Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 84/2022-20
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, úrok ve výši částka a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba doručená soudu dne datum se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku částka a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a úrok ve výši 0,1 % denně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši částka, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], úrok ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba doručená soudu dne [datum] se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši částka a měla být žalovaným žalobkyni uhrazena v 72 splátkách ve výši částka měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 29 % ročně a RPSN činí 48,18 % ročně, jak je patrné z článku IV. smlouvy o úvěru. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Tedy nezaplatil splátku v celkové výši částka, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby ve výši částka měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru, splátka za výkon doplňkové služby Podpora v celkové výši částka měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne datum, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši částka. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne datum, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky číslo ve výši částka a zároveň ho vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši částka. Navíc v této upomínce číslo žalobkyně upozornila žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobkyni, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru číslo splatná dne datum. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto nebylo reagováno zaplacením, a proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení V. 5.5. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného - dlužníka s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši částka, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne datum. Žalobkyně v zesplatnění uvedla základní finanční náležitosti smluvní vztahu a nárokovala po žalovaném zaplacení níže uvedených položek: jistina úvěru částka, počet splátek 72, výše splátky částka. Počet uhrazených splátek 12, v celkové výši částka Celkem uhrazeno z jistiny částka Celkem uhrazeno z úroků částka Celkem uhrazeno z inkasní služby částka, celkem uhrazeno z doplňkové služby PODPORA částka, přeplatek částka, zbylá část jistiny částka, zbylá část úroků částka, zbylá část inkasní služby částka, zbylá část doplňkové služby PODPORA: Podpora – odklad částka, Podpora – anonymizováno částka, Podpora – práce částka, náklady na upomínkování částka (náklady za upomínku číslo ve výši částka a náklady za upomínku číslo ve výši částka), smluvní pokuta za prodlení úvěru částka, smluvní úroky za prodlení inkasní služby částka, smluvní pokuta částka. Jde – li o smluvní pokutu, tak zákon o spotřebitelském úvěru číslo Sb. připouští a uznává hranici smluvní pokuty ve výši 50 % z dosud nesplacené výše jistiny (§122 odst.3) viz (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka ulice žalovaná částka částka tudíž představuje zákonný nárok žalobkyně v podobě poloviny nesplacené jistiny poskytnutého úvěru. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne datum. Žalovaný byl tímto zesplatňovacím dopisem jako poslední předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do datum. Žalobkyně uvádí, že žalovaný nevyužil ani žádnou nabídku žalobkyně na navrácení do splácení dle úvěrové smlouvy uvedenou v průvodním dopisu - možnosti řešení k zesplatnění úvěru. Dne datum byl žalovanému odeslán zesplatňovací dopis - poslední předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný seznámen s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru číslo splatná dne datum. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorňován na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto nebylo reagováno zaplacením, a proto žalobkyni nezbývalo nic jiného, než přistoupit dle ustanovení V. 5.5. Smlouvy o úvěru k zesplatnění jistiny úvěru a v této výzvě s ohledem na porušení smlouvy o úvěru ze strany žalovaného vyčíslit svůj nárok na zaplacení a žádat zaplacení dlužné částky v termínu do datum. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzýval, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. Žalovaný se ve věci samé k nároku, který je uplatněn žalobou, nevyjádřil.
3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobcem, tedy z listin, které žalobce k prokázání svých skutkových tvrzení označil, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, doklad o vyplacení úvěru, smluvní dokumentace, smlouva o inkasní smlouvě, upomínky k zaplacení s dokladem o odeslání, dopis o zesplatnění s dokladem o odeslání, instrukce k uzavření smlouvy, potvrzení o nastavení inkasa, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem, výpis ze seznamu nebankovních poskytovatelů úvěrů, sazebník odměn.
5. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
6. Z listiny nazvané Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo soud zjistil, že žalobkyně prohlašuje, že je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry na základě platného živnostenského oprávnění, a dále se v listině zavazuje poskytnout žalovanému (žalovaný je v návrhu smlouvy označen jménem, příjmením, rodným číslem) peněžní prostředky ve výši částka, a to bezhotovostně. Žalovaný měl podle textu smlouvy zaplatit žalobci vrátit poskytnuté peněžní prostředky a úrok ve výši 29 % ročně, RPSN 48,18 % a sjednané poplatky. Tyto částky měly být podle textu smlouvy splatné v 72 pravidelných měsíčních splátkách. V případě uzavření smlouvy elektronickou formou (e-mailem) smluvní strany sjednaly, že spotřebitel zašle poskytovateli autorizaci spotřebitele formou verifikační platby. K zaslání verifikační platby zašle poskytovatel spotřebiteli písemné instrukce. Dále bylo stanoveno, že v případě jakéhokoliv prodlení je věřitel oprávněn zaslat dlužníkovi zpoplatněné upomínky. Pokud ani poté nebude dlužná částka zaplacena, je poskytovatel oprávněn jistinu úvěru zesplatnit. Pro ten případ je sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 50 % zůstatku jistiny, poskytovatel je rovněž oprávněn zesplatnit smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení, upomínky, inkasní. Dále je sjednávána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1% denně z částky, se kterou je spotřebitel v prodlení. Součástí zaslaných dokumentů žalovanému byl také v rámci přílohy číslo dokument nazvaný„ Roční procentní sazba nákladů“, v rámci přílohy číslo dokument nazvaný„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v rámci přílohy číslo dokument nazvaný„ Evropský standardizovaný informační přehled“, v rámci přílohy číslo dokument nazvaný„ Tabulka umoření“, v rámci přílohy číslo dokument nazvaný„ Dotazník k posouzení bonity žadatele - spotřebitele“, dále pak dokument označený„ žádost o zřízení inkasní služby“ a„ žádost o doplňkové služby PODPORA“. V rámci přílohy číslo byl text dokumentu nazvaného jako„ Smlouva o inkasní službě“, podle které je inkasní služba nepovinnou službou, která má být hrazena měsíčně spolu se splátkou spotřebitelského úvěru. Podle bodu 2. 10. této přílohy v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením spotřebitelského úvěru, který se v důsledku toho stane splatným, je spotřebitel povinen uhradit zbývající část sjednané inkasní služby. Úhradou dosud neuhrazené části inkasní služby v plné výši spotřebitel uhradí poskytovateli škodu způsobenou porušením této smlouvy spotřebitelem. Podle bodu 2. 11. této přílohy se spotřebitel zavazuje uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z výše dlužné částky do zaplacení. Součástí zaslaných dokumentů žalované byl také v rámci přílohy číslo text„ Smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA“, podle které je tato služba nepovinnou službou, je poskytována na žádost spotřebitele. Podle bodu 2. 13. této přílohy v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením spotřebitelského úvěru, který se v důsledku toho stane splatným, je spotřebitel povinen uhradit zbývající část sjednané inkasní služby. Úhradou dosud neuhrazené části inkasní služby v plné výši spotřebitel uhradí poskytovateli škodu způsobenou porušením této smlouvy spotřebitelem. Podle bodu 2. 15. této přílohy se spotřebitel zavazuje uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z výše dlužné částky do zaplacení.
7. Z výpisu z účtu žalobkyně a Potvrzení o úhradě dluhu ze dne datum soud zjistil, že peněžní prostředky ve výši částka byly ve prospěch žalovaného vyplaceny.
8. Z upomínek ve spojení s poštovním podacím archem soud vzal za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému opakovaně upomínku k úhradě dlužné splátky.
9. Z dopisu právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení datovaného dnem datum, nadepsaného„ Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení“ soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k předčasnému splacení pohledávek z úvěrové smlouvy, a to ve lhůtě do datum.
10. Z dalších listin, jež soud provedl k důkazu, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé, a to s ohledem na právní závěry uvedené dále. Uvedená zjištění a závěry soud považuje za dostačující k závěru o skutkovém stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci; tj. z provedených listin soud učinil závěr o poskytnutí částky částka žalobcem žalovanému a o doručení upomínek a dopisu zástupce žalobce ze dne datum žalovanému. V podrobnostech soud odkazuje na skutkové závěry uvedené u jednotlivých důkazů shora.
11. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.
12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále v textu jen ZSU) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
14. Podle § 110 odst. 1 ZSU neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
15. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
16. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
18. Závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným soud posuzoval podle § 2395 a násl. o. z. upravujících smlouvu o úvěru, protože obsah předložené listiny obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Žalobce je podnikatelem v oblasti finančních služeb a posuzovanou smlouvu nepochybně uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaný naopak byl v předložené listině označen jako„ spotřebitel“. Na závazkový vztah mezi účastníky je tak třeba aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon o spotřebitelském úvěru. Z tohoto zákona, konkrétně § 104, jak citován shora, pak vyplývá, že pro smlouvu podléhající režimu spotřebitelského úvěru je ze zákona předepsána povinná písemná forma, jejíž nedodržení nemá za následek neplatnost smlouvy, uplatní se však sankce podle § 110 odst. 1 ZSU. Vzhledem ke zjištěnému způsobu uzavření smlouvy prostřednictvím elektronické komunikace bylo pro právní posouzení vztahu mezi účastníky podstatné, zda jednání účastníků v podobě prosté mailové komunikace naplňuje požadavek písemné formy či nikoliv.
19. Soud konstatuje, že k platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje věta třetí § 561 odst. 1 o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je s účinností od datum zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále též jen„ adaptační zákon“), navazující na přímo použitelné Nařízení EU číslo o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 7 adaptačního zákona postačuje při soukromoprávní komunikaci jakýkoliv typ elektronického podpisu, včetně tzv. prostého elektronického podpisu, který nemusí naplňovat požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů v podobě tzv. zaručeného a kvalifikovaného elektronického podpisu. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. S ohledem na takto široké vymezení elektronického podpisu soud za tzv. prostý elektronický podpis považuje rovněž napsání jména a příjmení na závěr e-mailové zprávy, a potud by podpis žalovaného v posuzované e-mailové korespondenci požadavkům vyplývajícím z § 7 adaptačního zákona, na který odkazuje ustanovení § 561 odst. 1 o. z., plně vyhovoval.
