Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

215 C 50/2022-44

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Piknovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokátem

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9 668 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 668 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 25. listopadu 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 214,91 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 668 Kč ve výši 8,25 % ročně od 19. prosince 2020 do 24. listopadu 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 668 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 25. listopadu 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 214,91 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 668 Kč ve výši 8,25 % ročně od 19. prosince 2020 do 24. listopadu 2021, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.</b>

1. právnická osoba, se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 10. prosince 2021, domáhal na žalovaném celé jméno žalovaného vydání bezdůvodného obohacení ve výši 9 668 Kč s příslušenstvím sestávající z nesplacené jistiny ve výši 9 668 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 214,91 Kč a také zákonného úroku z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi jeho právním předchůdcem právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 10 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, tuto svou povinnost však nesplnil. Následně došlo mezi právním předchůdcem a žalobcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, ten však na svůj dluh do dne podání žaloby zaplatil toliko částku 332 Kč.

2. Ve věci byl dne 17. prosince 2021 vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně dne 2. února 2022 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou.

3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci.

4. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle na základě listin založených ve spise, neboť žalobce s tím vyslovil souhlas a žalovaný proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, a soud tedy v souladu s  odstavcem 4 presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí.

5. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku byla zjištěna právní subjektivita žalobce.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalobcem právnická osoba, dne 18. prosince 2020 a ze seznamu pohledávek bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobce.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo podepsané mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným dne 2. listopadu 2019, soud zjistil, že na jejím základě byl žalovanému v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal hotovostně splácet v 45 týdenních splátkách po 331 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 324 Kč.

9. Z oznámení ze dne 6. ledna 2021, jehož doručení do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován.

10. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh zaplatil dne 7. listopadu 2021 částku 332 Kč.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 9. listopadu 2021, jejíž doručení do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím lístkem, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě do 24. listopadu 2021.

12. Žalobce ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil více, než připouštěl žalobce, ani že by jeho závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že žalovaný předmětný dluh neuhradil v plné výši.

13. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci.

14. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným celé jméno žalovaného uzavřena podle . Na jejím základě byla žalovanému při podpisu smlouvy poskytnuta v hotovosti částka 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet ve 45 týdenních splátkách v hotovosti, svou povinnost však splnil pouze částečně. Následně byla pohledávka postoupena na žalobce právnická osoba, který žalovaného vyzval k úhradě předmětné částky, na své dluhy však žalovaný zaplatil toliko částku 332 Kč.

15. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci.

16. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 86 odstavce 1 zákona číslo 257/2016 Sbírky, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odstavce 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavcem 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Soud na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že žalobce žaloval svůj nárok z titulu bezdůvodného obohacení podle a následujících . Sám žalobce má proto za to, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru není platným závazkem, a soud tak po něm nepožadoval žádná další tvrzení ani označení dalších důkazů. Vzhledem k nečinnosti žalovaného měl soud současně za to, že i žalovaný uznává právo žalobce na vrácení poskytnutých finančních prostředků. Jelikož žalovaný doposud zaplatil z poskytnuté částky 10 000 Kč částku 332 Kč, je povinen zaplatit žalobci částku 9 668 Kč, kterou soud shledal po právu a uložil ji žalovanému k zaplacení žalobci.

23. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že v tomto případě je pro určení povinnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k zaplacení žalovanému (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spisové značky ze dne 13. ledna 2009). Jelikož žalovaný dlužnou jistinu nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po dni splatnosti uvedené ve výzvě, tedy ode dne 25. listopadu 2021, do prodlení, a je proto podle , ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. Ve zbytku byla žaloba, ohledně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení a také co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 214,91 Kč, zamítnuta.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 1 , neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a) sazebníku poplatků zákona číslo Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky číslo Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 9 668 Kč. Podle odstavce 1 položky 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 200 Kč, neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku 100 Kč za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle odstavce 3 písmena a) , o tuto daň v částce 189 Kč zvýšena. Náklady řízení tak celkem představují částku 1 489 Kč, která byla žalobci přiznána v plné výši.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího uspokojení domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení.