak, ale nestalo se tak. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 25. 2. 2021 byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky.
5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na všechny smlouvy soud pohlíží jako na neplatné z důvodu nepřiměřeně vysokých smluvních úroků. Žalovaná měla vedle poskytnutých jistin hradit dále poplatky. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvách o zápůjčce rozděleny na více částí, a to na úrok, zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovanou smlouvy neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky nepředstavují nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Na tuto skutečnost lze mimo jiné usuzovat ze zjištění, že služba komfortního splácení je zpoplatněna vyšší částkou u smlouvy s vyšší jistinou, ačkoliv úkony a vztahující se k této„ službě“ jsou z logiky věci totožné a měli by být tudíž zpoplatněny stejně. Vysvětlením je právě skutečnost, že jde o skrytě sjednaný úrok. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje oba nároky z titulu poplatku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představují úroky ve výši 75 % pro první a druhou smlouvu a pro třetí smlouvu 54 % a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v březnu 2018 činila 8,19% ročně, v lednu 2018 činila 8,58 % ročně, v říjnu 2017 činila 8,71 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčky bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvy nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry název soudu uvedené v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka.
6. Žalobkyně však žalobou uplatnila pouze právo na vrácení půjčených částek s přihlédnutím k již uhrazeným platbám z titulu bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak přijetím peněžité hotovosti z titulu neplatných smluv o zápůjčce obohatila celkem o částku 65 000 Kč, nicméně dosud zaplatila částku ve výši 29 954 Kč (dle žalobních tvrzení). Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalované, aby bezdůvodné obohacení ve výši 35 046 Kč odpovídající rozdílu bezdůvodně poskytnuté hotovosti a dosud provedeným platbám uhradila žalobkyni. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu splatnosti dovodil soud dle lhůt splatnosti jednotlivých zápůjček (termínů posledních splátek zápůjček), neboť žalované s ohledem na skutečnost, že všechny tři smlouvy podepsala, muselo být zřejmé do kdy má vrátit poskytnuté jistiny.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 580 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 402 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 046 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.
8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.