Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 360/2021-52
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
o zaplacení 651,67 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 651,67 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 55,5 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 400 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 651,67 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 55,5 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 400 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 651,67 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 55,5 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizních poplatků, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud anonymizováno po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Jelikož žalovaný v zákonem stanovené lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagoval, žalobkyně jej zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, když o této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Tímto jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku a vznikla mu povinnost, v souladu se zákonem č. 348/2015 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, televizní poplatek ve stanové výši hradit. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti a nezaplatil televizní poplatky za období srpen 2020 v částce 111,67 Kč a dále září, říjen, listopad, prosinec 2020 vždy v částce 135 Kč, celkem tedy částku 651,67 Kč Vedle dlužné jistiny pak žalobkyně požaduje po žalovaném k zaplacení kapitalizovaný úrok z prodlení ve vztahu k prodlení s jednotlivými splátkami do dne vyhotovení žaloby, tedy k 27. 10. 2021 ve výši 55,50 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani přes písemnou upomínku.
2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí. V řízení není prokázáno, zda a s jakým výsledkem žalobkyně zjišťovala, že žalovaný již televizní poplatky hradí ve vztahu k televiznímu přijímači umístěnému na jiném místě. Zrovna tak žalobkyně nedoložila, zda a s jakým výsledkem zjistila, na jakých místech je žalovaný hlášen k odběru elektrické energie. Dále pak žalovaný namítl, že z žaloby není možno zjistit, ve vztahu k jakému bytu či domu se žalobkyně placení televizních poplatků domáhá.
4. V replice k odporu žalovaného žalobkyně uvedla, že postupovala zcela v souladu se zákonem, když porovnala databázi plátců televizního poplatku s evidencí odběratelů elektřiny. Zjistila, že žalovaný je odběratelem elektrické energie a není registrován jako poplatník televizního poplatku, ze zákona je pak žalobkyně povinna takovouto osobu oslovit s upozorněním na nutnost přihlášení se do systému. Toto žalobkyně učinila výzvou ze dne 23. 4. 2019, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou. Tímto způsobem došlo k přihlášení žalovaného do evidence ke dni 1. 8. 2019. Žalobkyně dále uvedla, že povinnost platit televizní poplatky je povinnost osobnostního charakteru, je vázána k osobě poplatníka nikoli k jeho místu bydliště či samotnému vlastnictví, držení či užívání televizního přijímače. Žalobkyně uvedla, že neeviduje u žalovaného žádnou odhlášku ani změnu adresy pro doručování. Na svém nároku uplatněným žalobou setrvala.
5. Z provedeného dokazování má soudu za prokázaný následující skutkový stav. Z výzvy ze dne 23. 4. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k přihlášení poplatníka anonymizováno. Z poštovní dodejky má soud za prokázané, že zásilka byla žalovanému vhozena do schránky dne 9. 5. 2019. Z přípisu ze dne 28. 8. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného, že byl zařazen do evidence plátců televizních poplatků, a to s tím, že první poplatek bude předepsána za měsíc září 2019. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – z výpisu z evidence anonymizováno má soud za zjištěné, že žalovaný byl jako poplatník přihlášen od srpna 2019. Z přípisu ze dne 8. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného o zaplacení dlužné částky. Z poštovní dodejky má soud za prokázané, že žalovanému byla zásilka doručena dne 25. 3. 2021. Z upomínky ze dne 18. 5. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného o zaplacení dlužné částky, když z poštovní dodejky má soud za prokázané, že zásilka nebyla v úložní lhůtě vyzvednuta.
6. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud anonymizováno rozhlasu nebo anonymizováno (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
7. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč a měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.
8. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy anonymizováno, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je anonymizováno oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy občanského práva.
9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný, coby odběratel elektrické energie, je žalobkyní ve smyslu ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., považován za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud žalovaný na základě písemné výzvy, která mu byla odeslána dne 23.4.2019 a doručena dne 9.5.2019 ve lhůtě do 30 dnů ode dne jejího doručení neprokáže opak, což se v daném případě nestalo. Žalovaný na výzvu žalobkyně žádným způsobem nereagoval, resp. nebylo prokázáno, že by reagoval, a ani v řízení nebylo prokázáno, že by nárok žalobkyně zanikl jiným způsobem. Jelikož žalovaný jako poplatník televizního poplatku nesplnil svoji poplatkovou povinnost a za období od srpna 2020, resp. od září do prosince 2020 neuhradil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, (za září ve výši 111,67 Kč) celkem tak dluží žalobkyni částku 651,67Kč. Výše poplatku je pak v souladu s ustanovením § 6 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění. Jelikož žalovaný neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 a žalobkyni vedle dlužné částky náleží rovněž i úrok z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a který je žalobkyní vždy požadován od prvního dne prodlení se zaplacením jednotlivého televizního poplatku ke dni 27.10.2021, tedy ke dni vyhotovení žaloby. Ke splnění povinností byla žalovanému stanovena běžná třídenní lhůta v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přestože byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, náklady na právní zastoupení advokátem v daném sporu nebyly soudem přiznány s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález, který dospěl k závěru, že pokud anonymizováno (žalobce) agendu televizních poplatků sama spravuje, následné předání příslušných agend jakékoliv advokátní kanceláři postrádá racionální smysl. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazení televizních poplatků totiž nelze paušálně, byť výjimka je možná, očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru anonymizováno. Je pak jistě žádoucí, aby si anonymizováno činnost spojenou se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. Soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř., jako by advokátem v řízení zastoupena nebyla. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dále paušální náhradu v paušální výši určené podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“). Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, tj. za výzvu žalovaného k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 600 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekučním návrhem.