20. Při posuzování písemné formy právního jednání v případě kontraktace v podobě prosté mailové korespondence je nutno se zabývat splněním dalších podmínek uvedených v ustanovení § 562 odst. 1 o. z., podle něhož je písemná forma právního jednání zachována pouze při použití elektronických prostředků umožňujících zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. K tomu, aby soud dospěl k závěru o dodržení písemné formy právního jednání, je nutné splnění náležitostí vymezených v obou výše uvedených ustanoveních § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 o. z., a to současně.
21. Postup předpokládaný v § 562 odst. 1 o. z. při uzavírání posuzované úvěrové smlouvy mezi účastníky (na rozdíl od elektronického podpisu podle § 561 odst. 1 o. z.) však dodržen nebyl. K zachycení obsahu právního jednání podle názoru soudu postačí, že obsah úkonu lze uchovat a opakovaně zobrazit, což prostý e-mail splňuje.
22. Požadavek na určení jednající osoby však splněn nebyl. K dodržení písemné formy právního jednání učiněného elektronickými prostředky nepostačuje prostý elektronický podpis jednajícího, byť vyhovuje všem náležitostem podle § 7 adaptačního zákona. Použitím prostého elektronického podpisu totiž nedochází k žádné jednoznačnému ověření totožnosti osoby, a proto zpráva elektronické pošty, která neobsahuje zaručený elektronický podpis či obdobný nástroj garantující integritu, nemůže splňovat požadavek na určení jednající osoby podle § 562 odst. 1 o. z. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).
23. Požadavek na určení jednající osoby je přitom nutno vztáhnout k okamžiku učinění akceptačního právního jednání, kterým měla být e-mailová zpráva (rozuměj e-mailová zpráva„ žalovaného“) datovaná dnem datum v 15:35 hod.; jakékoli pozdější určení jednající osoby v posuzované věci požadavek na určení jednající osoby splnit nemůže.
24. Pokud se tedy jedná o prvotní právní jednání mezi účastníky formou elektronických prostředků, kdy případné předchozí jednání soudu tvrzeno a předloženo nebylo, je nutno bezvýhradně trvat na dodržení všech výše popsaných zákonných požadavků pro zachování písemné formy právního jednání; k tomu však v posuzovaném případě nedošlo. S ohledem na uvedené právní posouzení tak soud uzavírá, že v dané věci nebyla dodržena písemná forma právního jednání.
25. Soud tedy věc posoudil podle § 110 odst. 1 ZSU, podle kterého se v případě nedodržení písemné formy považuje za zápůjční úrokovou sazbu repo sazba uveřejněná Českou národní bankou platná v den uzavření smlouvy (ke dni datum činila repo sazba vyhlášená ČNB 1,25 %), kterou se tak úročí půjčená jistina. Výše úroků tak za celou dobu, za kterou žalobce v tomto řízení úroky uplatnil (tj. za dobu od datum – datum uzavření smlouvy – do datum – datum konečné splatnosti dle smlouvy), činí celkem částka; k ujednání o jiných platbách se nepřihlíží.
26. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka a zaplatit úroky redukované postupem podle § 110 odst. 1 ZSU. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na uvedenou částku žalovaný něco zaplatil. Ohledně splatnosti žalobcova nároku pak soud vycházel ze zjištění, že na základě porušení smluvních povinností zaslal žalobce dne datum žalovanému výzvu k okamžité úhradě dlužné splátky úvěru ve lhůtě do datum; toto jednání soud posoudil jako platné a účinné jednání, v jehož důsledku žalovanému vnikla povinnost vrátit žalobci takto předčasně zesplatněnou dlužnou částku. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu, vzniklo žalobci podle § 1970 o. z. také právo na zaplacení úroků z prodlení; právo na úroky z prodlení soud žalobci přiznal z dlužné jistiny za dobu od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k okamžitému zaplacení (viz výše). Jak soud odůvodnil výše, na žádné další žalobou uplatněné nároky žalobci právo nesvědčí., proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
27. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
28. Dlužnou částku byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
29. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši částka. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši částka. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Lhůta k podání odvolání počíná běžet faktickým převzetím rozhodnutí adresátem, je-li převzato ihned při doručení zásilky nebo v době do 10 dnů ode dne uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky.
V případě, že je rozhodnutí adresátem převzato kdykoliv po desátém dnu od uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky, považuje se desátý den za den doručení a lhůta pro podání odvolání počíná běžet již tímto dnem a nikoliv dnem faktického převzetí písemnosti (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.