Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 79/2022-20
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa, obec a číslo - část obce,
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno,
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovaný: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa, obec - obec
- o zaplacení 6 178,29 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 178,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 209,40 Kč, s 16,90 % úrokem ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 518,34 Kč, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 178,29 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 178,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 209,40 Kč, s 16,90 % úrokem ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 518,34 Kč, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 178,29 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 6 178,29 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporoval.
3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Soud provedl dokazování těmito listinami – Smlouvou o revolvingovém úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami, Ceníky, poslední výzvou k úhradě dlužné částky a výpovědí smlouvy, rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu, poklady pro soudní jednání, Smlouvou o postoupení pohledávky a jejími dodatky, seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky, podacím lístkem, výzvou k úhradě dluhu a podacím lístkem. Tyto listiny prokazují, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr a úroky z úvěru hradit právnímu předchůdci žalobce v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem prosincem 2019. Za poskytnutí úvěru byl sjednán úrok ve výši 16,90 % ročně. Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a Ceník., které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Žalovaný čerpal finanční prostředky, tyto však řádně nesplácel. Proto právní předchůdce žalobce dopisem ze dne datum prohlásil celý úvěr za splatný ke dni datum. Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě žalobce. Ke dni datum se jednalo o částku v celkové výši 7 906,03 Kč, když jistina činila 5 000 Kč, úrok 1 209,40 Kč, úrok z prodlení 518,34 Kč a poplatky činily 1 178,29 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po další výzvě žalobce.
5. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o revolvingovém úvěru a dohodl si s ním úrok. Žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázal ve smlouvě o revolvingovém úvěru, nereagoval řádně na výzvy k úhradě dlužné částky, proto právní předchůdce žalobce celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné úvěrové pohledávky. Žalovaný dluh neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.
10. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavření smlouvy, výši dlužné částky a výši úroku. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.